weby pro nejsevernější čechy

Vodopád pod Širokým kopcem

This entry is part 12 of 14 in the series Vodopády

S využitím moderní techniky a znalostí z webu věnovaného vodopádům jsem nafotil v jeden den hned několik míst, kde padá voda z výšky.

Pokud se mi vodopád na Lučním potoce hledal špatně a přesto je vlastně turisticky pohodlně přístupný a opečovávaný, o dalším navštíveném se to tvrdit nedá. Ovšem pokud už se v okolí Křížového Buku pohybujete, byla by škoda ho vynechat. Cesta k němu není nijak značená a není ani příliš pohodlná. Ale od začátku.

Rok 2014:

Pokud vycházíte z parkoviště u informačních cedulí v blízkosti hájenky, nejspíš budete znát cestu k měsíčnici vytrvalé. Vede tudy červená turistická značka i naučná stezka Okolím Studence. Když minete několik ŘOPíků, dorazíte na místo, kde značka uhýbá vlevo, za květinami je to rovně a vpravo v lese uvidíte různé potůčky, mokřady a vodní plochy. Stačí se tedy držet tekoucí vody směrem dolů, až se z lesa propracujete na mýtinu. V okamžiku, kdy uvidíte silnici vedoucí od Bajtlichu ke Křížovému Buku, odkud jste vyšli, začnete pochybovat, jestli jdete správně. Najednou ale uslyšítesilnější zurčení vody. Stačí ještě pár kroků mezi hustým, po kolena vysokým smrčím, a najednou stojítena pískovcovém převisu, z něhož voda přepadává nad zvláštní „jeskyňkou“. Udávaná výška 2 metry se mi zdá poněkud přehnaná, asi budu muset kromě GPS navigace nosit i metr nebo pásmo…

Pro lepší představu, kde jste se nakonec vlastně ocitli – na poslední fotce pohled od vodopádu přes skalisko vede směrem na parkovací plochu v kopci před odbočkou na Krásné Pole. Takže buď sejdete k silnici a vyšlapete po ní nahoru, nebo se pustíte strání zpět do kopce.

Rok 2019:

Když už jsem se pustil z kraje roku do opakovaných návštěv „našich“ vodopádů, nemohl jsem vynechat ani ten, dostupný cestou z Křížového Buku. Situace se tu změnila jen „nepatrně“ – svah dolů k silnici je na několika místech zbaven stromů, takže je solidní výhled na protější Chřibský vrch nebo na zmíněnou silnici dolů k Bajtlichu a na Chřibskou. Potůčky v lese a následná mýtina, porůstající hustým a za ty roky vyšším smrčím, zůstaly stejné. Cesta to přes haldy promrzlého sněhu v tomhle období není nejsnazší. Bez nesmeků ani náhodou, i kvůli sestupu po strmých svazích do koryta pod vodopádem. Vody se mi zdálo podstatně víc, než v roce 2014. A podle netknutého okolí (ve sněhu jen stopy zvěře) u něho už hodně dlouho nikdo nebyl.

Series Navigation<< Chřibské vodopádyBělské vodopády >>
Tagy