weby pro nejsevernější čechy

Křížová cesta Nejdek

This entry is part 24 of 24 in the series Křížové cesty

Ještě jednou zužitkuji svůj pobyt v západních Čechách, opět s důrazem na to, že není třeba setrvávat jen na vlastním písečku a u sousedů občas taky něco mají.

V loňském roce 2011 bylo hodně času, úsilí a písmenek věnováno křížovým cestám, které ve výběžku dosahují opravdu nezvyklé hustoty. Pokud nevlastníte příslušnou brožurku, koukejte to napravit, minimálně je to dobrý tip, kam se dá jít kouknout.

Ovšem křížové cesty lze nalézt po celé republice. Já osobně měl to štěstí, že jsem mládí trávil ve městě, kde se kopec takřka uprostřed města jmenoval Křižák, oficiálně Křížový vrch. Ještě když jsme se do podkrušnohorského Nejdku přistěhovali, byly v některých kapličkách k vidění zbytky původní výzdoby, ale znáte to… Člověk bohužel většinou to, kolem čeho denně chodí, nefotí. A tak se v rodičovských archivech žádná fotka, potvrzující vzpomínky, prostě nenašla (malá místní odbočka – když dávala má drahá polovice dohromady knihu Tady sedával na zápraží, myslíte, že někdo našel fotku vyhlášených varnsdorfských sídlištních „peršingů“?).

Dlouhá léta byli místní smířeni s tím, že podél cesty, vedoucí na vrcholek k rozvalinám kaple, stojí prázdné žulové sokly. Dávno po tom, co jsem z rodinného hnízda vyletěl, se nejdecký patriot, jeden čas starosta města (a můj bývalý třídní) tak trochu „nudil“ a k blížícímu se 150. výročí dokončení křížové cesty začal propagovat myšlenku její obnovy.

Takže malá kompilace ze všech možných turistických a webových zdrojů:

V roce 1840 zemřela vdova po nejdeckém měšťanovi Anna Häcklová (narozena pravděpodobně 1752). Neměla žádné blízké příbuzné, celý svůj majetek ve výši 28 000 zlatých věnovala na zřízení křížové cesty na Střeleckém vrchu. A tak byla vybudována v letech 1851 až 1858 v Nejdku křížová cesta a Střelecký vrch (Sschiessberg, 690 m.n.m.) byl přejmenován na Křížový vrch (Kreuzberg). Franz Waldöstl (1791—1871), městský soudce a představitel obce, byl vykonavatelem poslední vůle vdovy Anny Häcklové a také zakladatelem Nadace křížové cesty.

Křížová cesta (14 kamenných kapliček o výšce 3,5 metru s reliéfy neznámého řezbáře) byla po svém dokončení vysvěcena 24. října 1858. Neměla a dosud nemá široko daleko sobě rovné pro svou délku a nádhernou polohu přímo nad centrem města. Procházky v tomto místě mají kouzlo v každém ročním období. Nabízí návštěvníkům překrásné pohledy z ptačí perspektivy na historickou část města i daleké výhledy do hlubokého údolí Rolavy.

Po druhé světové válce ale nebyla udržována a postupně upadala v zapomnění. Po roce 1950 došlo k likvidaci kapličky Olivové hory (postavena 1860) na počátku křížové cesty. Později byla zbořena i kaple Božího hrobu (dokončena 1863) pod křížem na konci křížové cesty (původní dřevěný byl roku 1897 nahrazen sedmimetrovým železným krucifixem). Ze stejné doby jako kaple Božího hrobu pochází i výklenek, vytesaný ve skále pod křížem, v němž bývala usazena socha Kristus ve vězení. Roku 1923 bylo na jednotlivých zastevních křížové cesty instalováno elektrické osvětlení, na vrcholovém kříži jsou dodnes patrné háky, na nichž jsou dle dobových fotografií také zavešeny lampy a z údolí k nim vede elektrické vedení. Největší devastace se odehrála v letech 1960 až 1970. Dřevěné polychromované reliéfy se známými výjevy z posledních hodin Kristova života byly zničeny nebo rozkradeny, stejně jako zdobné prvky z litiny.

Obnovu iniciovalo a započalo občanské sdružení „Jde o Nejdek“, založené 17. listopadu 1999. Předsedou sdružení je Mgr. Milan Michálek, v letech 1994-1998 nejdecký starosta. Již v září roku 2000 byla díky státnímu podniku Lesy ČR obnovena první dvě zastavení. Zasloužil se o ně nejdecký občan pan Jiří Pichl, pracovník Lesů ČR. Reliéfy tehdy vytvořila kamenosochařka z Hořic, Markéta Horňáková. Její reliéfy a zdobné prvky se však ukázaly jako velmi křehké a ničím nechráněny byly již po týdnu napadeny vandaly.

