Křížová cesta ve Cvikově (Na Kalvárii)

Ano, já vím, že jsem nedodělal křížové cesty Šluknovského výběžku a mám velký dluh, přesto už pošilhávám po okolí. Jedna z těch, kterou máme nedaleko od nás, se nachází na Křížovém vrchu u Cvikova.

Když už tedy ve Cvikově zastavíte, neměli byste toto místo, údajně silně pozitivně energetické, minout. Stačí se z náměstí držet modré turistické značky. Po Žitavské projdete kolem multikulturního hotelu Sever, kde je Infocentrum, zahnete do Ústavní a kolem obnovené kapličky svaté Zdislavy mírným kopcem vystoupáte kolem moderní zástavby k dětské léčebně, u níž se křížová cesta nachází.

Za pozornost určitě stojí v areálu léčebny věžový vodojem, pozoruhodná stavba, z níž jsou foceny některé fotografie na informačních městských materiálech a která je bohužel veřejnosti nepřístupná.

Ale zpět na Křížový vrch. Nadmořská výška čedičového vrcholu je 437 metrů, původně zvaný Lískový vrch (Nüssebergel). Dnes jsou kaple i sousoší Kalvárie na křížové cestě chráněny jako kulturní památka České republiky, ovšem ještě nedávno jim hrozil zánik. K obnově zchátralého areálu došlo roku 1991, ovšem další devastaci a krádežím se nedaří zabránit.

Křížová cesta začíná větší výklenkovou kaplí s reliéfem Krista na hoře Olivetské (údajně z roku 1732), následuje v lipové aleji umístěných 14 kaplí samotné křížové cesty se zasklenými reliéfy (což se dost špatně fotí). Vrcholová kaple Božího hrobu, k níž vede mezi rododendrony trojice schodišť, je údajně prázdná (dveře zamčené). Za ní na skále z obou stran schodištěm přístupná plošina s lavičkami a poničeným zábradlím. Na kamenném sloupu býval železný kříž, sochy pocházejí z 1. poloviny 19. století. Otlučená svatá Maří Magdalena nese nejrůznější vyryté nápisy, Panně Marii chybí hlava a svatého Jana Evangelistu v roce 2000 někdo ukradl celého, zbyl tu po něm jen podstavec.

Stručně asi tak  – v roce 1728 začal punčochář Johann Franz Richter budovat poutní místo na vrchu dnes zvaném Křížový nebo Kalvárie. Místní dobrodinci nechali na cestě ke kapli vystavět osm kapliček s nejdůležitějšími výjevy Kristova utrpení, cesta tak postupně získávala ráz křížové cesty. Postupem času bylo dostavěno všech 14 zastavení křížové cesty. Během druhé světové války místo velmi zchátralo, až v roce 1991 cvikovský městský úřad nechal křížovou cestu zrenovovat. Dnes se zde nachází 14 výklenkových kaplí lemovaných alejí stromů.

Areál je památkově chráněn:

Historie areálu na Křížovém vrchu se datuje do roku 1730. Původně dřevěná kaple Božího hrobu byla roku 1847 nahrazena zděnou. V roce 1830 byl areál doplněn o sousoší Kalvárie nad kaplí Božího hrobu. Zastavení křížové cesty pocházejí z konce 19. století.

Původní evidenční list památky:

1967: Výklenková kaple, zděná a omítaná, lemovaná toskánskými sloupy, v segmentové nice terakotový reliéf Ježíše na hoře Olivetské. Za touto kaplí v aleji 14 zastavení tvaru výklenkové kaple s terakotovými reliefy. Pod vrcholem kopce schodiště, vedoucí ke kapli obdélného půdorysu. Průčelí lemováno dvojicemi pilastrů a římsovými hlavicemi, lichoběžníkový štít. Poloviční polovalbová střecha kryta taškami, hranolový sanktusník krytý plechem. Na vrcholu kopce na dvoustupňovém stylobatu dvakrát odstupněný sokl. V jeho přední stěně malá nika s římsovou konsolou, pod ní v obdélném rámu Ao 1830. Vrchol soklu zakončen stříškově a opatřen římsou stejného tvaru zatočenou do volutek. Vyvrcholen železným křížem. Kolem kříže sokly se sochami Marie, Maří Magdaleny a Jana.

Zastavení poměrně v dobrém stavu, pouze u některých uražené části. Ve velmi špatném stavu kaple. Jedna socha Kalvarie povalena, jinak v dobrém stavu.

