weby pro nejsevernější čechy

Křížová cesta Rumburk (Rumburg), 1899-1900

Článek je součástí seriálu Křížové cesty

Neumím odhadnout, kolik turistů navštěvujících v Rumburku Loretu ví o tom, že ve městě je také jedna z křížových cest, ani to, jak často sem chodí místní. Ale kdo není líný a nešikovný, najde informace i fotky na stránkách města.

Ještě stále nemáte po ruce brožurku Křížové cesty Šluknovska? Tak s tím něco dělejte, ať můžete nalistovat strany 30 a 31, kde se píše o té rumburské. Přístup k ní je opět možný variantně, já volil spodní cestu od místního Domu dětí a mládeže. Dá se buď jít podél vleku po loučce, nebo vlevo od pozůstatků letního kina lesíkem po modré turistické značce. Ona sice na vrchol Strážného vrchu vede i asfaltová cesta (Purkyňova, ulice Strážný vrch je kupodivu „trochu“ jinde), ale u cíle je zákaz parkování, takže tudy to raději motorizovaně nezkoušejte.

Na návrší stojí kaple svatého Jana Křtitele, která měla poněkud pohnutý osud. O něm se lze dočíst na informační ceduli (po Jiřetínu teprve druhá, na kterou jsem narazil).

Kaple sv. Jana Křtitele

Další cedule je na samotné kapli. Jen mě trochu mátla na vratech cedule Ateliér…

Zahrada Getsemanská je tu vyřešena poněkud netradičně – na zdi kaple je reliéf se zbytky Ježíše a anděla, apoštolové nikde. I když je o rok mladší, než samotná zastavení, a přímo „pod ochranou“ stěny, je ze všech objektů nejzbídačenější.

Samotná klasicistní křížová cesta začíná nalevo od kostelíka a táhne se do podkovy kolem návrší. Sloupky jsou mezi stromy, sem tam už částečně překryté náletovým porostem. I tady je kovový křížek na vrcholu už jen na některých zastaveních. Reliéfy z pálené hlíny jsou ale v překvapivě dobrém stavu, byť také místy nesou stopy po nenechavcích. V Mayerově královském uměleckém ústavu v Mnichově, kde byly zakoupeny, odvedli dobrou práci. Jen to původní nabarvení už dnes moc vidět není. Kolem výklenků je kovový rámeček, ale k čemu sloužil (sklo?), to poznat není. Stavební plány Josef Hampel z Rumburku, kamenické práce Stefan Winkler z Dolních Křečan, píše se v brožurce.

Ježíš odsouzen, Pilát si myje ruce

Ježíš bere kříž

Ježíš poprvé padá

Ježíš potkává svou matku

Šimon z Kyrény pomáhá Ježíšovi nést kříž

Veronika podává Ježíšovi roušku

Ježíš padá podruhé

Ježíš napomíná jeruzalémské ženy

Ježíš padá potřetí

Zbaven roucha

Ukřižování

Ježíš umírá

Snímání z kříže

Ukládání Ježíšova těla do hrobu

Když obejdeme všech 14 zastavení, můžeme se kolem kostelíka vrátit zpět na louku, protože v jejím středu stojí sousoší Ukřižování od sochaře a kameníka Josefa Salma z Nových Křečan, které sem bylo v roce 1908 přemístěno od bývalého chudobince, zbořeného při stavbě gymnázia. Datováno je na zadní straně podstavce rokem 1828.

Sousoší Ukřižování z roku 1828

Nápis na přední straně sloupu

Zadní strana sloupu s datací

O křížové cestě na výstavě v rumburském muzeum v roce 2016:

Aktualizace 2020:

Něco jsem zaslechl už před časem, ale trvalo mi dlouho, než jsem našel chvíli a vydal se slyšené ověřit na vlastní oči. A ano, bohužel je to pravda. Areál prošel změnou, po níž ztratil genia loci a nemá v podstatě smysl. Celý palouk je znepřístupněn elektrickým ohradníkem, za nímž se pasou ovce kolem hrobů. Před středovou (a aktuálně nepřístupnou) sochou Krista na kříži vznikl malý hřbitov. Nevím, co k tomu říct. Stav jednotlivých reliéfů se za ty roky zhoršil. Po dříve znatelné polychromii ani stopa, přibylo pár děr.

Výjevy jednotlivých zastavení v detailu a další fotky z různého času:

Series Navigation<< Křížová cesta Velký ŠenovKřížová cesta Vilémov (Wölmsdorf), 1765-1766 >>
Tagy