weby pro nejsevernější čechy

Zámek Bezdružice

Bezdružice (německy Weseritz) jsou město v severovýchodní části okresu Tachov a zdejší barokní zámek stojí na návrší na západní straně nad náměstím.

Některá místa jako kdyby snad byla zakletá a prokletá. Dodnes mnoho webů uvádí, co všechno mělo být či dokonce chvilku bylo na tomto objektu k vidění, jaké bohulibé úmysly v tu kterou chvíli kdo měl. Vždycky jsem to nějak prošvihl, aktuální situace je taková, že všechny pokusy oživit zámek expozicemi a výstavami šly do kytek, zámek je v soukromém vlastnictví a pro veřejnost je otevřena od února 2015 pouze zámecká restaurace. Já jsem spíš na památky, než na gastro, takže jak tu vaří vám neřeknu. Jen maximálně poradím, že zaparkovat se dá na náměstí přímo pod zámkem, nebo v jeho blízkosti zprava pod stromy.

Něco málo z historie a stavebního vývoje posbíráno z internetu a knižních podkladů:

Zámek stojí na místě menšího středověkého hradu, který zde vznikl již koncem 13. století. Vystavěn byl v gotickém slohu, ale z této podoby se na zámku skoro nic nedochovalo. V souvislosti se zdejším šlechtickým sídlem se vybavuje jméno českého humanisty, cestovatele, skladatele Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic, který ale s obcí vlastně neměl nic společného, narodil roku 1564 v Klenové na Klatovsku a byl jen příbuzný rodu, který zdejší kraj opustil již ve 14. století. Autor známého cestopisu o putování do Svaté země a do Egypta proslul také jako hudební skladatel i jako účastník odboje českých evangelických stavů proti Habsburkům. V roce 1621 byl popraven na Staroměstském náměstí v Praze mezi 27 českými pány. Předchůdce tohoto rodu, Bušek z Bezdružic, vlastnil zámek v letech 1360-1379.

V 16. století byl zámek částečně renesančně přestavěn za vlády Kolovratů a Elpognarů. Sídlo (snad o jedno patro vyšší než dnes) bylo roku 1646 vypáleno spolu s městem Švédy. V r. 1680 vtrhli vzbouření sedláci na bezdružický hrad a mstili se panským úředníkům. V roce 1711 je zámecký objekt zmiňován jako značně zpustlá stavba, z níž byla stržena střecha. Během 18. století byla ruina zčásti zbourána, goticko-renesanční zdivo zčásti využito jako stavební materiál a zámek byl zásadně přestavěn v barokním slohu v letech 1772–1776 za knížete Karla Tomáše Löwensteina. Údajně v té době stála kolem zámku vysoká zeď s cimbuřím, přestavba ale dala objektu dnešní podobu.

Nejvýznamnější z rodu – Konstantin Löwenstein – založil lázeňské městečko Konstantinovy Lázně, vzdálené 2 km od Bezdružic. Potomci Löwensteinů vlastnili sídlo až do konce druhé světové války. 19. září 1868 postoupil majitel bezdružický zámek k bezplatnému užívání rakousko-uherským úřadům pro účely soudu a vězení.. Roku 1901 byla část starého hradu zničena výstavbou vodojemu a v roce 1952 převzalo zámek ČKD Praha a upravilo jej pro rekreační účely.

Po roce 1989 byl zámek opraven a v roce 2004 zpřístupněn návštěvníkům. Určitý čas byly k vidění vidět zámecké interiéry s nástěnnými a stropními freskami, dřevěný strop ze 17. století, Rytířský sál s replikou tkaného gobelínu z 16. století a zámeckou kapli. Na zámku sídlilo muzeum tvorby předních českých sklářských umělců, zakladatelů světové slávy české skleněné plastiky (S. Libenský, J. Brychtová, R. Roubíček, J. Harcuba, V. Cigler, M. Karel, B. Eliáš, V. Kopecký aj.), prodejní galerie sklářského umění Prager Kabinett. V gotických prostorech původního hradu byl umístěna expozice o Kryštofu Harantovi. Zajímavostí zámku se stal unikátní skleněný betlém výtvarníka Jaromíra Rybáka, největší skleněná plastika s tímto motivem na světě. Betlém váží 3,5 t a je vytvořen z taveného brazilského křišťálu a zdobený zlatem, dnes je však už dávno úplně jinde.

Zámek je tvořen rozlehlou obdélnou patrovou budovou se středním širokým a hlubokým dvoupatrovým, dvěma osami z líce vystupujícím rizalitem, po jehož bocích se nacházejí hranolové věže s cibulemi. Průčelí rizalitu je členěno pilastry a završeno trojhranným štítem. V pravé věži je portál s průjezdem, který vznikl úpravou gotické brány, vedoucím do malého nádvoří, v jehož přízemí arkády nesou otevřenou galerii. Za zámkem se dochovaly zbytky hradu, obvodová hradba a základy věže. (Umělecké památky Čech – svazek první A/J)

Tagy