Křížová cesta Bezděz

Článek je součástí seriálu Křížové cesty

Podél cesty, stoupající na hrad Bezděz, vede křížová cesta, tvořená 15 zděnými výklenkovými kapličkami.

Cesta vzhůru je skutečně kalvárií, v mnoha smyslech. Výstup důkladně prověří fyzickou kondici každého, kdo se rozhodne na hrad vydat. Povrch cesty místy připomíná spíš překážkovou dráhu, takže očekávat, že by kde kdo bloudil očima po kaplích, prázdně zívajících po pravé straně cesty vzhůru, moc nejde – spíš se všichni dívají pod nohy, aby přežili. Nebo proti sobě, protože v sezóně se tudy prostě valí davy sem a tam jak na Václaváku. O to překvapivější je (asi ale jak pro koho), v jakém stavu kaple jsou. Opadávající omítky, místy až na cihly, zničené římsy a polosloupy, popraskané stříšky, rozsedající se pískovcové bloky, o výzdobě výklenků ani nemluvě. Přesto jde o kulturní památku, tedy lépe řečeno její součást – celá zřícenina hradu i s širším okolím je od roku 1978 národní kulturní památkou. Kupodivu se ale o ní nedá zrovna moc najít.

Rostislav Vojkovský: Bezděz – hrad nedaleko Máchova jezera (Nakaldatelství Miroslav Bitter – Putujeme, svazek 13, 2012)

Křížovou cestudala postavit hraběnka Anna z Valdštejna roku 1686 na místě starých dřevěných křížů. Kaple byly vyzdobeny nejprve malbami.Podle výše zmíněné publikace poněkud netradičními, uvádí od první ke druhé bráně výjevy Večeře Páně, Mytí nohou, Modlitba na hoře Olivetské, Zajmutí Ježíše Krista, Obžalování Ježíše Krista, Zneuctění Ježíše Krista. Následuje Bičování Krista, Korunování Krista, Odsouzení Krista, Kristus nese kříž, Ukřižování Krista. U třetí brány je uváděn Kristus na kříži jako jedenácté zastavení.

Podle oné publikace byla roku 1741 křížová cesta nově vymalována obrazy z pouti Ježíše Krista na popravu. Přímo na hradě to byly výjevy Sejmutí Krista z kříže, Uložení do hrobu a Zmrtvýchvstání. Roku 1825 bylo 12 z 15 kaplí opatřeno novými obrazy (olej na dřevě). Kapličkám na hradě byla ponechána původní podoba, ač již byly značně zchátralé.

Je-li to pravda, neumím říct. Protože:

Většina zdrojů uvádí, že původní obrazy byly nahrazeny dřevořezbami s výjevy ukřižování Krista, které pocházejí z konce 17. či začátku 18. století. Dřevořezby od neznámého autora byly ve čtrnácti kapličkách, v patnácté kapličce u úpatí hradu stála soška Panny Marie. Rozměry dřevořezeb jsou cca 64×100 cm. V kapličkách přežily nejenom celé 18. a 19. století, ale i druhou světovou válku. V průběhu padesátých a šedesátých let 20. století se ale začaly ztrácet a tak je tehdejší kastelán Bezdězu postupně vynosil na hrad, kde byly vystaveny v Purkrabském paláci. I zde se ale pravděpodobně některé ztratily a proto bylo zbývajících jedenáct umístěno v Bieberově kapli muzea v České Lípě (více o jejich osudech zde ->). Bývalý kastelán pan Jan Jurička našel v roce 1983 po dřevořezbách tři prázdné rámy, které pečlivě uschoval. 20. března 2014, při pracích před zahájením sezóny, objevil jednu z postrádaných dřevořezeb, konkrétně s výjevem Kladení Krista do hrobu. Jeho nástupce, kastelán pan Kamil Seidl, získal pro hrad poslední chybějící dvě dřevořezby (jednu darem, jednu odkupem).

~~Pokud se dobře pamatuji, fotil jsem~~ Reliéfy v kapli jsem fotil v roce 2012 na předvánočním jarmarku. ~~Až se mi podaří najít správný archiv, doplním~~ Přidávám fotogalerii s jejich detaily (viz samostatná galerie zde ->).

První mniši přišli na hrad Bezděz roku 1661. Opravili kapli, královský a purkrabský palác. Roku 1666 sem přivezli kopii černé Madony Montserratské, která byla vyhlašována za zázračnou. Za Madonou sem přicházeli desetitisíce poutníků a hrad se stal poutním místem.