weby pro nejsevernější čechy

Zámek Štáf ve Zlonicích

Článek je součástí seriálu Zámky

Ve stínu monumentálního kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Zlonicích stojí místní ošuntělý zámek, zvaný též Štáf.

Wiki uvádí:

Zlonice (též Štáf) jsou hrad přestavěný na zámek ve stejnojmenném městysi v okrese Kladno. Založen byl nejspíše jako královský hrad ve čtrnáctém století. Václav Valkoun z Adlaru ho roku 1560 nechal přestavět na renesanční zámek, který byl později upraven na byty a kanceláře. Od roku 1978 je chráněn jako kulturní památka.

První písemná zmínka o zlonickém hradu pochází z roku 1352, kdy byl nejspíše královským majetkem, kterým zůstal až do husitských válek, přestože samotné Zlonice král Zikmund zastavil již roku 1420 pánům ze Žerotína. Dalším známým majitelem byl až Albrecht Šlik z Holíče, který Zlonice roku 1535 prodal Ondřeji Tatkovi z Kuřího, jenž zlonické panství získal do dědičného držení. Po něm hrad zdědila jeho dcera Anna provdaná za Václava Valkouna z Adlaru, který nechal starý hrad přestavět na renesanční zámek. Anna z Adlaru později majetek rozdělila mezi své děti. Majitelem zámku označovaném tehdy jako tvrz, se roku 1576 stal její syn Jan Valkoun z Adlaru. Po Janově smrti v roce 1584 spravovala majetek za nezletilé děti nejprve jejich matka Lidmila, rozená Vlkovna z Kvítkova, a když zemřela, stal se poručníkem Hertvík Žejdlic. Bohuchval Valkoun z Adlaru dosáhl plnoletosti v roce 1601 a vzápětí zahájil rozsáhlé stavební úpravy zámku. Později za svého života zastával funkci hejtmana Slánského kraje.

Během stavovského povstání se Bohuchval Valkoun postavil na stranu Fridricha Falckého. Díky své katolické víře a přímluvě katolické šlechty byl po bitvě na Bílé hoře odsouzen pouze k pokutě tří tisíc zlatých a změně právního statusu svých majetků na manství. Po Bohuchvalově smrti roku 1653 rozsáhlé panství, ke kterému patřily vesnice Zlonice, Poštovice, Břešťany, Tmáň, Křovice, Vzkury, Ješín, Bakov, Stradonice, Bečalky, Páleček, Čeradice, Hořešovice, Hořešovičky, Žichovec a Bílichov, zdědil jeho syn Jan Jaroslav Valkoun z Adlaru, který zemřel roku 1663. Jeho syn z prvního manželství Bohuslav Bernard Valkoun panství vlastnil až do smrti v roce 1693.

Posledním zlonickým pánem z rodu Valkounů se stal Jaroslavův syn Václav Jan Vojtěch Valkoun, za něhož císař Josef povýšil roku 1705 Zlonice na město. Zastával také funkci hejtmana Slánského kraje, ale přes své postavení se velmi zadlužil. Dluhy splatil roku 1707 hrabě Norbert Leopold Libštejnský z Kolovrat, a náhradou za ně získal zlonické panství. Norbert zemřel roku 1716, a Zlonice připadly jeho druhému synovi Norbertu Vincentovi, který v roce 1721 panství prodal hraběti Filipovi Kinskému. Panským sídlem byl zámek do roku 1758, kdy došlo k požáru, po kterém byl upraven na kanceláře a byty. V podobném duchu proběhly další úpravy v roce 1833, při kterých byly zazděny arkády a zanikly i další renesanční prvky. Ferdinand Bonaventura Kinský vlastnil Heřmanův Městec, Horažďovice, Choceň, Českou Kamenice, Rosice a Zlonice.

V první etapě pozemkové reformy byl Karlovi Kinskému (1858–1919) velkostatek Česká Kamenice se statky Zlonice, Osluchov, Oudeřice, Sazená, Dolní Kamenice dán Státním pozemkovým úřadem do záboru. Velkostatky byly rozparcelovány na zbytkové statky, z nichž statek Zlonice měl rozlohu 67 hektarů a přídělovou cenu 440 000 korun.

Stavební podoba středověkého hradu je zcela neznámá. Dochovaná zámecká budova je trojkřídlá, přičemž severní a západní křídla jsou dvoupatrová, zatímco východní křídlo má jen jedno patro. Z architektonických detailů se v nádvoří dochovaly přízemní pilíře původních arkád a v průčelí znak Kinských z roku 1835. Na nádvoří se také nachází erb Valkounů z Adlaru spolu s letopočtem 1602.

Památkový katalog:

Trojkřídlá dvoupatrová stavba s pravidelně členěnou klasicistní fasádou, zastřešená sedlovou střechou. Původně renesanční zámek (patrny zazděné nádvorní arkády) byl v polovině 19. století zcela přestavěn. Ve 20. st. objekt poznamenaly rozsáhlé adaptace.

Areál zámku je umístěný za kostelem, východně od jižní části náměstí. Trojkřídlý objekt je otevřený směrem k jihu. Pohledové hlavní západní křídlo a severní křídlo mají dvě patra, východní část je jednopatrová. Všechny části zámku kryje valbová střecha s bobrovkami. Křídla mají jednotně pojaté fasády členěné symetricky umístěnými dvoukřídlými tabulkovými okny osazenými v líci fasády a průběžnými mezipatrovými římsami. Okna, rámována profilovanou šambránou, podtrhuje v 1. patře průběžná parapetní římsa a krátká nadokenní římsa, ve 2. patře krátká parapetní římsa. Hlavní západní průčelí má osově umístěný segmentově zaklenutý vjezdový portál opatřený omítkovou bosáží. Nad portálem – mezi patry – je umístěný erb Kinských, na dvorní straně je nad záklenkem vjezdu osazená kamenná deska s erbem Žďárských ze Žďáru a s letopočtem 1602. Severní křídlo má v přízemí nádvorní strany odhalené zbytky zazděné renesanční arkády (pravděpodobně nižší arkáda vynášená mohutnými hranolovými pilíři).

Památkově chráněn je zámek s ohradní zdí a k tomu náležející pozemky.

V zámku sídlí policie a jsou zde byty.

Původní evidenční list památky:

1977: Zděná, omítaná, trojkřídlá budova na půdorysu písmene U, s valbovými krovy, krytá bobrovkami. Západní a severní křídlo o dvou patrech, východní křídlo jednopatrové. Patra oddělena kordonovými římsami, okna osmidílná se šambránami. Hlavní průčelí k západu o 7 okenních osách má v přízemí segmentem zklenutý a bosáží opatřený vjezd do nádvoří, ozdobený erbem knížat Kinských. Nad vyústěním průjezdu v nádvoří deska s erbem orlice ždárských ze Žďáru a letopočtem 1602. Nejdelší je křídlo severní o 13 okenních osách. V nádvoří měla přízemí renesanční arkádu, jejíž fragmenty byly v nádvorní fasádě odkryty. Uvnitř v přízemí valené klenby, patra plochostropá.

Úpravy a přestavba v r. 1860. Lidová škola umění, stanice SNB, byty, kanceláře. MNV Zlonice a Čes. státní statky Zlonice.

Doplňkový list památky:











Podrobnější informace z wiki a dalších zdrojů:

Series Navigation<< Zámek BudeniceZámek Poutnov >>
Tagy