Zámek Mirošovice

Jižně od středu obce Mirošovice stojí obnovený zámek.
Na wiki:

Mirošovice jsou zámek ve stejnojmenné vesnici, která je částí obce Hrobčice v okrese Teplice v Ústeckém kraji. Zámek stojí na jižním okraji vesnice a vlastní zámecká budova tvoří severní křídlo hospodářského dvora. Zámek je zapsaný v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky.

První písemná zmínka o Mirošovicích pochází z roku 1207 (August Sedláček udává rok 1209), kdy patřila oseckému klášteru. Od 14. století však ve vsi existoval samostatný statek rytířů Mirošovských z Mirošovic, kterým vesnice patřila až do konce 16. století. Jako poslední ji držel Jan z Mirošic, který v roce 1596 koupil sousední Hrobčice. O tři roky později obě panství prodal Zdeslavu Kaplíři ze Sulevic za 15 500 kop míšeňských grošů, a ten je vzápětí připojil k Želenicím. Zdeslavův syn Jan Burjan Kaplíř ze Sulevic potom v roce 1616 prodal celé panství Štěpánovi Jiřímu ze Šternberka. Po jeho synovi vesnice přešla na Jana Štěpána Maxmiliána ze Šternberka, který se velmi zadlužil a jeho panství byla použita k úhradě dluhu. Mirošovice připadly jeho příbuzné hraběnce Veronice Polyxeně z Martinic. Od Martiniců zámek v roce 1668 koupila kněžna Žofie Anežka z Dietrichštejna. Brzy poté ho však získali Lobkovicové, kteří Mirošovice připojili k Bílině.

Ve 20. století v hospodářském dvoře působil státní statek a družstvo Jednota s pohostinstvím. Údržba objektu byla zanedbávána a objekt se dostal do havarijního stavu. V některých místnostech se propadly podlahy a poškozená byla také střešní krytina s krovem. V roce 2019 se část střechy propadla. Od devadesátých let 20. století zámek patřil spolku Kampanila Malhostice, kterému se nepodařilo sehnat prostředky na opravu. Roku 2020 zámek za jednu korunu od spolku koupila obec Hrobčice, která v roce 2023 dokončila jeho rekonstrukci. Zámek je v předem stanovených termínech přístupný veřejnosti.

Prvním panským sídlem v Mirošovicích byla tvrz, jejíž polohu neznáme. Na konci 15. století ji nahradila pozdně gotická tvrz zmíněná poprvé v roce 1523. V 16. století byla dvakrát renesančně upravena. Barokní přestavba provedená Lobkovici zasáhla především interiéry vyšších pater. Kromě nich však byla přistavěna také kaple.

Zámeckou budovu tvořilo nejprve dlouhé křídlo s přístavkem v jihozápadní nároží. V jižním průčelí se z té doby zachoval hrotitý vstupní portál a druhý gotický portál druhotně použitý v interiéru. Okolo roku 1554 byly fasády vyzdobeny zlomkovitě dochovanými sgrafitovými omítkami. Přestavěno bylo také přízemí, jehož místnosti byly opatřeny valenými klenbami. Někdy okolo roku 1600 přibyla v jižním průčelí schodišťová věž.

Při rekonstrukci zámku byly pod vrstvami omítek nalezeny nástěnné kresby šlechtice a šlechtičny doplněné nápisy psanými novogotickou kurzivou. Předpokládá se, že jde o zobrazení páru, který na zámku žil asi v letech 1630–1650.

Památkový katalog:

Původně gotická tvrz postavená rytíři z Mirošovic koncem 15. století, renesančně přestavěná v roce 1554. Roku 1668 připojena Lobkovici k Bílině a barokně upravena. Dvoupatrová budova na půdorysu písmene L s věží s valbovou střechou.

Na zámku ve věži pobýval nějaký čas jezuitský intelektuál Bohuslav Balbín.