Podrobný popis historie areálu se v jednotlivých zdrojích trochu rozchází, je tedy lepší se podívat na jednotlivé popisy.

Web města:

V roce 1724 se vraceli dva dobří přátelé Václava Wűrfela, hospodáře ve Cvikově čp. 152/II, přes Lískový kopec, zvaný nyní Kalvárie, z Mařeniček do Cvikova. Když vyšli na kopec, na němž nebylo tehdy ještě dobrých cest a lesy byly příliš husté, snesla se náhle nad krajem noc a hustá mlha zahalila cíl jejich cesty. Tato okolnost, jakož i únava po namáhavé cestě, přivedla je k tomu, že se rozhodli přenocovat v přírodě. Ráno s překvapením zjistili, že oba měli stejný sen. Viděli ve spánku postavu zpola člověka, zpola anděla, která jim naznačila, aby na místě, kde přenocovali, postavili kříž.

Když si ráno vyprávěli svůj sen, rozhodli se, že kříž zde postaví. Odešli do Cvikova ke svému příteli Václavu Würfelovi, jemuž tehdy pozemky na Lískovém kopci patřily, vyprávěli mu svůj sen a s jeho pomocí ještě téhož roku byl v říjnu na kopci postaven železný kříž. V roce 1728 se cvikovští občané Václav Würfel, Jan Richter a František Riegert rozhodli, že na tomto místě zbudují takzvanou „Kalvárii“. Vrchol kopce byl urovnán a obehnán kolem dokola zdí.

14. dubna 1729 na Zelený čtvrtek byly zde postaveny tři kříže. Na druhý den na Velký pátek byly pak na tomto místě poprvé předváděny pašijové hry o utrpení a umučení Páně. Pašije se vydařily a byly pak hrány až do roku 1765, avšak na cvikovském náměstí. V desíti jednáních vystupovalo při nich 100 mluvících osob a na 500 statistů. Kříže na Kalvárii posvětil téhož roku 23. května cvikovský farář Jindřich Schleichert de Wiesenthal. 19. května 1730 byly položeny základy ke stavbě „Božího hrobu.“ Ten byl zbudován z pevného kamene a nad ním postavena dřevěná stříška s podloubím. Svatyňku posvětil cvikovský farář Jakub Lippert.

Roku 1742 byla postavena cesta ze Cvikova ke kapli na Kalvárii. Cesta na kopec brzy dostává ráz křížové cesty. Podél cesty se stavěla jednotlivá zastavení – kapličky s dřevěným obrazem některého z výjevů 14 zastavení. Všeobecným přáním cvikovských bylo, aby na tomto místě byla zřízena poustevna. Proto ustavili zvláštní komisi, aby spravovala fundaci pro poustevníka, který by na tomto místě opatroval kříže a kapličky, třikrát denně zvonil, v létě upravoval cesty, ošetřoval stromy a v zimě odklízel sníh.

Prvním poustevníkem se stal tkalcovský tovaryš Josef Rieselt, který v mládí odešel se svými rodiči do Saska za prací a teprve před několika lety se znovu vrátil do Cvikova. V roucho poustevníka byl oblečen v roce 1744 a přijal jméno Runoffer. Bydlel ve skalním otvoru – jakési jeskyni až do roku 1751, kdy mu byla postavena chudičká poustevna. Brzy nato se přihlásil druhý poustevník z Českolipska, který přijal jméno Prokop. Zde žili oba až do roku 1783, kdy císař Josef II. zrušil kláštery i poustevny. Fundace cvikovské Kalvárie byla zkonfiskována a převedena do Prahy. Poustevníci museli opustit Kalvárii. Bratr Runofer brzy umírá a Prokop se stěhuje na usedlost Würfelovu. Stává se pomocným bratrem při cvikovském farním chrámu. Umírá v roce 1810 a je pochován v téže rakvi, která mu za života sloužila za lože.

V roce 1830 větrná smršť zničila Kalvárii. Zničen byl také 105 let stojící kříž. Svízelné poměry těchto let zabránily, že v tomto roce nebyla provedena plánovaná přestavba kaple „Božího hrobu,“ která nestačila pojmout velké zástupy poutníků, kteří přicházeli z Čech i Německa. K přestavbě pak došlo až roku 1845 a její nynější vzhled pochází z té doby. Dřevěná zastavení křížové cesty zchátrala a byla v roce 1845 nahrazena kamennými.

