- Křížová cesta u kostela Nalezení svatého Kříže ve Frýdlantu
- Křížová cesta na Křížovém vrchu ve Frýdlantu
- Křížová cesta u kostela Nanebevzetí Panny Marie v Horním Jiřetíně
- Křížová cesta – Stezka smíření na Grabštejně
- Křížová cesta u kostela svaté Máří Magdaleny v Mařenicích
- Křížová cesta Starý Hrozňatov
- Křížová cesta v kapli Panny Marie Fatimské ve Mšeném-lázně
- Křížová cesta v kostele svatého Vavřince v Království u Šluknova
- Křížová cesta na fasádě kostela Nanebevzetí Panny Marie v Schirgiswalde
- Křížová cesta v kapli svatého Jana Nepomuckého na návsi v Leské
- Křížová cesta Chlumec
- Křížová cesta u kostela Narození Panny Marie v Dubnici
- Křížová cesta u Janovických pousteven (Janovice v Podještědí)
- Křížová cesta Hrádek nad Nisou
- Křížová cesta Svojkov (u Modlivého dolu)
- Křížová cesta Bezděz
- Křížová cesta Potštejn
- Křížová cesta Ruprechtice (Liberec)
- Křížová cesta u kostela Nalezení svatého Kříže v Liberci
- Křížová cesta Bořkov
- Křížová cesta Klokočka
- Křížová cesta na Tábor (u Lomnice nad Popelkou)
- Křížová cesta Markvartice
- Křížová cesta Varnsdorf (Warnsdorf), 1911-1912
- Křížová cesta Hodkovice nad Mohelkou
- Křížová cesta Fukov (Fugau), 1881
- Křížová cesta Janov nad Nisou
- Křížová cesta Bedřichov
- Křížová cesta na Kotelském vrchu
- Křížová cesta Velký Šenov
- Křížová cesta Petra Urbana – Smržovka
- Křížová cesta u kláštera St. Marienthal
- Křížová cesta Sedmi bolestí Panny Marie v Klášterci nad Ohří
- Křížová cesta Most
- Památník Brána svobody před kostelem svatého Jáchyma v Jáchymově
- Obraz Svaté rodiny u Olivetské kaple křížové cesty v Kamenickém Šenově
- Kříž u Olivetské kaple křížové cesty v Kamenickém Šenově
- Olivetská kaple u Křížové cesty v Kamenickém Šenově
- Skalní kaple Božího hrobu Křížové cesty v Kamenickém Šenově
- Křížová cesta ke svobodě – Jáchymov
- Křížová cesta Liběchov
- Křížová cesta Sedmibolestné Panny Marie v Jestřebí
- Křížová cesta Kamenický Šenov
- Bratrský oltář u České Kamenice
- Křížová cesta Horní Maxov (Slovanka)
- Poutní místo Ostré (křížová cesta)
- Kaple na Křížové Hoře a křížová cesta v Českém Krumlově
- Křížová cesta ve Cvikově (Na Kalvárii)
- Křížová cesta v Kadani
- Křížová cesta Království (Königswalde) 1859
- Křížová cesta Staré Křečany (Altehrenberg) 1825-1833
- Křížová cesta Šluknov (Schluckenau), 1738-1756
- Křížová cesta Krásná Lípa (Schönlinde), 1857-1859
- Křížová cesta Brtníky (Zeidler), 1801-1804
- Křížová cesta Rumburk (Rumburg), 1899-1900
- Křížová cesta Vilémov (Wölmsdorf), 1765-1766
- Křížová cesta Jiříkov (Georgswalde), 1817-1826
- Křížová cesta Jiřetín pod Jedlovou (St. Georgental), 1759-1764
- Křížová cesta Jáchym (Joachimsberg) u Lobendavy (1914)
- Křížová cesta Annaberg (Anenský vrch) u Lobendavy (1829-1834)
- Křížová cesta Nejdek
Na Křížovém vrchu západně od hradu a zámku Frýdlant se nachází křížová cesta.
Na wiki:
Křížová cesta na Křížovém vrchu u Frýdlantu na Liberecku se nalézá ve vzdálenosti asi 700 metrů jižně od centra města, na výšině nad řekou naproti frýdlantskému zámku.
Křížová cesta vznikla pravděpodobně po skončení třicetileté války. Pozemek pro ni věnovali frýdlantským občanům Clam-Gallasové. Na ploše zhruba tří hektarů jsou rozmístěny jednotlivé sloupky zastavení ze žuly. Výška pilířů zastavení se pohybuje okolo dvou metrů.
Vlastní trasu křížové cesty tvoří čtrnáct zastavení. Ta jsou rozmístěna v terénu a ve vegetačním období jsou málo patrná. Trasa nevede přímo do kopce ani vlastní kopec neobíhá. Jednotlivá zastavení křížové cesty jsou doplněna lípou srdčitou.
