weby pro nejsevernější čechy

Křížová cesta Království (Königswalde) 1859

This entry is part 13 of 24 in the series Křížové cesty

Čím méně mi křížových cest ze seznamu v brožurce Křížové cesty Šluknovska zbývá, tím komplikovanější je najít čas a ten zbyteček dorazit. Teď tedy strany 26 a 27, hurá do Království u Šluknova.

Cest k pozůstatkům kdysi rozsáhlého a vybaveného areálu je několik. Směrem od Šluknova (nebo vlastně i od Jiříkova) to můžete vzít po turisticku po modré značce. Pokud jste motorizováni, zkuste to v blízkosti kostela dolů odbočkou k nově opravnému mostku, někde tam místo k zaparkování určitě najdete.

Ať už půjdete odkudkoli, vždycky narazíte na zdejší dominantu – všude jsou koně. Všech velikostí, barev a tvarů. Což také znamená, že jsou všude úzké cestičky, ohrazené elektrickými ohradníky a tak nějak jsem si připadal v krajině nadbytečný, ba až nevítaný…

Nakonec ale modrá značka spolehlivě každého dovede k tomu, co zbylo. U „hlavní“ cesty, z níž do mírného svahu odbočuje postranní cestička, se nachází první sokl. Nenechte se zmást, i když ještě není nic vidět, není to všechno, ale jen začátek.

Je třeba ještě chvíli stoupat lesem (mimo značku) a v něm se objeví to, co kdysi bylo bývalo pašijovou cestou. Takže pár citací:

Areál vznikl v roce 1859 zásluhou místního faráře Wenzela Karla z darů farníků na pozemku, který pro tento účel darovala Terezie Jenichová z Království č.p. 224. Tehdy zde bylo postaveno 13 sloupků zastavení křížové cesty, kaple Kalvárie, soubor soch Olivetské hory od sochaře Josefa Salma z Nových Křečan, kaple Božího hrobu, kaple Žaláře Krista a sloupek zastavení s obrazem Poslední večeře. Dřevěné reliéfy do výklenků zastavení vyřezal jedenatřicetiletý Josef May ze Šluknova, později nejvýznamnější řezbář 19. století ve Šluknovském výběžku.

Areál se brzo stal významným poutním místem. Ve 2. polovině 19. století usilovali farář P. Franz Kofer ze Šluknova a P. Wenzel Karl z Království o to, aby právě jejich křížová cesta byla tou bohatší a nápaditější, co do počtu zastavení, výzdoby a úpravy. Z tohoto důvodu mají ve Šluknově i v Království jinde nevídané umělé jeskyňky a kaple. Roku 1861 přibyla grotta Bičování Krista, uvnitř níž byl umístěna dřevěná polychromovaná socha, která byla sto let předtím nalezena „na jedné půdě domu v Království“, roku 1884 pak studna (napájená vodou ze sousedního pozemku) a grotta s kající se Maří Magdalenou od sochaře Rudolfa Otta z Velkého Šenova. 1901 proběhla renovace celé křížové cesty, završená stavbou další grotty – sv. Petra kajícníka. 1919 byla demolována grotta Bičování Krista, na jejím místě byla postavena kaple stejného zasvěcení. Po roce 1945 neudržována, zpustla, sochy částečně odvezeny do různých kostelů (Šluknov, Žandov).

Nataša Brejchová-Steinová: Vzestup a pád křížové cesty v Království u Šluknova – ad Děčínské vlastivědné zprávy 1/2001 (ročník XI) + Iva Jaburková a Klára Mágrová: Křížové cesty Šluknovska

Podle brožurky novodobý konec nastal v roce 2003, kdy po pokusu o krádež byly všechny sloupky zastavení demontovány a Městem Šluknov uloženy kdesi mimo areál. Tak nějak to tu díky tomu na mě působilo stejně jako křížové cesty, které jsou zpustlé desítky let… Rozeznat, která kaplička či grotta je která, či kde mohla být Getsemanská zahrada, to jaksi bez podrobných historických pramenů není možné. A údajně obnovenou studánku se mi podařilo přehlédnout úplně.

To, co ještě stále vypadá jako stavba, by měla být kaple Bičování Krista (vlevo).

Uvnitř pod střechou zůstaly nepatrné fragmenty reliéfní výzdoby.

A ani tu jaksi nemělo smysl fotit všechna zastavení, tak nějak sokl jako sokl. Jen před některými je patrný kamenný práh, před jinými ne.

K mému velkému překvapení i tady byly k vidění zbytky elektrického ohradníku, ovšem jakou úlohu tady měl mít, zůstává pro mne záhadou.

Nejzachovalejší stavbou, která vypadá, jako by sem ani nepatřila, je kaple Kalvárie (XII. zastavení), která byla opravena v roce 2009.

A velmi zachovale vypadá i pomník padlým v první světové válce.

Jestli se tenhle areál někdy dočká svého znovuvzkříšení, netroufám si hádat. Moc šancí bych mu ale bohužel nedával…

XI. 2016: Člověk se naštěstí leckdy mýlí ->, začalo se s opravami

12. 5. 2018 – Areál postupně vstává z popela:

Na začátku cesty obnovená kaplička s reliéfem Poslední večeře Páně
Zkušebně osazený reliéf Poslední večeře Páně
Tady někde bývala Getsemanská zahrada
Ukázka kopií dochovaných reliéfů výklenkových kaplí

Zkušebně osazené kopie reliéfů do vybraných zastavení

Zkušebně osazené kopie reliéfů do vybraných zastavení

Zkušebně osazené kopie reliéfů do vybraných zastavení

Zkušebně osazené kopie reliéfů do vybraných zastavení

Zkušebně osazené kopie reliéfů do vybraných zastavení

Zkušebně osazené kopie reliéfů do vybraných zastavení

Zkušebně osazené kopie reliéfů do vybraných zastavení

Detail dochovaného původního kotvení

A když se všechno povedlo, dopadlo to takto ->

Kaple Kalvárie stále vypadá dobře

Zatím co některé zbytky ještě na své lepší příští čekají:


Series Navigation<< Křížová cesta v KadaniKřížová cesta Staré Křečany (Altehrenberg) 1825-1833 >>
Tagy