Křížová cesta u kostela Nalezení svatého Kříže ve Frýdlantu

Kolem kostela Nalezení svatého Kříže ve Frýdlantu se nachází zbytky výklenkové křížové cesty.
Na wiki samostatně:

Křížová cesta ve Frýdlantu na Liberecku je umístěna v centru města u děkanského kostela Nalezení svatého Kříže po obvodu ohradní zdi bývalého hřbitova v Děkanské ulici. Původně renesanční ohradní zeď byla roku 1679 barokně upravena. Cesta je spolu s kostelem chráněna jako nemovitá Kulturní památka České republiky.

Ze čtrnácti kamenných výklenkových kapliček se dochovalo devět – zastavení VI. až XIV. Kapličky jsou tvořeny třemi bloky a ve výklenku je terakotový výjev scény z Ježíšova ukřižování. Na každé z kapliček je vytesána pořadová římská číslice zastavení a kříž.

Na wiki u popisu kostela:

Zdi u areálu kostela se nacházejí okolo částečně upraveného současného parkového prostoru. Jsou omítané, vybudované ze smíšeného zdiva a kryjí je prejzy. Zeď kolem bývalého hřbitova zrušeného v roce 1710 je původně renesanční, později v roce 1679 barokně upravená. Z barokního období pochází zřejmě i zeď s bránou kolem děkanství. Po obvodu vnitřní strany ohradní zdi kolem bývalého hřbitova je umístěna křížová cesta. Do současnosti se dochovalo z původních čtrnácti zastaveních pouze devět výklenkových kamenných kapliček, a to od šestého zastavení až do posledního čtrnáctého. Každá z těchto kapliček je tvořena třemi kamennými bloky. Horní díl kapliček završuje profilovaná trojúhelně vzdutá korunní římsa. Pod ní je vytesán latinský kříž a obloučkový vlys. Ve střední části se nachází terakotový výjev scény z Ježíšova ukřižování, který niku vyplňuje. Nároží středního dílce rámují lizény přecházející na spodní díl. Na jednotlivých zastaveních se v torzech zachovala i vytesané pořadové římské číslice a také německy popsaný název výjevu. Stav souboru zastavení křížové cesty jako celku je ve 21. století špatný.

Městský web:

19.1.2024 – Obnovu areálu kolem kostela Nalezení sv. Kříže chystá v současné době Město Frýdlant. Areál získalo v minulých letech bezplatným převodem od církve, nechalo vypracovat studii na jeho revitalizaci a nyní se pracuje na etapizaci prací a konečném utváření podoby areálu. První část revitalizace by mohla začít u v příštím roce a týkat se bude zatravněné plochy mezi ulicemi Kostelní a Děkanská, jejíž součástí je i terakotová křížová cesta.

„Na stole máme primární návrh na řešení celého prostranství kolem kostela, který jsme si nechali zpracovat projektantem a teď se zaměříme na jeho jednotlivé části. Na radě města 8. ledna 2024 jsme hovořili například o ohradní zdi. Řešili jsme, zda bude obnovena jen z pohledové strany nebo z obou stran a dospěli k rozhodnutí, že ji necháme obnovit kompletně. Rozhodli jsme se také, že do projektu zapojíme Kulturní komisi města Frýdlant. Ta zpracuje návrh na barevné řešení ohradní zdi a návrh na obnovu památníku frýdlantských osobností, který stojí mezi kostelem a objektem bývalé Solnice. Komise by měla přijít s návrhem, zda ponechat památník v současné podobě, nebo mu vrátit podobu historickou či najít ještě jinou variantu. Názor kulturní komise bude pro radu poradním,“ říká starosta Frýdlantu Ing. Dan Ramzer.

V první etapě chce Frýdlant v areálu obnovit zatravněnou plochu mezi ulicemi Kostelní a Děkanská. „Její součástí je na ohradní zdi i terakotová křížová cesta, která je v současné době velmi poničena a málokdo o ní ví. Před křížovou cestou má vzniknout pochozí kamenná cesta a na konci travnaté plochy budou umístěny na dvou místech vždy dvě lavičky, aby mohli návštěvníci v této krásné části města na chvíli spočinout,“ dodává starosta Frýdlantu.

Revitalizace okolí kostela Nalezení sv. Kříže počítá také s plochou pro umísťování soch či jiných uměleckých děl a úpravou prostranství u Mariánského sloupu. „Studie počítá s tím, že kolem Mariánského sloupu už se nebude parkovat. Prostranství bude upraveno velkoformátovou žulovou dlažbou, do které bude zakomponováno stávající osvětlení sloupu. Parkování bude vyřešeno mimo areál kostela, za jeho ohradní zdí, a parkovací plocha bude řešena čedičovými kostkami. Jednotlivá stání pak budou vymezena žulovými obrubami. Parkovací stání je navrženo v ulici Mezibranská v části současné zahrady,“ vysvětluje vedoucí investičního oddělení Městského úřadu Frýdlant Dana Kiliánová.

Součástí celé revitalizace bude kromě již zmiňovaných úprav i obnova a vytvoření nových zpevněných ploch, odvedení dešťových vod dešťovou kanalizací, oprava fasády hřbitovní kaple a počítá se také se sadovými úpravami.

„Práce budou hrazeny z rozpočtu Frýdlantu, chceme ale využít i možných dotací z Ministerstva kultury ČR nebo Libereckého kraje. Požádat o dotaci chceme už na první etapu, která by mohla probíhat v letech 2025–2026,“ uzavírá starosta města Dan Ramzer.

Křížová cesta není samostatnou kulturní památkou, v Památkovém katalogu je zahrnuta do areálu kostela.

V knize Křížové cesty v Čechách a na Moravě tato křížová cesta na rozdíl od své populárnější „sestry“ na Křížovém vrchu nemá samostatné heslo, je pouze zmíněna v textu o ní:

Při ohradní zdi děkanského kostela Nalezení sv. Kříže v centru města byla v roce 1857 postavena křížová cesta nová. Jejích 14 kaplí (patrně práce kameníka Prokopa z Pankráce a malíře Franze Krause) vysvětil litoměřický biskup Augustin Bartoloměj Hille 22. srpna 1858. Součástí byla kaple Žaláře Krista (Kerkerkapelle), do níž sochu Krista, vytvořenou uměleckou dílnou v Mnichově, věnovala hraběnka Clotilda Clam-Gallasová. Do dnešní doby se z této křížové cesty dochovalo pouze 9 výklenkových kapliček (od VI. do XIV. zastavení), většinou ve špatném stavu.

V první dílu knižního cyklu Soupis nemovitých kulturních památek – okres Liberec:

Skoro bych řekl, že označení „ve špatném stavu“ je v tomto případě příliš optimistické. Reliéfy rozbité, kaple olámané, drolící se. Některá zastavení jsem měl problém najít, než mi došlo, že musím být trochu jako princ v Šípkové Růžence. Prostě jsem některé větve ulámal a břečťan otrhal. Viz citace výše – možná tu nějaká revitalizace proběhla, ale kapliček se zjevně netýkala.