Výjev apoštolů v Getsemanské zahradě býval v nice první žulové výklenkové kapličky, kterou křížová cesta začíná. Skalní jeskyně apoštolů Petra a Jana vyjadřuje Grottu, poblíž ní se nalézá kamenná nika, do které je přiváděna srážková voda ze srázu a která nahrazuje studánku s léčivou vodou. Uprostřed areálu křížové cesty je postavena kaple pravděpodobně z druhé poloviny 19. století. Je to zděná stavba z kamene a z cihel se zbytky omítky.
Veškeré na plechu malované obrázky z nik byly zničeny, poničeny byly i některé hlavice (lucerny) zastavení. Rozbořen je také vrcholový pískovcový krucifix. Vrch, který byl při vzniku křížové cesty téměř holý, je v současnosti (2007) zalesněn a plný náletových dřevin.
Informace velmi zastaralá a neúplná. O historii je známo víc, a od roku 2017 je obnovená.
Křížová cesta, která byla vybudována již v roce 1737, byla roku 2017 obnovena. Tvoří ji čtrnáct zastavení, Boží hrob, studánka a poustevna.
Historie Křížové cesty:
Křížové cesty začali vytvářet křesťané k připomenutí si poslední cesty Ježíše Krista a své zbožnosti. Tradice navázala na poutě do Jeruzaléma, kdy se poutníci zastavovali a modlili na místech Kristova utrpení.
Křížová cesta na Křížovém vrchu byla zřízena na přání tehdejšího frýdlantského děkana Magistra filosofie Johanna Friedricha Leubnera. Pozemek vhodný na výstavbu Křížové cesty věnovali frýdlantskému lidu Clam-Gallasové. Frýdlanští občané sami pomáhali s její výstavbou. Dokončena byla roku 1737. O sedm let později byl její vrcholový kříž s obrazem Nejsvětější Trojice vysvěcen Josefem Lichtnerem. Všech čtrnáct křížů k jednotlivým zastavením dodal Ignaz Arnold.
Křížová cesta v současnosti:
Křížový vrch, na kterém leží Křížová cesta je zároveň maloplošnou přírodní rezervací. Mimo jiné, zde totiž můžete najít rozkvétat například velmi ohroženou lilii zlatohlávek. Rozloha rezervace je 10,5 ha v nadmořské výšce 320-381 m nad mořem. Byla vyhlášena v roce 1996.
V roce 2017 byla křížová cesta na Křížovém vrchu díky česko-německému projektu „Paměť v krajině Trojmezí“ obnovena. 12. května 2018 poté byla za účasti litoměřického biskupa, Mons. Mgr. Jana Baxanta slavnostně otevřena.
Návštěvníky vede po jednotlivých zastaveních chodníček z přírodních materiálů, všech 14 žulových zastavení zdobí smaltované obrázky zachycující poslední cestu Ježíše Krista, jeho ukřižování a vzkříšení. Smalty pocházejí z dílny uměleckého smaltu ve Frýdlantu nad Ostravicí. Po trase jsou osazeny u tří vyhlídkových míst lavičky. Příjemná procházka po Křížovém vrchu návštěvníkům přinese mnohá zamyšlení.
Jak se na Křížovou cestu dostat?
Nejlepší způsob je, vydat se od vlakového nádraží ke kostelu Krista Spasitele a dále mírným kopcem vzhůru a přejít přes most železničního viaduktu. Dále se na rozcestí vydat doleva, po malé pěšince, která Vás zavede až na začátek Křížové cesty. Odtud Vás již ukazatele provedou celou cestou až k poslednímu zastavení.
Na městském webu je novodobý osud křížové cesty pravidelně připomínán:
Vrátit zašlou krásu křížové cestě na Křížovém vrchu chce město Frýdlant. V současné době proto připravuje projekt na její obnovu. Ten se stane součástí balíku projektů, na které bude v rámci obnovy drobných památek v krajině žádat o dotaci společně s dalšími českými a německými partnery v okolí, například Hrádkem nad Nisou nebo Žitavou. Peníze chtějí získat z evropských strukturálních fondů v projektovém období 2014 – 2020.
Křížová cesta ve Frýdlantu vznikla na Křížovém vrchu s největší pravděpodobností při rekatolizaci po třicetileté válce v 17. století. Tvoří ji 14 zastavení, rozmístěných na ploše zhruba 3 ha. V současné době je většina asi dva metry vysokých žulových pilířů zastavení ve špatném stavu. „Chybí veškeré obrázky, poničeny jsou i některé hlavice nebo také lucerny zastavení. Rozbořen je i vrcholový pískovcový krucifix. Zůstaly vlastně jen samotné kameny,“ vypočítává Věra Sobotová z oddělení památkové péče městského úřadu Frýdlant.
