Křížová cesta Varnsdorf (Warnsdorf), 1911-1912

Ve Varnsdorfu se skrývá nejmladší křížová cesta Šluknovského výběžku, nachází se u kostela sv. Karla Boromejského, známějšího nejen mezi místními jako kostel bez věže.

Záměrně jsem napsal skrývá. 14 křížových cest, z nichž jsou (takřka) všechny nějakým způsobem přístupné. Jen jedna jediná výjimka, a o té právě hovořím. Zarostlá louka u kostela za zamčeným plotem, které málokdo věnuje pozornost. Mnoho místních netuší, co tam vlastně je. Koho by to taky zajímalo, máme tu úplně jiné, „důležitější“ starosti.

A ještě k tomu nejmladší – letopočtově je druhá. Protože Jáchym u Lobendavy nese letopočet 1914. Jenže předchůdkyně pravděpodobně vznikla už v 1. polovině 19. století poblíž kaple sv. Jáchyma, kdežto ta varnsdorfská se stavěla na zelené louce.

Zpátky k té čtrnáctce. Několik let, během nichž jsem se pokoušel absolvovat všechna místa, popsaná v mnohokrát zmiňované brožurce Křížové cesty Šluknovska Ivy Jabůrkové a Kláry Mágrové. Bezpočtukrát jsem zmiňoval, že nejsem systematik, nejsem důkladný, nejsem historik. Za těch pár let se spousta věcí změnila, mnohé křížové cesty vstaly z popela. Jen ta naše zachovává status quo a dostat se k ní je vlastně nemožné. Šanci jsem dostal v roce 2018. Přes různé náznaky a sliby jsem ideu na repete vzdal, tudíž je čas tuhle kapitolu završit (a zbývat se jen případnými aktualizacemi u některých jiných).

Řešení křížové cesty je netypické – závěr tvoří cosi jako mohyla, která má po stranách dvě kapličky pro XI. a XIII. zastavení. XII. tvoří kovový kříž na jejím vrcholu (Ukřižování) a XIV. je skryta v zadní stěně (Boží hrob). Stav je nedobrý, ba špatný. Některé reliéfy chybí zcela, z některých se tu a tam povalovaly střepy. Ty, které ještě obývají své výklenky, jsou leckdy sotva poloviční – chybí tváře, ruce, nohy, mnohdy i víc. I samotné kapličky dostávají zabrat. Některé ještě ukazují svou kompletní tvář, část jich je zubožená – olámané římsy, strhané vrcholové kříže. Boží dopuštění…

Křížová cestavyrostla na nevelkém pozemku vedle novogotického kostela sv. Karla Boromejského (1903-1911) ve Varnsdorfu. Tzv. „kostel bez věže“ najdeme v jižní části města. V letech 1911-1912 bylo Franzem Egerem zhotoveno 10 sloupků zastavení z umělého kamene, další čtyři zastavení v sobě ukrývá umělý kamenný pahorek. Novogotická křížová cesta byla posvěcena 2. 3. 1912 představeným kapucínského kláštera v Rumburku P. Thaddäusem Walterem. Kapucínští kněží vysvětili v 19. a 20. století i mnohé další křížové cesty na Šluknovsku. Pozoruhodné je spojení XI. až XIV. zastavení, která jsou ztvárněna jako umělý pahorek s Kalvárií, dvěma výjevy křížové cesty na bocích a výklenkem Božího hrobu na zadní straně pahorku.

Pomocí Památkového katalogu ještě charakteristika kapliček:

Hranolovitá kaplička zhotovená z kamene je umístěna na hranolovitém podstavci, krytá sedlovou stříškou završenou křížem a doplněná o niku zaklenutou lomeným obloukem, v níž se nachází příslušný reliéf.

Boží hrob je zobrazen ve formě umělého kamenného pahorku vrcholícího dřevěným křížem, na němž dlí pozlacená figura Krista, a do něhož jsou po obou stranách vsazeny poslední dvě kapličky prezentující zastavení Křížové cesty.

Kdo chodil na různé přednášky o místních křížových cestách a kdo zažil zlaté časy exkurzí, má tušení o tom, že tohle místo mělo parkovou úpravu, sypané cestičky a tak vůbec. Dneska je tu už jen džungle (a občas se tu pase nějaký ten dobytek).