Sdružení založilo Nadační fond křížová cesta v Nejdku a nashromáždilo v něm na obnovu v letech 2002 až 2008 dva a půl milionu korun. Do fondu přispěli jak nejdečtí občané, tak nejdečtí rodáci, vysídleni do Německa, zejména z Augsburgu a okolí. Dalšími donátory jsou město Nejdek, Karlovarský kraj, Česko-německý fond budoucnosti, SWISSFORM a. s. Nejdek, Witte Nejdek spol. s r.o., Sokolovská uhelná a.s., AYIN s r.o.; firma Monika Stöhrová a někteří další nejdečtí podnikatelé. Naturálním plněním sponzorské smlouvy přispěly firmy Kovovýroba DZ s r.o., Fortygo s r.o. a Metalis s r.o.

Nové umělecké reliéfy navrhl a vytvořil v letech 2002 až 2006 nejdecký výtvarník Heřman Kouba (* 1942), člen Unie výtvarných umělců. Z matriční řezby je odlil z umělé pryskyřice karlovarský výtvarník Michal Špora (* 1956). Odlitky patinoval různými odstíny hnědi Heřman Kouba. Doplňky a zdobné prvky (kříže, rozety, hlavice a ornamentální vlysy) kapliček navrhl a vytvořil nejdecký výtvarník Stanislav Nádeníček (* 1972). Reliéfy jsou po předchozích zkušenostech chráněny bezpečnostními skly.

Město Nejdek, vlastník Nejdecké křížové cesty, se postaralo o opravu 14 kapliček a o kultivaci lesa na Křížovém vrchu. Nejdecká křížová cesta je jedinečná svou délkou a smělostí projektu. Byla postavena v příkré, téměř nepřístupné stráni, na mnoha místech je vedena po kamenných terasách a překonává na 1600 metrech serpentin výškový rozdíl 110 m.

V roce 2008 tak oslavila křížová cesta důstojně svých 150 let – 31. srpna 2008 ji slavnostně podruhé vysvětil plzeňský biskup Msgre. František Radkovský za velkého zájmu české i německé veřejnosti, za účasti hejtmana Karlovarského kraje JUDr. Josefa Pavla, za přítomnosti starostů okolních měst a jejich zástupců. Vysvěcení obnovené křížové cesty se zůčastnili i dva členové rodu Waldöstlů, Josef Waldöstl z Drážďan (nar. 1931) a jeho syn Andreas Waldöstl z Pirny. Nejdečtí Waldöstlové odedávna patřili k významným nejdeckým občanům. Již zmíněný Franz Waldöstl, který stál v čele města až do roku 1842, zhodnotil dar mecenášky Anny Häcklové výhodným nákupem pozemků na tehdejším Střeleckém, dnes Křížovém vrchu. Založil Nadaci křížové cesty a nechal v letech 1851 – 1858 Nejdeckou křížovou cestu vybudovat. Další tři příslušníci rodu Waldöstlů byli nejdeckými starosty, Franz Josef Waldöstl (nar. 1829), kovářský mistr, navrhl a nechal odlít v Nejdeckých železárnách (dnešní Metalis) sedmimetrový železný kříž, který stojí na vrcholu Křížového vrchu neporušen již 111 let.

Milan Michálek, občanské sdružení „Jde o Nejdek“: Nejdecký klenot, jak před sto lety nazval Nejdeckou křížovou cestu slavný nejdecký kronikář Josef Pilz, už není zašlý, jak byl po dlouhá desetiletí. Nejdecký klenot je již vybroušen.

A pokud by vám nestačily fotografie, můžete se projít i obrazem.

====

1. 1. 2016 – I když je řada míst, která jsem dosud neviděl a mnohá z nich zaručeně ani neuvidím, na jiná se vracím opakovaně. V prosinci 2015 jsem si tak prošel celou nejdeckou křížovou cestu znovu, abych se podíval a zavzpomínal. Překvapen tím, kolik lidí tu proudí ve sváteční čas (se psy, v páru, s kočárky), jsem málem minul místo, které se od minule změnilo vskutku k nepoznání. Nebýt pozoruhodně tvarovaného stromu nad zcela prázdným prostranstvím, porostlým travou, vůbec by mi nedošlo, že jsem tu před pár lety fotil zbytky zdí kapličky Božího hrobu. Nezůstal tu dnes po ní ani kamínek, kdo nemá k dispozici staré fotografie, nemá ani tušení, co tu kdysi bývalo… Takže foto repete, jak vypadá současný stav:

Takhle kaple vypadala v roce 1981:

A z téže doby také vrcholová partie – schodiště a vrcholový kříž s Kristem.

A něco málo také z historie – většina obrázků je z publikace Křížová cesta v Nejdku (zrizení – proměny – úpadek – zmrtvýchvstání), kterou v roce 2007 vydalo město Nejdek ke 150. výročí otevření nejdecké křížové cesty a jejímž autorem je výše zmiňovaný Milan Michálek. A další je kopie letáčku o nejdeckých výtvarnících Jarmile a Heřmanu Koubových. Heřman Kouba je autorem nově instalovaných reliéfů:

Další historické fotografie k vidění zde ->

Series Navigation<< Křížová cesta Annaberg (Anenský vrch) u Lobendavy (1829-1834)
Tagy