Projekt proto zahrnuje kompletní restaurování zastavení křížové cesty, uměle vytvořené skalní jeskyně apoštolů Petra a Jana a také kamenné niky, která nahrazuje studánku a do které je sváděna srážková voda ze srázu. Obrázky, připomínající poslední cestu Kristovu, by mohly být smaltované a trochu odlišné od klasických výjevů na křížových cestách. Vše je ale zatím ve stádiu úvah. „Vedle restaurátorských prací bude nutné upravit i okolí křížové cesty. V době, kdy vznikala, byl vrch téměř holý, dnes je zalesněn a plný náletových dřevin. Upravit se budou muset i cesty,“ vysvětluje Iva Beranová z odboru kultury městského úřadu Frýdlant. Projekt počítá i s lavičkami, které by z křížové cesty vytvořily další relaxační a odpočinkové místo ve Frýdlantu a nabídly pohled na město a zámek z nevšedního místa.
Pro Frýdlant bude obnova křížové cesty dalším splaceným dluhem minulosti, kdy se na takovéto památky nepamatovalo. „V minulosti byly podobné věci devastovány a ponechávány svému osudu. My to dnes měníme. Daří se to na hřbitově, rekonstrukcí prošel Špitálek, Simonův betlém, nové je náměstí, na které se navíc vrátila socha Albrechta z Valdštejna,“ uzavírá starosta Frýdlantu Dan Ramzer.
Na Křížovém vrchu bude v létě probíhat čilý ruch. Dělníci, restaurátoři i odborníci na ošetřování stromů, takzvaní arboristé, tu budou pracovat na obnově křížové cesty, která vznikla pravděpodobně po skončení třicetileté války. V posledních desetiletích byla ale téměř zapomenuta, jednotlivá zastavení jsou poškozena, malované obrázky z nich dávno zmizely a vrch pokryly náletové dřeviny. Už koncem roku by se ale měla křížové cestě vrátit původní podoba.
„Práce na křížové cestě už začaly. Z původní cesty byla odstraněna svrchní vrstva, také restaurátor už pracuje na obnově jednotlivých zastavení. V terénu se pohybují také arboristé, kteří ozdravují vzrostlé lípy srdčité a zajišťují některé větve proti případnému zlomení a pádu,“ popisuje vedoucí investičního oddělení Městského úřadu Frýdlant Zdena Ubiasová. V tomto týdnu začínají i další intenzivní práce na cestě kolem jednotlivých zastavení. „Pokládat se začínají kameny do spodní části a později dojde i další vrstvy. Tak, aby cesta byla zpevněná a pro pěší pohodlná,“ podotýká Zdena Ubiasová.
Součástí křížové cesty budou tři vyhlídky. Dvě nabídnou nevšední pohled na hrad a zámek Frýdlant, třetí pak na město. „Kompletně obnovenou křížovou cestou budou moci lidé projít už na konci tohoto roku, kdy budou hotové nejen stavební práce, revitalizace zeleně a restaurátorské práce na zastaveních, ale kamenné prvky cesty budou také osazeny smaltovanými tabulkami s výjevy událostí od odsouzení Ježíše Krista k smrti po uložení jeho těla do hrobu,“ doplňuje vedoucí investičního oddělení.
Obnova křížové cesty, která čítá klasicky 14 zastavení, probíhá v rámci společného česko-německého projektu nazvaného „Paměť v krajině Trojzemí / Gedächtnis in der Landschaft des Dreiländerecks, 100260207“. Ten má pomoci zachovat společné kulturní dědictví v Trojzemí, zejména na Frýdlantsku, Hrádecku a Žitavsku. Zapojeno je do něj celkem šest partnerů. Vedle Frýdlantu ještě město Hrádek nad Nisou, Římskokatolická farnost Hrádek nad Nisou, město Žitava, obec Oybin a Společnost pro kulturní krajinu z. s., která je lead partnerem projektu.
Každý z partnerů má v projektu své vlastní cíle, které zastřešuje právě snaha o zachování kulturního dědictví Trojzemí. „Frýdlant už díky projektu zmapoval 50 drobných památek Frýdlantska, které se staly podkladem pro novou databázi a webovou aplikaci. Ta je společná pro všechny partnery projektu. Každý z nich si do ní zařazuje údaje o svých památkách,“ uvedl starosta Frýdlantu Dan Ramzer.
