Zámek Bynovec

Na samém okraji obce Bynovec, u rozcestí silnic směr Arnoltice nebo Růžová, jsou k vidění poslední zbytky bývalého letního zámečku z 18. století.

Na první pohled by asi málokdo hádal, že se jedná o pozůstatky zámku. Takových budov je rozeseto všude docela dost… Ono se také nejedná o původní zámeckou budovu. Ta totiž vyhořela a zanikla, v polovině 19. století byl zámeček obnoven ve zmenšeném rozsahu. Dochovala se jen úřednická budova, ve které se dnes nachází penzion, na jehož webu se o historii nepraví vůbec nic.

kolektiv: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku III. – Severní Čechy (Svoboda Praha 1984)

Bynovecký barokní zámek s dvorem a pivovarem nechal na počátku osmnáctého století (pravděpodobně v letech 1703 – 1709) postavit František Karel Clary-Aldringen jako správní středisko bynoveckého panství, ke kterému patřilo patnáct vesnic. Původní zámek (letní sídlo) tvořila podle urbáře bynoveckého panství z roku 1722 jediná kamenná budova se středním tříosým rizalitem, vystupujícím nad střechu, s velkým společenským sálem, řadou obytných místností a klenutou kaplí. Do budovy se vcházelo portálem zdobeným erby majitelů. Okolo zámku bývala okrasná zahrada s fontánou. Nákres zahrady, popsaný italsky, pochází z roku 1729, nelze však potvrdit, zda odpovídal skutečnosti. Clary-Aldringenům panství patřilo až do zrušení poddanství v roce 1848, ale samotný hospodářský dvůr jim zůstal až do roku 1945.

V květnu 1791 při bouřce blesk zapálil sousední dvůr, od kterého se vznítila i zámecká budova. Po požáru byl zámek obnoven, připomíná se roku 1833. Z roku 1841 se dochoval nákres, díky kterému známe jeho podobu – jednopatrová obdélná budova se zvýšeným podkrovím nad hlavním vchodem. Průčelí mělo v prvním poschodí  jedenáct okenních os. Clary-Aldringenové v té době uvažovali o výstavbě nového letního sídla, zachovaly se i dva architektonické návrhy, stavba nového sídla ale nakonec nebyla realizována.

Později však zámek vyhořel znovu a v roce 1846 byl částečně stržen. Na jeho místě vznikla budova panského úřadu (dnes čp. 94), ve které od roku 1850 sídlila lesní správa a finanční úřad. Úřední budova, která se zachovala, je patrová budova, má obdélný půdorys s nízkou sedlovou střechou. Trojúhelníkové klasicistní štíty, půlkruhově zakončený vstup a okna v přízemí, zatímco okna v patře jsou obdélníková, v současné době pozdně empírové prvky na fasádě. Místnosti v patře jsou plochostropé, stejně jako vstupní chodba a schodiště. Některé místnosti v přízemí jsou valeně klenuté, s lunetami. Od roku 1945 státní, po roce 1990 soukromý objekt. Bývala v něm pekárna, vinárna a soukromé obydlí.

Dále se zachovala bývalá úřednická patrová budova, vybíhající na severní a jižní straně do trojúhelníkových klasicistních štítů, sloužící jako ZDŠ (čp. 95). Přízemí má okna a vstup uzavřeny půlkruhovitě, okna v patře jsou obdélníková. Na východní straně zachovány části parkové ohradní zdi s letopočtem 1806 na jednom z kvádrů.

Více tipů na výlet naleznete na stránkách Českosaské Švýcarsko