Křížová cesta Most

Článek je součástí seriálu Křížové cesty

V severozápadní části Mostu v dnešní Žižkově ulici, za Oblastním muzeem takřka ve stínu Hněvína, jsou k vidění kaple Křížové cesty.

Tedy lépe řečeno, jejich zbytek, zachovalo se jich pouze 10, navíc bez obrazů. Stavby jsou to vcelku monumentální, absencí výzdoby však těžko od sebe rozlišitelné – jediným rozeznávacím znakem je různá míra jejich poškození a nestejné opadávání omítek (až se nechce věřit údaji o době poslední opravy). Procházka ulicí je ale příjemná, je tu klid a ticho, spousta honosných secesních vil, pravoslavný monastýr, pracoviště Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech či Dům dětí.

O historii vypovídá dvojjazyčná tabule, umístěná na začátku i konci řady dochovaných kaplí, a pár internetových zdrojů.

Při někdejší cestě z Mostu do Zahražan, jež se díky sošce Panny Marie z kaple kláštera magdalenitek staly poutním místem, při žatecké silnici, vznikla počátkem 60. let 18. století křížová cesta. Z nadace, kterou v roce 1756 založil hrabě a vrchní lovčí saského kurfiřta Johann Gottfried von Schmiedl, mělo být sedm set zlatých věnováno na výstavbu jednotlivých zastavení křížové cesty a tři sta zlatých na její údržbu. Základní kámen byl položen patrně 15. července roku 1761.

Ve čtrnácti zděných výklenkových kaplích, členěných pilastrovým řádem, který podpírá energicky vytažené římsy, s profilovaným štítovým nástavcem završeným segmentem a s volutovými bočnicemi, byly vyobrazeny jednotlivé scény Ježíšovy cesty na Golgotu a jeho ukřižování; od odsouzení Pilátem Pontským, po vložení kříže na Ježíšova ramena, trojí klesnutí Krista pod křížem, jeho setkání s matkou Pannou Marií, Veronikou a Šimonem z Kyreny, po přibíjení Ježíše na kříž, jeho smrt, snímání z kříže a ukládání Ježíšova těla do hrobu. Dnes jsou niky kaplí prázdné, stejně jako niky ve štítových nástavcích.

První zastavení stálo nad dnes již neexistujícím pivovarským parčíkem při oblouku z ulice Na Ptáku (Vogelstange) do ulice Gorenzovy, nynější Žižkovy, kterou další kaple lemovaly až za budovu původního sirotčince na Zahražanech (nyní Nemocnice následné péče).

Klášter magdalenitek byl zrušen za Josefa II., avšak křížová cesta zůstala. V roce 1856 byla výmalba kaplí v neutěšeném stavu a nedalo se rozeznat, co představuje. Bylo tedy rozhodnuto nechat zhotovit výjevy nové, a to freskovou technikou, k čemuž byl přizván pražský malíř Paschek. Fresky byly namalovány na vrstvě hrubozrnného bílého písku, spojeného vápennou maltou, jež byla nanesena na maltový podklad armovaný kovovými pruty v kovových rámech, které byly v nikách zastavení uchyceny do stěn čtyřmi kovovými pásky. Už po roce však byly malby znovu poškozeny, tentokrát vandaly, protože vrchní vápenopísková vrstva se snadno drolila a časem se odlupovala v celých plátech. Otázka renovace kaplí se řešila i v roce 1912, v roce 1939 pak výjevy obnovil mostecký malíř Franz Gruss. Po druhé světové válce byly kaple opět ve špatném stavu a dále chátraly. V 80. letech byla výmalba vlivem působení času i vandalů definitivně zničená. Polská firma, která prováděla opravu bývalého sirotčince, během podzimu 1990 a jara 1991 kaple opatřila omítkou a okrovým nátěrem a z nik odstranila zničené rámy.

Čtyři první kaple na počátku Žižkovy ulice podlehly zkáze při výstavbě koridoru při bourání starého Mostu v roce 1970, nyní jich zbývá deset. Kulturní památkou jsou kaple od 3. května 1958.

Rekonstrukci kaplí křížové cesty v roce 2007 financovalo statutární město Most. Obrazy však obnoveny nebyly, neboť se z původních vyobrazení nic nedochovalo.