Také další z partnerů projektu, město Hrádek nad Nisou, pracuje na své části projektu, díky které by se měl ještě tento rok vrátit na Horní náměstí ve městě kamenný sloup se sousoším sv. Anny. Morový sloup z doby baroka stál na námětí v Hrádku nad Nisou 231 let, později ale zanikl a dochoval se z něj jen základový stupeň a sokl podstavce. Pro jeho navrácení na téměř původní místo proto bude potřeba nejen rekonstrukce, ale také vytvoření úplně nových částí sloupu se sousoším sv. Anny. Prací na obojím se ujal akademický sochař Vojtěch Míča.
Návrat pískovcového obnoveného morového sloupu do historického centra Hrádku nad Nisou je plánován na tento rok. Veřejnosti by měl být představen o letošních Městských slavnostech a Bartolomějské pouti, které se ponesou v duchu připomínky a oslav 730 let od první písemné zmínky o městu Hrádek nad Nisou. Požehnat by měl novému morovému sloupu i biskup litoměřický.Projekt „Paměť v krajině Trojzemí“, je spolufinancován z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Programu spolupráce na podporu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko 2014 – 2020 (85%), ze státního rozpočtu (5%) a rozpočtu žadatelů.
Čilý ruch probíhal od léta na Křížovém vrchu ve Frýdlantu. Dělníci, restaurátoři i odborníci na ošetřování stromů, tam pracovali na obnově křížové cesty, která vznikla v polovině 18. století. V posledních desetiletích byla ale téměř zapomenuta, jednotlivá zastavení byla poškozena, malované obrázky z nich dávno zmizely a vrch pokryly náletové dřeviny. Díky česko-německému projektu Paměť v krajině Trojzemí se podařilo křížovou cestu obnovit a prostředí Křížového vrchu upravit. Dnes je novým zajímavým turistickým cílem Frýdlantu.
„Projekt na obnovu křížové cesty zahrnoval kompletní restaurování všech 14 zastavení křížové cesty, uměle vytvořené skalní jeskyně apoštolů Petra a Jana a také kamenné niky, která nahrazuje studánku a do které je sváděna srážková voda ze srázu. Obrázky, připomínající poslední cestu Kristovu, jsou smaltované a osazeny na jednotlivá zastavení budou v průběhu prosince. Jsou trochu odlišné od klasických výjevů na křížových cestách, ale věříme, že se návštěvníkům budou líbit,“ říká vedoucí investičního oddělení Městského úřadu Frýdlant Bc. Zdena Ubiasová.
Vedle restaurátorských prací bylo nutné upravit i okolí křížové cesty. V době, kdy vznikala, byl vrch téměř holý, v současné době je ale zalesněný a bylo tedy nutné například odstranit náletové dřeviny. Úpravy se dočkala i stezka, kterou jsou návštěvníci křížové cesty vedeni. Ta původní byla téměř neznatelná, dnes turisté procházejí po zřetelně ohraničené a pohodlné zpevněné cestě.
Součástí křížové cesty jsou tři nové vyhlídky. Dvě nabízejí nevšední pohled na hrad a zámek Frýdlant, třetí pak na město.
Oficiální otevření křížové cesty je naplánováno na 12. květen příštího roku za účasti biskupa Litoměřického, Mons. Mgr. Jana Baxanta.
Celkem přišla obnova křížové cesty na Křížovém vrchu na 3 miliony a 200 tisíc korun, financována byla z projektu „Paměť v krajině Trojzemí“.
Pro Frýdlant je obnova křížové cesty dalším splaceným dluhem minulosti, ve které se na takovéto památky nepamatovalo. „V minulosti byly podobné věci devastovány a ponechávány svému osudu. My to dnes měníme. Daří se to na hřbitově, rekonstrukcí prošel Špitálek, Simonův betlém, nové je náměstí, na které se vrátila socha Albrechta z Valdštejna,“ podotýká starosta Frýdlantu Dan Ramzer.
Na Křížovém vrchu mohou navíc turisté i místní nově navštívit i Lesní naučnou stezku. Ta byla dokončena v listopadu a vznikla díky česko-polskému projektu. Obě cesty na sebe v jednom místě Křížového vrchu navazují a společně tvoří z Křížového vrchu turisticky atraktivní místo s návazností na další objekty v takzvaném Podzámčí, jako je například Zámecký pivovar Frýdlant.
Projekt „Paměť v krajině Trojzemí“ č. 100 260 207 je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj (85%) v rámci Programu spolupráce na podporu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko 2014 – 2020, ze státního rozpočtu ČR (5%) a soukromých zdrojů (10%).
