Křížová cesta Ruprechtice (Liberec)

Na severovýchodním okraji Liberce v Ruprechticích se nachází křížová cesta z roku 1833.

Sice Liberec, ale zcela jiný svět. Daleko od civilizace, vlastně už takřka na začátku Jizerských hor. Vede tudy modrá turistická značka od Lidových sadů na Kateřinky, ale jednodušší je svézt se městským autobusem (linka 18) na blízkou zastávku Blanická. Pár kroků zpět po ulici Horská a kaštanovou alejí tu stoupá vzhůru křížová cesta, jejíž zastavení jsou umístěna všechna po levé straně. Samotná křížová cesta je tu druhotně, podle dostupných pramenů vznikla dodatečně při cestě ke zdejšímu poutnímu místu. Dnes ji vystihuje jedno slovo – zanedbaná. Nelze o ní říct, že je zničená, na první pohled působí (alespoň za začátku) docela solidně. Jenže po pár zastaveních člověk zjistí, že na každé kapličce mají být dvě cedulky. Že některé vrcholové křížky jsou ulámané. Že je místy pískovec na hranách omlácený. Že některé obrázky lze už jen stěží rozeznat. A nakonec i to, že místy výjevy chybí úplně – paradoxně na tom nejexponovanějším místě, přímo před kaplí, kolem níž cesta prochází… Místo je to ovšem kouzelné, obzvláště na podzim. I když ona údajně zázračná studánka na konci cesty je zamčená a z vedlejší Kalvárie zbylo jen smutné torzo.

Z netu:

Křížová cesta vede z ulice Horská na vrch U Lomu. V roce 1833 ji nechal postavit potomek George Webera, zakladatele poutního místa. Podél cesty vedoucí k prameni U obrázku byly později vysazeny kaštany.

Poutní areál vznikl v místech, kde již od nepaměti lidé, a zvláště dřevorubci, využívali ke svému osvěžení vodu ze zdejší, údajně léčivé studánky. Místo bylo označeno neznámým dárcem obrázkem Panny Marie, malovaným na plechu.

Roku 1807 dal vlastník pozemku ruprechtický rychtář Georg Weber vztyčit u studánky Kalvárii se sochami Panny Marie a svatého Jana jako poděkování za své uzdravení z těžké nemoci. Místo se stalo poutním, následovalo další uzdravení (slepý chlapec z Raspenavy), areál byl udržován i přes snahu církve zamezit pověstem o zázračné vodě. Roku 1862 byl opraven kříž i sochy a roku 1833 k nim přibyla křížová cesta.

KŘÍŽOVÁ CESTA ROVNĚŽ PŘEŽILA VŠECHNY NÁSTRAHY DOBY, MÍSTNÍ FARNÍK FRANTIŠEK FLOSMAN DOKONCE VYTVOŘIL DO MĚLKÝCH NIK JEDNOTLIVÝCH SLOUPKŮ NOVÉ OBRÁZKY, KTERÉ VŠAK JIŽ DNES ZČÁSTI PONIČILY POVĚTRNOSTNÍ PODMÍNKY.  NIC TO VŠAK NEUBÍRÁ NA KRÁSE ZDEJŠÍHO MÍSTA, KTERÉ URČITĚ STOJÍ ZA NÁVŠTĚVU.

Roku 1907 byla dostavěna a vysvěcena kaple (některými prameny označovaná jako kostel) Panny Marie lidově zvaná „U obrázku“. O její výstavbu se zasloužila pravnučka Georga Webera Antonie Wildnerová. Ta po smrti posledního mužského člena Weberova rodu v roce 1891 pozemky zdědila a třináct let pořádala finanční sbírky od ruprechtických a kateřinských občanů na stavbu nové kaple. Projektem a výstavbou byl pověřen liberecký architekt a pedagog Max Kühn (1877 – 1944), rodák z Trutnova a syn významného stavitele O. Kühna. Max společně se svým bývalým spolužákem a později kolegou na Státní průmyslové škole v Liberci Heinrichem Fantou vybudovali v dominantní poloze nad ruprechtickou obcí secesní stavbu na kruhovém půdorysu.

Kaple však byla v padesátých letech zcela zničena, ale zásluhou ing. arch. Pavla Švece byla na konci sedmdesátých let 20. století zachráněna a v roce 1998 opětovně vysvěcena.

Křížová cesta přežila všechny nástrahy doby, místní farník František Flosman dokonce vytvořil do mělkých nik jednotlivých sloupků nové obrázky, které však již dnes zčásti poničily povětrnostní podmínky.  Nic to však neubírá na kráse zdejšího místa, které určitě stojí za návštěvu.

Křížová cesta je spolu s kaplí, studánkou a Kalvárií chráněna jako nemovitá Kulturní památka České republiky.