V roce 1870 zemřel ve Svoru Antonín Knespel, který ve své závěti odkázal větší obnos na zvelebení křížové cesty na cvikovské Kalvárii s podmínkou, že částka smí být vyplacena až se najde více dobrodinců, kteří by pořídili kaple křížové cesty umělecky provedené. Brzy se našli následovníci. Rodiny Ignáce Jana Balleho a Viléma Goldhammera se zavázaly, že pořídí po jednom zastavení. Biskupský úřad v Litoměřicích a c.k. místodržitelství v Praze daly souhlas ke stavbě, a tak 21. 10. 1900 bylo 14 kaplí křížové cesty posvěceno kardinálem kapucínského kláštera v Rumburku P. Hillariem Pokorným za velké účasti obyvatel celého kraje.

Obrazy křížové cesty jsou uměleckým dílem řezbářské firmy Meyer z Mnichova. Později se toto místo klidu a romantiky stalo místem vzpomínek na zemřelé, zvláště z první světové války. Na skalních kamenech za kaplí bylo zasazeno přes 80 bronzových tabulek se jmény padlých. Před každou tabulkou zářilo světlo ve skleněném kahanu. Kvetoucí rododendrony a okolní lesík doplňovaly toto místo klidu. Památníku padlých dostalo se názvu „Háj padlých“ a byl posvěcen 14. 10. 1923 a byly sem o výročních dnech konány velké průvody spojené s pobožnostmi. Na první kapličce „Božího hrobu“ je nápis: „Poutníče! Tisíce trpících, kteří tu před tebou kráčeli, našli na této křížové cestě útěchu a sílu k dalšímu životu, v němž radost s bolestí se mísí jako vody řek a moří. Zastav se i Ty u jednotlivých zastavení, mysli, co Kristus pro Tvou duši vytrpěl, aby Ti zajistil klid svědomí zde na zemi a blaženost na věčnosti. Srovnej svou bolest s jeho údělem a odejdeš s úmyslem konat dobro a radost sobě i jiným a pak si zajistíš pokoj a klid duše“.

Do roku 1991 byla Kalvárie zpustlá a vandalsky zničená než ji Městský úřad ve Cvikově obnovil a zrenovoval za nemalé náklady.

Městský web podruhé:

Křížový vrch (437 m), často také označovaný jako Kalvárie, je nevelké čedičové návrší, tvořící severozápadní výběžek Zeleného vrchu. V roce 1728 se zde usadil punčochář Johann Franz Richter, který získal povolení k výstavbě poustevny a spolu s Florianem Friedrichem začal budovat poutní místo. O Velikonocích roku 1729 vztyčili na skalnatém vrcholku tři kříže, u nichž byly poprvé předváděny pašijové hry o utrpení Páně. Později se pašije hrály na náměstí ve Cvikově, odkud se na paměť ukřižování Ježíše Krista vynášely na vrchol kopce velké dřevěné kříže.

V srpnu 1738 se také začala stavět poustevna (zasvěcená 24. ledna 1740) a jejím prvním obyvatelem se stal Josef Schür. V roce 1762 byla na poustevně postavena věžička, v níž byl umístěn zvon.  Poustevníci zde žili až do roku 1782, kdy císař Josef II. c.k. dekretem všechny poustevny zrušil. Poslední poustevník Reichelt se musel vrátit do světského stavu.

Kapličky křížové cesty a kaple božího hrobu postupně zchátraly, ale koncem 19.století bylo z dobročinných příspěvků vystavěno 14 nových kamenných kapliček. Na vrcholové skále za kaplí Božího hrobu byla upravena malá plošinka, na níž stál kamenný sloup s železným křížem z roku 1830, obklopený sochami Panny Marie, sv. Jana Evangelisty a sv. Maří Magdalény z 1. poloviny 19.století.

V roce 1923 byl v lesíku za kaplí upraven a 14. října slavnostně posvěcen Háj hrdinů, věnovaný obětem 1. světové války. Na kamenech mezi vysázenými rododendrony bylo umístěno více než sto bronzových tabulek se jmény padlých a o výročních dnech sem putovaly průvody spojené s pobožnostmi. Po druhé světové válce se už o Kalvárii nikdo nestaral a ponechána času i vandalům postupně chátrala. Teprve po roce 1991 ji město nechalo opět zrenovovat. Vrcholová kaple Božího hrobu byla nedávno opravena, ale uvnitř je prázdná.

Web o Lužických horách (opakující se části textu vypuštěny):

Návrší se až do roku 1728 jmenovalo Lískový vrch (Nüssebergel). Zdejší čedič se vyznačoval zvláštním způsobem rozpadu na zaoblené kamenné koule a v jeho dutinách se hojně nacházely zeolity, zejména natrolit a chabasit. Ještě ve 30. letech 20. století se těžil jako silniční štěrk.