Oblíbeným místem výletů se ve Frýdlantě stala v uplynulých měsících nově obnovená křížová cesta na Křížovém vrchu. Památka vybudovaná v polovině 18. století se dočkala v roce 2017 díky česko-německému projektu „Paměť v krajině Trojzemí, č. 100260207“ rozsáhlé obnovy. Zrestaurováno bylo všech 14 zastavení včetně Božího hrobu, poustevny a studánky, do kamenných nik byly umístěny smaltované destičky ilustrující události poslední cesty Ježíše Krista. Obnovy se dočkaly i cesty, které křížovou cestou návštěvníky vedou. Vznikla nová odpočinková místa s nevšedními vyhlídkami. Slavnostní otevření křížové cesty je naplánováno na sobotu 12. května 2018 za účasti litoměřického biskupa, Mons. Mgr. Jana Baxanta.
„Z obnovy křížové cesty mám nesmírnou radost. Ještě před třemi lety o ní věděl jen opravdu málokdo. Křížový vrch byl zarostlý náletovými dřevinami, nepřístupný, jednotlivá zastavení byla pobořená, obrázky z nik zastavení byly pryč. Trasu křížové cesty jsme museli hledat velmi složitě, nebyla vůbec patrná,“ vzpomíná starosta Frýdlantu Dan Ramzer. Dnes se místo v přírodní rezervaci změnilo k nepoznání. „Návštěvníky vede po jednotlivých zastaveních chodníček z přírodních materiálů, každé žulové zastavení je opraveno a zdobí ho smaltovaný obrázek zachycující poslední cestu Ježíše Krista, jeho ukřižování nebo vzkříšení. Pocházejí z Dílny uměleckého smaltu ve Frýdlantu nad Ostravicí. Obnoveny jsou i objekty studánky, Božího hrobu a poustevny. Po trase jsou osazeny u vyhlídkových míst lavičky vyzývající k odpočinku, zajímavé informace o křížové cestě si mohou lidé přečíst na informačních tabulích,“ popisuje dnešní podobu cesty starosta.
Dokončena byla křížová cesta koncem minulého roku, náklady na obnovu činily 3 miliony a 200 tisíc korun. Od té doby je oblíbeným cílem procházek místních i turistů. V nadcházející turistické sezóně pak bude jednou z hlavních atrakcí Frýdlantu, spolu s Lesní naučnou stezkou, která na křížovou cestu na Křížovém vrchu v jedné části navazuje.
Slavnostní otevření křížové cesty, jehož součástí bude i její svěcení, je naplánováno na sobotu12. května 2018. „Program začne v 8.00 hodin v kostele Nalezení sv. Kříže prezentací na téma křížové cesty. Té se ujme PhDr. Mgr. Milan Svoboda, Ph.D. V 9.00 hodin začne mše svatá, celebrovaná litoměřickým biskupem Mons. Mgr. Janem Baxantem. V 10.00 hodin se pak vydá procesí vedené biskupem od kostela ke křížové cestě. Budeme rádi, když se akce zúčastní i široká veřejnost,“ zve vedoucí odboru kultury a cestovního ruchu Městského úřadu Frýdlant Iva Beranová.
Za účasti litoměřického biskupa, Mons. Mgr. Jana Baxanta byla v sobotu 12. května 2018 ve Frýdlantu slavnostně otevřena obnovená křížová cesta na Křížovém vrchu. Památka vybudovaná v polovině 18. století se dočkala obnovy v roce 2017 díky česko-německému projektu „Paměť v krajině Trojzemí, č. 100260207″. Dnes je vyhledávaným výletním místem turistů i místních.
„Z obnovy křížové cesty mám nesmírnou radost. Ještě před třemi lety o ní věděl jen opravdu málokdo. Křížový vrch byl zarostlý náletovými dřevinami, nepřístupný, jednotlivá zastavení byla pobořená, obrázky z nik zastavení byly pryč. Trasu křížové cesty jsme museli hledat velmi složitě, nebyla vůbec patrná,“ vzpomíná starosta Frýdlantu Dan Ramzer. Dnes se místo v přírodní rezervaci změnilo k nepoznání. „Návštěvníky vede po jednotlivých zastaveních chodníček z přírodních materiálů, všech 14 žulových zastavení je opraveno a zdobí je smaltované obrázky zachycující poslední cestu Ježíše Krista, jeho ukřižování nebo vzkříšení. Pocházejí z Dílny uměleckého smaltu ve Frýdlantu nad Ostravicí. Obnoveny jsou i objekty studánky, Božího hrobu a poustevny. Po trase jsou osazeny u tří nových vyhlídkových míst lavičky vyzývající k odpočinku, zajímavé informace o křížové cestě si mohou lidé přečíst na informačních tabulích,“ popisuje dnešní podobu cesty starosta.
Dokončena byla křížová cesta koncem minulého roku, náklady na obnovu činily 3 miliony a 200 tisíc korun. Od té doby je oblíbeným cílem procházek místních i turistů. V nadcházející turistické sezóně pak bude jednou z hlavních atrakcí Frýdlantu, spolu s Lesní naučnou stezkou, která na křížovou cestu na Křížovém vrchu v jedné části navazuje.
