Zámek Bischofstein (Skála) v Teplicích nad Metují

Jihozápadně od Teplic nad Metují v obci Skála stojí zámek Bischofstein.
Obec je dnes součástí Teplic nad Metují a její původní německé jméno je Bischofstein, které nese dochovaný zámek.

Na wiki:

Barokní zámek Bischofstein. Dějiště románu Skály a Skaláci Aloise Jiráska. Vlastní zámeček byl vystavěný v roce 1666 královéhradeckým biskupem Janem Sobkem Bielenberku jako jeho letní sídlo. V roce 1825 byly na zámku provedeny empírové úpravy a zároveň byla v této době vystavěna úřednická budova čp. 2, stojící téměř v ose zámku.

Areál zámku je vymezený cca 2 metry vysokou kamennou zdí (pp. 148/2, 148/1 a 315/1).

Vlastní budova zámku stojí na st. 1 v jihovýchodní části areálu a jeho hmota přerušuje ohradní zeď.

V severní části areálu, na st. 2, se nacházejí dvě budovy: severozápadně úřednická budova čp. 2, spadající do památkové ochrany, a severovýchodně zřejmě bývalý objekt chlévů, nyní recepce – tento objekt památkově chráněný není.

Do ohradní zdi je na jihozápadě na st. 7 vestavěna pilířová stodola se segmentově zaklenutou vjezdovou branou opatřenou dvoukřídlými vraty, stodola je bez památkové ochrany. V nice stodoly je umístěn kamenný blok pocházející původně z horního hradu, který do památkové ochrany spadá.

Památkově chráněno od 10. března 1964.

Obecní web:

Barokní zámeček Skály – Bischofstein se nalézá v lesním hvozdu severovýchodních Čech. Je obklopen pískovcovými skalami s mnoha lezeckými terény, malebným jezírkem a zříceninou gotického hradu. První zmínka o Skalách a malé osadě na okraji Teplických skal pochází již z roku 1393. Zámeček byl přestavěn na hotel a restauraci. V areálu se nacházejí tři budovy – budova zámku, v níž je restaurace, naproti ní je jednopatrová úřednická budova, která nyní slouží k ubytování hostů, a hospodářská budova naproti vjezdu do areálu, kde se nacházejí informace s občerstvením pro návštěvníky a hotelová recepce. Přímo kolem zámecké zdi vede turistická značka z Teplic nad Metují směrem na Ostaš a Polici nad Metují.

Web současného hotelu:

Vznik poplužního dvora pod hradem se datuje kolem roku 1544. Jeden z prvních majitelů byl pravděpodobně Bernard Žehušický z Nestajova. Majitelé se měnili přibližně každých 10-15 let.

Areál nechal přestavět do raně barokního stylu Matouš Ferdinand Sobek z Bílenberka, zakládající člen Královehradecké kapituly a první královéhradecký biskup. Jednopatrová stavba s krytým schodištěm a zvoničkou, podpíranou osmi toskánskými sloupy, sloužila jako letní sídlo kanovníků z Hradce Králové. Protější přízemní budova sloužila jako kanceláře pro hajného a správce statku.

V roce 1870 vzniká vedle budovy letního sídla církevní pivovar. První sládek: Josef Kubelka, počáteční výstav 196 hl. Poslední sládek: Julius Erban, konečný výstav 2550 hl. Pivovar ukončil činnost v roce 1895 kvůli nástupu průmyslové výroby. Budova pivovaru byla stržena kolem roku 1923.

1984: Areál získává Stavební Geologie, elektrifikuje ho a uzavírá pro veřejnost.
2004: Současní provozovatelé přebírají areál jako nájemci.
2005: Znovuotevření areálu a restaurace pro veřejnost.
Současnost: Areál úspěšně funguje navzdory počátečním pochybnostem a předpovědím.

Zámek je kulturní památkou:

Typické barokní venkovské sídlo, které je dějištěm románů Aloise Jiráska Skály a Skaláci.