V dubnu roku 1730 byla zahájena stavba kamenného Božího hrobu, nad nímž byla postavena dřevěná stříška s podloubím a dokončená kaple byla vysvěcena 24. července 1735. Cesta ke kapli postupně získala ráz křížové cesty, protože několik dobrodinců u ní nechalo na své náklady postavit 8 zděných kapliček s nejdůležitějšími zastaveními Ježíšova utrpení vymalovanými na plátně. Kapličky se stavěly postupně shora dolů; první z nich, znázorňující Ukřižování, byla vysvěcena v květnu 1730 a dalších 5 zastavení přibylo do roku 1736. Zbývající dvě kapličky byly postaveny v letech 1741 a 1747, přitom poslední, znázorňující Ježíšovo odsouzení, byla vysvěcena až roku 1751. O rok později byl na vrcholu postaven nový kříž, protože původní byl poražen větrem.

Po roce 1782 (viz výše) církevní úřady prosazovaly zrušení pašijových her i zbourání kapliček křížové cesty. Cvikovský děkan Ignaz Jaksch roku 1797 pašijová představení ve Cvikově zrušil, ale spolu s obyvateli města se postavil za zachování Kalvárie. Podle konečného rozhodnutí z roku 1805 se měla křížová cesta nově zřídit ve cvikovském kostele, kapličky na Kalvárii měly být ponechány osudu a nesměly se opravovat. Dřevěná kaple Božího hrobu stála do roku 1845, kdy byla na jejím místě z dobročinných darů postavena nová kamenná kaple, vysvěcená 24. října 1847. Na jejím oltáři byl umístěn obraz Snímání z kříže, namalovaný podle Rubense. V roce 1883 byla kaple Kalváriovým spolkem renovována a v témže roce byla kolem cesty vysázena lipová alej.

Kapličky křížové cesty postupně zchátraly a v roce 1890 stály už jen čtyři. Koncem 19. století bylo ale z dobročinných příspěvků vystavěno 14 nových kamenných kapliček. V jejich zasklených výklencích byly umístěny umělecky vyřezávané dřevěné obrazy od mnichovské firmy Meyer a v říjnu roku 1900 byly kapličky vysvěceny Představeným kapucínského kláštera v Rumburku.

Na plošině na vrcholové skále za kaplí Božího hrobu (viz výše) bylo také několik laviček s krásným výhledem na Cvikov a jeho okolí.

Díky renovaci z roku 1991 zde dnes stojí v lipové aleji všech 14 kaplí křížové cesty se zasklenými plastickými výjevy i větší výklenková kaple na úpatí s reliéfem Krista na hoře Olivetské, pocházející údajně z roku 1732. Vrcholová kaple Božího hrobu byla nedávno opravena, ale uvnitř je prázdná. V lesíku za kaplí jsou dosud patrné pozůstatky bývalé parkové úpravy, ze soch na skále zůstala už jen sv. Maří Magdalena a Panna Marie s uraženou hlavou. Socha sv. Jana Evangelisty byla v říjnu roku 2000 ukradena.

Ode mne už jen fotky, jak to tady na začátku roku 2014 aktuálně vypadalo (postupně aktualizováno).

Začátkem roku 2023 tu řádil vandal (viz Českolipský Deník):

21.2.2023 – Policisté pátrají po vandalovi, který na začátku února poškodil jednu z výklenkových kapliček na Křížovém vrchu u Cvikova.

Na kopci zvaném Kalvárie, na který vede křížová cesta tvořená čtrnácti kapličkami, řádil neznámý pachatel mezi 1. a 6. únorem. „U jedné kapličky vytrhl kovový rám se skleněnou výplní, která chrání barevný plastický výjev křížové cesty před nepříznivým počasím. Ten pak bez dalšího zájmu pohodil opodál na zem a způsobil tím na skle prasklinu,“ popsala poškození mluvčí českolipské policie Ivana Baláková.

Na samotné kapličce vznikly vytržením rámu další defekty, jejichž oprava přijde Městský úřad Cvikov na nejméně 15 000 korun. Radnice nechala křížovou cestu zrenovovat na své náklady po roce 1991 a je místo je oblíbeným cílem vycházek obyvatel města i jeho návštěvníků. „Pokud se nám vandala podaří dopadnout, čeká ho trestní stíhání pro přečin poškození cizí věci, za což ho soud může potrestat odnětím svobody až na jeden rok,“ dodala Baláková.