Slavnostní otevření křížové cesty proběhlo v sobotu 12. května 2018. „Program začal v 8.00 hodin v kostele Nalezení sv. Kříže prezentací na téma křížové cesty. Té se ujal PhDr. Mgr. Milan Svoboda, Ph.D. V 9.00 hodin pokračoval slavnostní den mší svatou, celebrovanou litoměřickým biskupem Mons. Mgr. Janem Baxantem. Po desáté hodině se pak vydalo procesí vedené biskupem od kostela ke křížové cestě, které na jejím začátku biskup požehnal. U každého zastavení pak pronesl několik vět k zamyšlení,“ shrnuje vedoucí odboru kultury a cestovního ruchu Městského úřadu Frýdlant Iva Beranová.
Projekt „Paměť v krajině Trojzemí“, č. 100260207 byl finančně podpořen z Evropského fondu pro regionální rozvoj, v rámci Programu spolupráce na podporu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko 2014 – 2020, ze státního rozpočtu ČR a z rozpočtu města Frýdlant.
Pět let letos uběhlo od doby, co byla veřejnosti za přítomnosti litoměřického biskupa, Mons. Mgr. Jana Baxanta slavnostně otevřena obnovená křížová cesta na Křížovém vrchu. Památka vybudovaná v polovině 18. století se dočkala obnovy v roce 2017 díky česko-německému projektu „Paměť v krajině Trojzemí, č. 100260207″. Slavnostně otevřena byla v následujícím roce, tedy před pěti lety. Dnes je vyhledávaným výletním místem turistů i místních a svůj půvab má i v podzimních barvách padajícího listí. Zajděte si ji projít a rozjímat u jednotlivých zastavení se smaltovanými obrázky.
Projekt „Paměť v krajině Trojzemí“ č. 100 260 207 je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj (85%) v rámci Programu spolupráce na podporu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko 2014 – 2020, ze státního rozpočtu ČR (5%) a soukromých zdrojů (10%).
V blízkosti Státního hradu a zámku ve Frýdlantu, v prostoru přírodní rezervace na Křížovém vrchu byla před šesti lety obnovena křížová cesta v původním trasování historické cesty z první poloviny 18. století.
Na trase je 14 zastavení křížové cesty tvořená žulovými pomníčky, ve kterých jsou v kamenných nikách usazeny smaltové obrázky zachycující ukřižování Ježíše Krista. Jednotlivá zastavení jsou propojena zpevněnou cestou, která vás zavede na tři vyhlídková místa s jedinečným pohledem na zámek a město. Projděte se v příjemném prostředí a poznejte trochu historie.
Projekt „Paměť v krajině Trojzemí“ č. 100 260 207 je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj (85%) v rámci Programu spolupráce na podporu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko 2014 – 2020, ze státního rozpočtu ČR (5%) a soukromých zdrojů (10%).
Cesta je velmi netypická. I když je umístěna na kopci, nejde o jednolitou trasu směrem vzhůru. Na začátku (po příchodu od města) kaplička s výjevem z Getsemanské zahrady a první tři zastavení na rovince podél cesty (modrá turistická značka). Následuje stoupání a opětovný sestup na předchozí trasu a po pár metrech další stoupání. Na něm nejprve poustevna (na wiki zřejmě popisovaná grotta), a poté netypicky umístěný Boží hrob mezi VII. a VIII. zastavením. Mezi XI. a XII. zastavením je u cesty normální kovový křížek. A cesta v podstatě nemá vyvrcholení, XIV. zastavení je stejné jako ta předchozí (nepočítám-li o kus dál vybudovanou vyhlídku na město). A netypické jsou i moderní výjevy (smalt na plechu), u nichž je občas třeba značná dávka fantazie.
Křížová cesta není kulturní památkou, ale nachází se v ochranném pásmu rejst. č. ÚSKP 3073 (Ochranné pásmo státního hradu a zámku Frýdlant), takže má svůj záznam v Památkovém katalogu:
Křížová cesta na tzv. Křížovém vrchu byla zbudována v roce 1737, a to z podnětu tehdejšího frýdlantského děkana Johanna Friedricha Leubnera. Ke zřízení křížové cesty dále pomohli radní ve Frýdlantu Josef Adalbert Springholze, dále frýdlantští občané Johann Heinrich Würfel, Johann Georg Pfeifer a Andreas Vielkind. Pořizovací náklady činily 199 zl. 28 kr. Kamenosochařské práce stály 86 zl., zámečník Bernard Hampel získal za desky pro obrazy 36 zl. a malíř Franz Herkner 31 zl. 5 kr. Jeho obrazy byly záhy renovovány Adalbertem Springholzem za 20 zl. Jednotlivá zastavení byla opatřena křížky, které dodal Ignatz Arnold za 14 zl. Křížovou cestu se čtrnácti zastaveními uvozuje kaplička a dále ji doplňuje studánka, poustevna, kříž a kaple Božího hrobu. Jednotlivá pilířková zastavení nesou ve vrcholové kaplici smaltované obrázky s výjevy křížové cesty. Obrázky pocházejí z dílny uměleckého smaltu ve Frýdlantu nad Ostravicí. Úvodní kaplička je opatřena obrazem Krista v Gestemanské zahradě. Současnou podobu získala křížová cesta v roce 2017, kdy proběhla její kompletní obnova.