Areál zámku Bischofstein se nachází v obci Skály, přímo pod masivem skal na kterém je vystavěný stejnojmenný skalní hrad, nazývaný též Bischofstein anebo Katzenstein. Vlastní zámeček byl vystavěn v roce 1666 královehradeckým biskupem Janem Sobkem z Bielenberku jako letní sídlo. V roce 1825 byly na zámku provedeny empírové úpravy a zároveň byla v této době vystavěna úřednická budova čp. 2, stojící téměř v ose zámku. Areál zámku je vymezený cca 2 metry vysokou kamennou zdí, do které je na JZ vestavěna pilířová stodola se segmentově zaklenutou vjezdovou branou opatřenou dvoukřídlými vraty, stodola stojí na stp. 7 a jedná se o objekt bez památkové ochrany. V nice stodoly je umístěn kamenný blok pocházející původně z horního hradu, který je památkově chráněný. Vlastní budova zámku leží v JV části areálu a rovněž hmota objektu přerušuje ohradní zeď, nachází se na stp. 1 a budova zámku je památkově chráněna. V severní části areálu, na stp. 2 se nacházejí budovy dvě. Severozápadně se nachází úřednická budova čp. 2, která je památkově chráněná a severovýchodně zřejmě bývalý objekt chlévů, nyní recepce – tento objekt památkově chráněný není. Předmět ochrany : zámek (stp. 1), úřednická budova (stp. 2), ohradní zeď (p.p. 148/2, 148/1 a 315/1) a kamenný blok (st.p. 7). Chráněny jsou rovněž pozemky stavebních parcel 1, 2 a 7 a pozemkových parcel 315/1, 319, 148/1 a 148/2.

Vznik 1564 až 1576 – hospodářský dvůr Hertvíka Žehušického z Nestajova na Svojanově a Rýzmburce
1974 – 1981 – přestavba (vč. demolice větší části hospodářských budov)
2006 – 2007 – oprava (oprava a udržovací práce na zastřešení objektu, oprava tyčových zachytávačů sněhu, oprava klempířských konstrukcí (oplechování vstupní části))
2008 – oprava (demontáž stávající krytiny a montáž šablon, výměna poškozených částí bednění, výměna klempířských prvků)
2010 – oprava (obnovení původního vstupu do sklepního objektu – rozebrání zdiva v místech stávajícího okna, osazení dveří a mříží)

Původní evidenční list památky:

Jednopatrová šířková budova, postavená pod tvrzí Ketzensteinem. Hladké, nečleněné průčelí o devíti okenních osách. Okna bez šambrán. Před průčelí představeno dvouramenné schodiště o pěti arkádách, dvou spodních segmentových, dvou středních o oblouku kobylí hlavy a středního segmentového. Arkády neseny toskánskými sloupy. Klenba valená. Pod schodištěm druhé arkády o třech obloucích, rovněž nesené toskánskými sloupy a valeně klenuté. Uvnitř šířkově řazené obvodové místnosti sklenuté valeně s lunetami. Střecha mansardová, šindelové, nad schodištěm sedlová, vyznívající v polygonální lucerně.

Dobrý stav, upraveno r. 1956, muzeum Al. Jiráska.

Infotabule přímo na místě:

Od poloviny 16. století přestal být hrad skály užíván a sídlo skalského panství bylo přeneseno do Stárkova. V roce 1582 byl majitelem Skal Zikmund Čertorejský z Čertorej, který si postavil jako sídlo při skalském dvoře tvrz, kterou roku 107 přestavěl v zámeček. Pro stavbu byly využity zbytky hradního zdiva. V zemských deskách se tohoto roku nachází zápis o Skalách s poplužním dvorem a pivovarem. V 16. a 17. století často přecházelo panství na různé majitele.

