Zámek Horní Police

V obci Horní Police na Českolipsku stojí v blízkosti mostů přes řeku Ploučnici raně barokní zámek, přestavěný ze staršího sídla.

Jedná se o dvoukřídlou, ve většině jednopatrovou budovu s polopatrem, pouze na čelní stěně je nízké druhé patro, umístěné nad střechou, s útlou středovou vežičkou. Zámek, přilehlé budovy i park u něj jsou chráněny jako kulturní památka České republiky

Horní Police (původně zvaná Palič) je doložena v písemných pramenech poprvé v r. 1273. V roce 1560 připadla Horní Police k Zákupům a s tímto panestvím pak již zůstala spojena trvale. Společně se zákupským zámkem přešel i jistě mnohem starší dvorec v Polici z rukou Berků v r. 1612 do držení Novohradských z Kolovrat, jejichž dědictví získali r. 1632 sňatkem sasko-lauenburští vévodové. Roku 1664 se v obci připomíná kamenná tvrz přestavěná mistrem Konstantinem. Kde stála, zda na místě zámku, není však možné určit.

Od 17. století je obec poutním místem. Nedaleko poutního kostela, stojícího na druhém břehu Ploučnice, stál zmíněný dvorec, který přestal vyhovovat aktuálním potřebám. Sloužil sice jako správní budova ještě v r. 1680, kdy zde byli vězněni účastníci poddanského povstání, vévoda Julius František Sasko-Lauenburský, kterému patřilo panství Zákupy i s Horní Policí, jej nechal přestavět do podoby jednopatrového zámku v raně barokním slohu.

Vévoda zemřel roku 1689 a panství se ujala na 52 let jeho dcera Anna Marie Františka, titulovaná velkovévodkyně z Toskány. Sídlila v 20 km vzdálených Zákupech, ale zasloužila se o rozvoj obce včetně zámku. Nechala ho zvýšit o jedno patro, přičemž bylo neobvyklým, v podstatě bazilikálním způsobem, vyřešeno osvětlení střední chodby oválnými okny v převýšené střední části. V Čechách najdeme tento ojedinělý způsob například na zámku Kácov v Posázaví či v Hostivicích ve středních Čechách. Ke všem těmto chrámovým a zámeckým pracím byli povoláni nejdříve Guilio a později Octavio Broggiové z Litoměřic (možná i toskánský stavitel Václav Špaček) a probíhaly v letech 1684 až 1723.

Zámek pak sloužil jako správní budova pro úředníky i pro ubytování duchovenstva, přicházejícího o poutích vypomáhat při církevních obřadech pro desetitisícové davy věřících. Později zde byl postaven i zámecký pivovar s dodnes zachovalými sklepy a krátce zde v 19. století fungoval jezuitský seminář, který byl pak přeložen do Stvolínek. Po zrušení pivovaru zde byl zřízen závod bývalé Assmannovy továrny, kde se vyráběly součástky jízdních kol, který se po roce 1945 přestěhoval do Jedlky u Děčína.

V zimě roku 1779 v okolí Horní Police byly utábořeny císařské pluky Bendera, Pellegriniho a Wurmsera. Pro vesměs nemocné vojáky sloužil hornopolický zámek jako špitál. První nemocní sem byli uloženi v předvečer sv.Tří králů. Nemocní vojáci byli zaopatřováni místními duchovními, kde se nakazil i sám p.arciděkan Jan Kryštof Peitsch a kaplan P.Peschke. Oba v krátké době také zemřeli. Vojáci zemřelí na tuto nákazu skvrnitého tyfu byli pochováni za zámkem, kde býval ještě v 50.letech 20.století park s rybníčkem. Dnes už po něm není ani památky, z důvodu zavezení zemědělci velkou vrstvou závozu.

Panství se dostalo do majetku císařské rodiny Habsburků.

Po vzniku Československé republiky v roce 1918 bylo panství Habsburkům zkonfiskováno ve prospěch státu. Areál byl předán Státním lesům se sídlem v Zákupech. Později byla v zámku záložna, družstvo Výspa, mlékárna, od roku 1926 česká škola, která byla v roce 1938 zrušena a zařízení převezeno do Loučně u Nymburka. V roce 1938 zde byla také četnická stanice. Skupina zfanatizovaných henleinovců na ni mezi 20. a 22. zářím útočila, ale čeští četníci se pod vedením strážmistra Holého ubránili. V tomtéž roce po provedeném záboru bylo zatčeno na 40 hornopolických občanů a spolu se žandovskými byli po určitý čas drženi jako nepohodlní v dočasné věznici na zámku.

Po skončení druhé světové války byl zámecký areál využit jako sklad nábytku a zařízení, které noví přistěhovalci nechtěli používat. V letech 1946-55 zde byla opět škola (měšťanská tříroční s jednoročním učebním kurzem) a od roku 1949 užívalo zámek JZD Horní Police jako hospodářská i správní budova. Z nádherného sálu s krbem, krásnými lustry a parketovou podlahou se stal kravín a zámek postupně chátral.

JZD užívalo objekt zámku až do roku 1991, kdy byl převeden do správy Pozemkového fondu ČR. Téhož roku se obec rozhodla získat zámek a po řadě dlouhých jednání byla podepsána smlouva mezi Pozemkovým fondem a obcí Horní Police o bezúplatném převodu zámku na obec s platností od 1. června 1997. Od té doby se obec snaží o revitalizaci celého areálu, byly opraveny fasády a část prostor upravena jako galerie. Od roku 2010 zde byla umístěna výstava papírových modelů českých hradů, zámků a jiných památek, v sezóně 2015 však byla výstava modelů a u ní zřízená dětská expozice natrvalo uzavřena.

V dnešní době je zámek veřejnosti nepřístupný, podle některých zdrojů se zde příležitostně konají výstavy a akce pro veřejnost.