Mirošovice (dříve též Mirešovice) se objevují poprvé v listině papeže Inocence III., ve které stvrdil, že mohou nedalekému oseckému klášteru dodávat desátky ve formě vína. Držiteli vsi byli Mirešovští z Mirešovic do konce 16. století, kteří provedli renesanční adaptaci. Později se vlastníci měnili (Kaplířové ze Sulevic, Šternberkové, Martinicové, Ditrichštejnové) až od roku 1668 se vlastnictví ustálilo v držbě rodiny Lobkoviců. Předpokládá se, že právě oni nechali na místě původní gotické tvrze vybudovat stávající objekt zámku. Ve druhé polovině 20. století zámek využívala zemědělská jednota. Po roce 1989 zámek chátral, až došlo k propadu podlah a v roce 2019 i střechy. O rok později získala objekt obec Hrobčice a zahájila obnovu. Oprava skončila v roce 2023.

Objekt zámku v Mirošovicích stojí na jihozápadním okraji obce a tvoří jeho severní hranici. Součástí areálu je bývalý hospodářský dvůr. Zámek má v hlavním průčelí zřetelně tři nadzemní podlaží (v zadním severním dvě), je zalamovaného obdélného půdorysu. Zastřešen je valbovou střechou na jihozápadě s hranolovou věží s jehlancovou střechou. Stěny jsou členěny pravoúhlými otvory s mělkými šambránami. Okenní výplně jsou novodobé dvojité dovnitř a ven otevíravé se dvěma křídly v dřevěných profilech. Členěna jsou na šest okenních tabulek. Krytina je novodobá z režných dvojitě kladených bobrovek. Fasáda je světle okrová. Severní průčelí je nepravidelně sedmiosé o dvou nadzemních podlažích, ve třetí ose zprava je vstup přes jednokřídlé dřevěné dveře. Do úrovně kordonové římsy jsou v zadní stěně dva opěráky vlevo u vstupu a mezi druhou a třetí okenní osou zleva. Jižní nádvorní průčelí je terénně umístěno níž, proto je třípodlažní. Ke středu průčelí je přisazena hranolová věž zakončená jehlancovou střechou s lucernou. Toto průčelí je zalamované nepravidelně devítiosé. První tři osy zleva mírně ve v přízemí a patře předstupují. Přízemní tři okna jsou v hlubokých kónických špaletách. Zbylé otvory tohoto průčelí jsou velmi obdobné pravoúhlé s mělkými špaletami s výše popsanými výplněmi. Čtvrtá osa zleva v přízemí je vstupní, dveře jsou přístupné otevřeným několikastupňovým schodištěm. Korunní římsa je profilovaná a zalamuje se spolu s průčelími. V oblasti věže je nad korunní římsou dvojice oken rozdílné šířky oproti zbytku stavby. Věž má vlastní korunní římsu, po níž následuje její střecha.

Zámek v Mirošovicích je jedinečnou barokní stavbou se středověkou tradicí. Objekt je nejvýznamnější památkou v obci a tvoří výraznou obecní i krajinou dominantu. Nelehké období po roce 1989 jej přivedlo na hranici samotné existence. Bylo zničeno velké množství původních konstrukcí i historické materie, přesto se značná část dochovala. Svědomitá obnova zámku vrátila jeho barokní podobu a památkově hodnotnou integritu, která významným způsobem kultivuje stavební i krajinné prostředí obce a jejího okolí.

Původní evidenční list památky:

Dvoupatrová zděná a omítaná stavba na půdorysu písmene L, v zalomení hranolová věž, přesahující ji o 1 patro. Nároží až do výše 2. p. opatřena opěrnými pilíři. Stěny s nepravidelně rozmístěnými okenními osami, 2. p. odděluje římsa. Profilovaná hlavní římsa přechází i přes věž. Severní stěna do výše 2. p. s půlkruhovým přístavkem, vyvrcholeným vížkou, po jeho stranách 2 obdélná, půlkruhově zaklenutá okna, v plochém rámu. Přízemí klenuto valeně s lunetami, v patře chodba a 2 místnosti s neckovými lunetami zdobeným štukem (obdélné profil. obrazce, putti atd.). V chodbě nad vchodem do sálu erb, na protější straně chodby výklenek (viz vnější přístavek). Střecha valbová, na věži stanová s lucernou a cibulkou. Krytina tašky.