Pilířky zastavení a kříž byly znovusesazeny, studánka a poustevna z velké části znovuvystavěny a kaple Božího hrobu vyčištěna a nabílena. Do kaplic zastavení byly umístěny nové obrázky, na jejich vrchol osazeny kovové křížky. Do úvodní kapličky byl instalován obraz Krista v Getsemanské zahradě. Doplněny byly další chybějící kovové prvky (kříže, apod.).
Křížová cesta je velice působivý soubor 14 zastavení, kapličky, studánky, poustevny, kaple Božího hrobu a kříže z roku 1737 vhodně umístěných v lese na tzv. Křížovém vrchu. Celek tvoří výraznou dominantu a zušlechťuje krajinný rámec. Z hlediska kamenické produkce jde o běžnou dobovou produkci Frýdlantska. Smaltované obrázky a všechny kovové prvky jsou nové – původní se do dnešní doby nezachovaly.
Pozn.: Na stávající trase křížové cesty je kaple Božího hrobu situovaná mezi 7. a 8. zastavením (tj. mezi vyobrazením Pán Ježíš padá pod křížem podruhé a Pán Ježíš napomíná plačící ženy). Správně by však kaple Božího hrobu měla stát na konci křížové cesty (tj. za 14. zastavením s výjevem Tělo Pána Ježíše uloženo do hrobu). Při vytyčení stávající podoby trasy křížové cesty nebylo porozuměno správnému rozmístění.
Rozměry zastavení: šířka 70 cm, výška 255 cm, hloubka 71 cm. Smaltované obrázky a vrcholové křížky jsou nové – původní se do dnešní doby nezachovaly.
První zastavení křížové cesty je zhotovené ze žuly. Na nízké kvadratické základně je osazen podstavec s pilířkem a jednoduchou hlavicí, která vynáší segmentově zakončenou kaplici s nikou na čelní straně. Piliřkové zastavení křížové cesty vrcholí novým poměrně vysokým kovovým latinským křížem. V nice kaplice je umístěn smaltový obrázek s výjevem Pán Ježíš odsouzen k smrti.
Druhé zastavení křížové cesty je zhotovené ze žuly. Na nízké kvadratické základně je osazen podstavec s pilířkem a jednoduchou hlavicí, která vynáší segmentově zakončenou kaplici s nikou na čelní straně. Piliřkové zastavení křížové cesty vrcholí novým poměrně vysokým kovovým latinským křížem. V nice kaplice je umístěn smaltový obrázek s výjevem Pán Ježíš přijímá kříž.
Třetí zastavení křížové cesty je zhotovené ze žuly. Na nízké kvadratické základně je osazen podstavec s pilířkem a jednoduchou hlavicí, která vynáší segmentově zakončenou kaplici s nikou na čelní straně. Piliřkové zastavení křížové cesty vrcholí novým poměrně vysokým kovovým latinským křížem. V nice kaplice je umístěn smaltový obrázek s výjevem Pán Ježíš padá pod křížem poprvé.
Čtvrté zastavení křížové cesty je zhotovené ze žuly. Na nízkém kvadratické základně je osazen podstavec s pilířkem a jednoduchou hlavicí, která vynáší segmentově zakončenou kaplici s nikou na čelní straně. Piliřkové zastavení křížové cesty vrcholí novým poměrně vysokým latinským křížem. V nice kaplice je umístěn smaltový obrázek s výjevem Pán Ježíš potkává svou Matku.
Páté zastavení křížové cesty je zhotovené ze žuly. Na nízké kvadratické základně je osazen podstavec s pilířkem a jednoduchou hlavicí, která vynáší segmentově zakončenou kaplici s nikou na čelní straně. Piliřkové zastavení křížové cesty vrcholí novým poměrně vysokým kovovým latinským křížem. V nice kaplice je umístěn smaltový obrázek s výjevem Šimon Kyrenský pomáhá Pánu Ježíši nést kříž.