Roku 1662 koupil panství s statkem Kazenstein-Skály za 20.800 zlatých Matěj Ferdinand Sobek z Bilenberka, později první královéhradecký biskup a věnoval jej kapitule nově zřízeného Královéhradeckého biskupství. Skalské panství bylo pro královéhradeckou kapitulu významné, neboť výnos z něj vyživoval tři ze sedmi kanovníků. Prvním administrátorem na panství byl kanovník arciděkan Zotinić. S novým majitelem došlo i ke změně německého pojmenování panství a obce na Bischofstein. Pro tomto přejmenování se jméno Katzenstein, česky Kočičí hrádek, používá jen pro zříceninu hradu.

V zámku byla roku 1766 zřízena malá kaple zasvěcená svatému Janu Nepomuckému. Zámek s mansardovou střechou byl r. 1825 empírově upraven. Prostá barokní stavba má dnes před podélným průčelím podklenuté schodiště na osmi toskánských sloupech, nad schodištěm je pak strop s valenou klenbou. Nad spojením obou ramen schodiště je malá šestiboká dřevěná věžička se stanovou střechou (ve které býval zvon) a barokní lucernou. Po levé straně barokního zámku stála budova pivovaru, stržená v prvních desetiletích minulého století. Dále se v areálu zámku nachází hospodářská budova původně se stájemi. Do areálu zámku se vjíždí průjezdnou stodolou. Roku 1841 byla za správce Jiřího Zitty naproti baroknímu zámku na severní straně areálu postavena klasicistní budova, sloužící potřebám hospodářského dvora, nazývaná úřednický dům nebo též nový zámek.

Významným správcem a kapitulního velkostatku byl v létech 1927 až 1939 Alois Nový. Za jeho působení byla například vystavěna nová silnice z Teplic nad Metují a v horní části obce roubená chaloupka, tzv. obecní dům, ve kterém byl kromě úřadovny starosty obce Skály též i místnost pro pocestné.

V období první Československé republiky byla v prostorách zámku ubytovna Klubu českých turistů.

Po roce 1945 bylo panství i se zámkem zkonfiskováno státem, vystřídalo se zde několik tzv. národních správců a později bylo královéhradecké kapitule navráceno. V roce 1950 byl majetek velkostatku definitivně zabaven státem. Ze zemědělské části kapitulního velkostatku byl vytvořen státní statek, jehož zaměstnanci přijeli z různých koutů Československa v rámci náboru a dosídlování pohraničí. Byli zde zaměstnáni i lidé vystěhovaní ze svých hospodářství, tzv. kulaci. Zaměstnanci státního statku byli ubytováni v budově nového zámku, která byla k tomuto účelu upravena. Dostali též k užívání chalupy po odsunutých obyvatelích.

V roce 1950 byl objekt starého zámku přidělen Městskému národnímu výboru Teplic nad Metují a to se zpětnou platností k roku 1948. Nepříliš udržovaný objekt bylo nutno postupně opravit a 16. srpna 1953 došlo k otevření zámku a muzea Aloise Jiráska ve Skalách.

Na přelomu 50. a 60. let zde byla s velkým úspěchem sehrána hra Aloise Jiráska Skály, kterou nastudovala „Osvětová beseda dramatický kroužek Skály v Teplicích nad Metují“. Ve hře účinkovali občané Teplic nad Metují, hrálo se před zámkem a na schodišti.

V zámku byla kromě malého muzea Aloise Jiráska i restaurace, v dalším období však objekty opět nebyly příliš udržovány a chátraly. V roce 1974 byl ukončen provoz muzea i pohostinství a celý areál byl poté nabízen několika podnikům pro účely podnikové rekreace.

Nakonec areál získal národní podnik Stavební geologie Praha, který na přelomu 70. a 80. let provedl zásadní rekonstrukci. Opravena byla i stodola, která vyhořela počátkem 70. let. Po roce 1989 je celý komplex využíván jako ubytovací penzion s veřejně přístupnou restaurací v objektu barokního zámečku.