1967 – Opravena střecha. Úprava pro prodejnu a hostinec Jednoty Teplice. 2. p. určeno pro byty St. statku.

iDNES:

9. května 2020 – Památkově chráněný zámek Mirošovice z 16. století, který se nachází v katastrálním území Hrobčic na Teplicku, se brzy dočká zásadní opravy. Zchátralý objekt zrekonstruuje obec Hrobčice, která na to získá dotaci ve výši 41,6 milionu korun.

Dotaci Hrobčice získají z programu Regenerace a podnikatelské využití brownfieldů ministerstva průmyslu a obchodu. Dalších 7 milionů obec doplatí ze svého rozpočtu.

Objekt patřil od 90. let spolku Kampanila Malhostice, který na opravu dlouho marně sháněl peníze. V roce 2015 s ním navázaly spolupráci právě Hrobčice, které ho nyní za jedinou korunu odkoupily.

„Všechno dopadlo dobře. Schválili jsme příjem dotace, spolufinancování i převod zámku do majetku obce. Máme z toho velkou radost,“ sdělila starostka Hrobčic Jana Syslová (STAN – Za obec krásnější) po posledním jednání zastupitelů.

Rekonstrukce objektu by měla začít ještě letos a trvat by měla 2 roky.

„Roční rozpočet naší obce je 20 milionů korun, takže to pro nás bude významná investice, navíc ještě realizujeme opravu zámku v Hrobčicích. Podobná šance už se ale nemusí opakovat, proto jsme do toho šli. Bude to náročné, ale věřím, že to zvládneme,“ řekla starostka.

Zámek je v neudržovaném stavu už 70 let a loni v srpnu se mu zřítila část střechy.

Po rekonstrukci by měl poskytnout zázemí podnikatelům v podobě kanceláří, řemeslných dílen a hlavně by tu měla být restaurace se společenským sálem pro pořádání svateb a dalších společenských akcí.

České noviny:

13.07.2023 – Po dvou letech oprav si dnes veřejnost poprvé mohla prohlédnout barokní zámeček v Mirošovicích na Teplicku. Na torzu historické stavby se vystřídalo několik desítek dělníků, řemeslníků a restaurátorů. Upravena je i příjezdová cesta a interiér. Na okraji Českého středohoří tak přibyl významný bod na mapě opravených kulturních památek, a to díky malé obci Hrobčice, která se do rekonstrukce pustila.

„Jsme na území postiženém důlní činností. Každá památka je pro náš region významná, proto jsme se do toho pustili,“ řekla ČTK starostka Jana Syslová (Za obec krásnější).

Roční rozpočet Hrobčic, pod které Mirošovice patří, je 22 milionů korun. Náklady na veškeré stavební práce činily 64 milionů. „Dotační programy dokáží být štědré a nám se podařilo získat z programu na využití brownfieldu bezmála 50 milionů korun. Ze svého jsme dali 14 milionů korun. Je to dost, ale věříme, že se to zhodnotí velmi brzo,“ uvedla. Ocenila zhotovitele oprav, který přes zvýšení cen materiálů v loňském roce zakázku nevzdal a rozdíl výrazněji nepromítl do konečného vyúčtování.

Z původního vybavení zámečku se nic nedochovalo. Řemeslníci ale objevili v jedné části původní ostění, které je z doby kolem roku 1300. Zachránit se podařilo pískovcový portál okolo dveří. Na stropních klenbách téměř celého suterénu restaurovali odborníci původní renesanční omítky. Nechybí ani erb nad sálem v prvním patře. „Ten si pamatuji z doby, kdy jsem sem chodila jako malá holka do kina,“ řekla ČTK rodačka z Mirošovic, šedesátiletá Eva.