Šesté zastavení křížové cesty je zhotovené ze žuly. Na nízké kvadratické základně je osazen podstavec s pilířkem a jednoduchou hlavicí, která vynáší segmentově zakončenou kaplici s nikou na čelní straně. Piliřkové zastavení křížové cesty vrcholí novým poměrně vysokým kovovým latinským křížem. V nice kaplice je umístěn smaltový obrázek s výjevem Veronika podává Pánu Ježíši roušku.
Jednoduchá studánka třičtvrtěkruhového tvaru je tvořená na sucho na sebe kladenými čedičovými bloky kamene. Na čelní straně jsou seskládané větší bloky, směrem do zadní části kruhu a svahu tzv. Křížového vrchu se bloky kamene zmenšují. Dílo je situované mezi 6. zastavením křížové cesty a poustevnou.
Sedmé zastavení křížové cesty je zhotovené ze žuly. Na nízké kvadratické základně je osazen podstavec s pilířkem a jednoduchou hlavicí, která vynáší segmentově zakončenou kaplici s nikou na čelní straně. Piliřkové zastavení křížové cesty vrcholí novým poměrně vysokým kovovým latinským křížem. V nice kaplice je umístěn smaltový obrázek s výjevem Pán Ježíš padá pod křížem podruhé.
Osmé zastavení křížové cesty je zhotovené ze žuly. Na nízké kvadratické základně je osazen podstavec s pilířkem a jednoduchou hlavicí, která vynáší segmentově zakončenou kaplici s nikou na čelní straně. Pilířkové zastavení křížové cesty vrcholí novým poměrně vysokým kovovým latinským křížem. V nice kaplice je umístěn smaltový obrázek s výjevem Pán Ježíš napomíná plačící ženy.
Deváté zastavení křížové cesty je zhotovené ze žuly. Na nízké kvadratické základně je osazen podstavec s pilířkem a jednoduchou hlavicí, která vynáší segmentově zakončenou kaplici s nikou na čelní straně. Piliřkové zastavení křížové cesty vrcholí novým poměrně vysokým kovovým latinským křížem. V nice kaplice je umístěn smaltový obrázek s výjevem Pán Ježíš padá pod křížem potřetí.
Desáté zastavení křížové cesty je zhotovené ze žuly. Na nízké kvadratické základně je osazen podstavec s pilířkem a jednoduchou hlavicí, která vynáší segmentově zakončenou kaplici s nikou na čelní straně. Piliřkové zastavení křížové cesty vrcholí novým poměrně vysokým kovovým latinským křížem. V nice kaplice je umístěn smaltový obrázek s výjevem Pán Ježíš zbaven roucha.
Jedenácté zastavení křížové cesty je zhotovené ze žuly. Na nízké kvadratické základně je osazen podstavec s pilířkem a jednoduchou hlavicí, která vynáší segmentově zakončenou kaplici s nikou na čelní straně. Piliřkové zastavení křížové cesty vrcholí novým poměrně vysokým kovovým latinským křížem. V nice kaplice je umístěn smaltový obrázek s výjevem Pán Ježíš přibit na kříž.
Dvanácté zastavení křížové cesty je zhotovené ze žuly. Na nízké kvadratické základně je osazen podstavec s pilířkem a jednoduchou hlavicí, která vynáší segmentově zakončenou kaplici s nikou na čelní straně. Piliřkové zastavení křížové cesty vrcholí novým poměrně vysokým kovovým latinským křížem. V nice kaplice je umístěn smaltový obrázek s výjevem Pán Ježíš umírá na kříži.
Třinácté zastavení křížové cesty je zhotovené ze žuly. Na nízké kvadratické základně je osazen podstavec s pilířkem a jednoduchou hlavicí, která vynáší segmentově zakončenou kaplici s nikou na čelní straně. Piliřkové zastavení křížové cesty vrcholí novým poměrně vysokým kovovým latinským křížem. V nice kaplice je umístěn smaltový obrázek s výjevem Tělo Pána Ježíše sňato z kříže.
Čtrnácté zastavení křížové cesty je zhotovené ze žuly. Na nízké kvadratické základně je osazen podstavec s pilířkem a jednoduchou hlavicí, která vynáší segmentově zakončenou kaplici s nikou na čelní straně. Piliřkové zastavení křížové cesty vrcholí novým poměrně vysokým kovovým latinským křížem. V nice kaplice je umístěn smaltový obrázek s výjevem Tělo Pána Ježíše uloženo do hrobu. Zastavení je pod hlavicí datováno „1737“.
Více v knize Křížové cesty v Čechách a na Moravě, strany 110 až 112.

























































































