- Silniční most nad železniční tratí u Žďáru
- Nový silniční most na silnici 16 v Mělníku
- Zdymadlo Hořín na Vraňansko-hořínském plavebním kanálu u Mělníka
- Vraňansko-hořínský plavební kanál u Mělníka
- Silniční most Josefa Straky v Mělníku
- Duchcovský viadukt
- Silniční most přes Bouřlivec v Želénkách
- Železniční most přes Jizeru u Dolní Dušnice
- Kamenný zámecký most přes Ploučnici v Mimoni
- Soutok Labe s Vltavou v Mělníku
- Kamenný most přes Radbuzu v Dobřanech
- Kamenný most přes Ploučnici v Horní Polici
- Železniční most přes Mohelku v Rychnově u Jablonce nad Nisou
- Kamenný most přes Bílinu ve Lbíně
- Černý most (a akvadukt) přes železniční trať z ulice Na Hamrech v Krupce
- Silniční most přes Ohři jižně od Křesína
- Silniční most přes Ohři ve Vršovicích u Loun
- Most pro pěší nad železniční tratí ve Mšeném-lázně
- Charlottin most přes Mlýnský potok v zámeckém parku Veltrusy
- Masarykův most v Kralupech nad Vltavou
- Krytý dřevěný silniční most přes Ohři v Radošově
- Zastřešená lávka v Čermákových sadech v Rakovníku
- Údolní nádrž Naděje
- Tyršův most přes Labe v Litoměřicích
- Odvodňovací štola Radovesické výsypky
- Silniční most u Budyně nad Ohří
- Silniční most přes Ohři mezi Doksany a Brozany nad Ohří
- Lávka Frankovka přes Střelu jihozápadně od Rabštejna nad Střelou
- Kaple Nad vývěrem Rudného pramene na Havlíčkovu ulici pod kostelem Narození Panny Marie v Roudnici nad Labem
- Most přes Moravanský potok u Dolních Zálezel
- Most přes Podlešínský potok pod Podlešínem
- Silniční most přes Svitávku v Nových Zákupech
- Klášterní most v Zákupech
- Kamenný most v Zákupech
- Poštovní most v Mimoni
- Bývalý vodní náhon u Mařeniček
- Bývalý vodní náhon u Antonínova údolí
- Bývalé koupaliště u Naděje
- Bývalý vodní náhon u Naděje
- Průrva u Radvaneckého rybníka
- Pitrův most v Rajhradě
- Ovčí most u Tisové v Krušných horách
- Kamenný most v Markvarticích
- Silniční most u Mnichova Hradiště
- Silniční most u Bakova nad Jizerou
- Kamenný most přes Rokytku v Kryštofově Údolí
- Železniční most ve Vilémově
- Železniční most u Noviny
- Kamenný most přes Mandavu v Rumburku
- Most Sychrov-04 v Radostíně
- Akvadukt na Chřibské Kamenici
- Železniční most u Sychrova
- Vodní nádrž Josefův Důl
- Průrva Ploučnice
- Železniční most u Bořkova
- Železniční most v Zahrádkách
- Barbořin most u Zahrádek
- Kamenný most v Rabštejně nad Střelou
- Staroměstský most v Děčíně
- Krytá lávka v Kynšperku nad Ohří
- Silniční most v Horní ulici v Českém Krumlově
Nad údolím říčky Rokytky u obce Novina se přes údolí klene mohutný kamenný železniční viadukt.
Viadukt byl na trati z Liberce (14 km západně od města) do České Lípy (byla jako poslední úsek někdejší Ústecko-teplické dráhy uvedena do provozu v roce 1900) postaven v letech 1898 – 1900.
Takže internet a pár historických fakt:
Takzvanou Severočeskou transverzálku v trase Řetenice – Lovosice – Česká Lípa – Liberec se rozhodla společnost ATE vybudovat za účelem rychlejší přepravy uhlí z oblasti podkrušnohorských dolů k odběratelům na Liberecku, přičemž do tohoto projektu zahrnula i trať Česká Lípa – Mimoň, která byla provozována státem již od roku 1883. Stavba posledního úseku transverzálky Mimoň – Horní Růžodol byla zahájena 29. prosince 1898 a dokončena byla 11. září 1900. Trať musela přitom překonat Ještědský hřeben, dosahující nadmořské výšky 700 metrů.
Tento úkol byl vyřešen v úseku mezi Křižany a Novinou vybudováním 802 metrů dlouhého Ještědského tunelu a na něj navazujícího zhruba 200 metrů dlouhého viaduktu (různé zdroje uvádějí rozdílnou délku mostu – od 198,5 m, přes 202 m a 209 m až po 210 m –dokonce se dá najít i 230 m).
Autorem stavby trati byl Herrmann Rosche, generální ředitel společnosti Ústecko-teplické dráhy pro hospodárné zásobování severních Čech z krušnohorské pánevní oblasti. Trať včetně viaduktu u Noviny vybudovala stavební firma bratři Redlichové a Berger (Brüder Redlich & Berger) z Vídně. První vlak od České Lípy projel po kamenném mostě u Noviny 16. září 1900, dojel ovšem jen do Horního Růžodolu, protože liberecké nádraží bylo v té době v rekonstrukci. Kolaudace Severočeské transverzálky proběhla až 23. listopadu 1903.
Viadukt má čtrnáct půlkruhově zaklenutých oblouků o rozpětí 12 metrů (dle jiných zdrojů rozpětí oblouků činí 6,10 m – 13,30 m) a jeho výška dosahuje 29,5 metrů. Každý oblouk je opatřen otvorem pro odtok vody a kamennými výstupky v horní 1/3 jeho výšky oblouku. Nahoře je most opatřen kovovým zábradlím a lávkami, které umožňují se vyhnout projíždějícímu vlaku.
Viadukt je postaven do oblouku s poloměrem 235 metrů, který se otevírá do údolí směrem na severozápad. Jako materiál na stavbu mostu posloužil lomový kámen, konkrétně diorit (podle infocedule přímo na místě metadiabas), který byl vytěžen při ražbě Ještědského tunelu mezi Křižany a Novinou (podle infocedule přímo na místě byl kámen těžen v okolních lomech). Na obklady a parapety mostu byla použita liberecká žula.