V minulém století byl na zámku polní lazaret, ubytovna, státní statek, hospoda a obchod. Pak mnoho desítek let chátral, přestože je od 60. let chráněn jako kulturní památka. Zámek zcela zpustl, propadla se střecha a obklopilo ho křoví, v němž se hromadily odpadky. „Vůbec bych to tu nepoznala, opravdu krása,“ poznamenala další návštěvnice, která dnes přijela na slavnostní otevření. „Zájem o zámek je ohromný. Zvažujeme, že bychom zřejmě v neděli dopoledne dělali prohlídky,“ uvedla starostka.

Prostory na zámku nabídne obec ve veřejném výběrovém řízení podnikatelům. „Mohly by tu být kanceláře, malé řemeslné dílny, prodejna, kavárna. Jsme na trase jezdecké z nedalekých Svinčic. Věříme, že cestu si k nám lidé najdou,“ řekla Syslová před původním panským sídlem, které šlechta několikrát přestavěla, naposledy rod Lobkowiczů do barokního stylu.

iDNES:

4. února 2023 – Kresby šlechtického páru, ukryté téměř čtyři stovky let pod nánosem omítek, odhalila stavební firma při rekonstrukci zámku v Mirošovicích nedaleko Bíliny. A co je ještě zajímavější, u postav jsou nápisy. Jak se ukázalo, jde o nadávky.

„Nejdříve byla nalezena kresba šlechtice i s nápisy kolem, na protilehlé stěně pak kresba ženské postavy s bohatým textem,“ popsala výtvarné dílo Jana Syslová, starostka Hrobčic, pod něž Mirošovice patří.

„Podle oděvů jde nejspíše o šlechtický pár, který na zámku přebýval přibližně mezi lety 1630 až 1650,“ dodala.

Podle historiků jsou kresby i nápisy dílem jednoho člověka. Na stěnu jsou namalované a napsané rudkou, tedy červenou křídou, která patří mezi nejstarší umělecké nástroje. „Hodně zajímavé je použité písmo. Je to novogotická kurzíva, se kterou se na nápisech většinou nesetkáváme. Dělá se většinou tesaná na náhrobcích či epitafech, nebo odlévaná na zvonech. Aby byla použita na nápis na zdi, je výjimečné,“ vysvětluje historik duchcovského muzea Jiří Wolf.

Ten také překládal nápis u kresby šlechtice. „U kavalíra byly dvě docela peprné nadávky, přičemž není zřejmé, jestli tím chtěl autor kresby vyjádřit mluvu postavy, nebo naopak měly nadávky směřovat na jeho hlavu,“ doplnil.

Jedna z nadávek se dá označit jako vulgární označení pro pohlavní ženské orgány, druhá pak jako líná kůže. Jestli i u dámy jsou nápisy stejně vulgární, ještě není jasné. „Tam to zatím nemám prostudované, podle prvních zjištění však o nadávky nejde, tam zřejmě půjde o veršování týkající se lásky,“ je přesvědčen Jiří Wolf.

Na restaurátory, kteří pracovali na odkrytí díla, čekala dost titěrná práce. Kresby byly překryté několika vrstvami vápenných a hliníkových barev. „Základem bylo kompletní očištění na maximální možnou vrstvu. Dělali jsme to všechno na sucho, bez použití vody,“ popisuje odkrývání restaurátor Vladislav Krátoška.

„Nanesenou omítku jsme odlupovali kousek po kousku modelářskými špachtlemi, nezbytným vybavením jsou také štětečky různých velikostí. Na čištění od prachu používáme restaurátorské houbičky, těmi se stáhnou veškeré prachové depozity. Teprve pak je kresba připravena na závěrečnou konzervaci akrylovou emulzí, v tomto případě jsme ji aplikovali dvakrát,“ dodává.

Kromě kreseb šlechticů byla na zámku odkryta i další díla. Na chodbě v poschodí je kresba vesnice, vedle jednoho z oken pak kresba jelena.

Podle památkářů i restaurátorů je podobným dílům nejlépe pod vrstvou omítky. „Samozřejmě je nutné udělat potřebné zásahy, ale pak je dobré je znovu zakrýt. Jako prezentace pro veřejnost se dá použít fotografie,“ má jasno Jan Krátoška.