Pozůstatky Berkovského zámku ve Sloupu v Čechách

Přímo pod skalním hradem Sloup u záchytného parkoviště stojí nepatrný relikt bývalého Berkovského zámku.
Málokdo asi vezme dva kamenné oblouky na vědomí, málokdo nejspíš tuší, že jde o možná významnější místo, než hrad nahoře na skále, u něhož se vlastně neví, zda hradem opravdu byl – on ten hrad totiž možná stál zrovna někde tady…

Památkový katalog:

V místě, kde původně stála renesanční tvrz jsou dodnes dochovány významné archeologické komponenty pod úrovní současného terénu. V okolí se pak vyskytují další sídelní a odpadní horizonty dokládající historii místa.

Relikty bran a ohradní zdi parku byly součástí bývalého zámku vybudovaného v roce 1596 Adamem Berkou z Dubé. Roku 1733 budova vyhořela a byla upravena na byty panských úředníků, vlastnila ji i sochařská rodina Maxů. V letech 1959-1961 byla zdemolována.

V roce 1526 byla Adamem Berkou z Dubé vybudována renesanční tvrz coby součást sloupského panství. V roce 1616 přešlo vlastnictví na Jana Adama ze Salzhausenu a 1623 bylo prodáno Zdeňku Lvu Libštejnskému z Kolovrat, který nechal zámek v roce 1630 opravit. Po roce 1639 – v průběhu třicetileté války bylo panství zničeno a zadluženo. Až v roce 1652 kupuje majetek Kateřina z Vrtby, přestěhovala se do zdejšího zámku a snažila se panství pozvednout. Následně panství předala svému synovi Ferdinandu Hroznatovi Kokořovci z Kokořova. Ten se věnoval zejména zbytkům skalního hradu a vytvořil z něj poutní místo. V roce 1710 bylo panství prodáno rodu Kinských. Mezi lety 1730-1733 bylo stávající sídlo nahrazeno Josefem Maxmiliánem Kinským novostavbou barokního zámku ve východní části vsi. Tvrz 10. srpna 1733 po úderu blesku vyhořela a po obnově sloužila v majetku důchodního Josefa Hofrichtera správním účelům. Po roce 1773 je zámek znovu prodán a několikrát změnil majitele, mezi nimiž byl i významný rod Maxů. Za druhé světové války ani po ní už objekt nebyl udržován a mezi lety 1959-1961 byla budova zdemolována.

Po opuštění sloupského hradu na počátku 16. století byla v roce 1526 Adamem Berkou z Dubé v místě poplužního dvora vybudována renesanční tvrz zvaná Nový dům. K sídlu náležely i okolní pozemky obehnané ohradní zdí. Podle dochovaných obrazových pramenů z 19. století se jednalo o obdélnou budovu krytou dvěma souběžnými sedlovými střechami a s malým přístavkem krytým sedlovou střechou. Přízemí objektu bylo zděné s hrázděným patrem. K roku 1630 existuje zmínka o opravách objektu. K roku 1733 máme k dispozici popis: kamenné a klenuté přízemí, částečně hrázděné patro a ještě dosti vysoké podkroví, rovněž hrázděné a doplněné prkennou konstrukcí; kolem se rozkládaly dvě zahrady (horní a dolní) se zdí a branami a s domkem zahradníka. V roce 1750 byly k objektu zámku (tvrze) přistavěny stáje a jedna světnička. K roku 1880 se dochoval popis: v místě jsou dvě zahrady ohraničené zdí se zbytky budov a někdejšího skleníku, pod budovou zámku (tvrze) se nachází rozsáhlé sklepní prostory, v domě se nacházelo umělecké zařízení z doby Maxů, mimo jiného i dvoje kachlová kamna odněkud sem přenesená. Od druhé světové války byl areál opuštěný a chátral. Mezi lety 1959-1961 došlo k celkové demolici a planýrce okolí. Dodnes jsou na povrchu dochována pouze torza kamenné ohradní zdi se třemi branami.

Doklad renesančního panského sídla včetně okolních pozemků a ohradní zdi s branami. Jedná se o ucelený areál, jehož současný stav je zčásti torzální, zčásti zaniklý a archeologizovaný. Kromě nadzemních pozůstatků se v místě nacházejí významné archeologické komponenty dochované pod rovní současného terénu.

Původní evidenční list památky:

Ohradní zeď s branami původního starého (zaniklého) zámku, asi z konce 16. století. Dvě půlkruhově zaklenuté brány z pískovcových kvádrů. U levé brány s nízkým vchodem na římse po stranách po jednom soklu s hluboce konkávními stěnami. Druhá brána s vysokým vjezdem opatřena jen římsou. Neudržováno. Oprava zdiva prosinec 1974.

O zámku např. v knize Zámky okresu Česká Lípa ->