weby pro nejsevernější čechy

Vodopády Dubiny

This entry is part 1 of 47 in the series Vodopády

Ve svazích nad kaňonem Labe nedaleko obce Dubice teče potůček Dubina, na němž jsou k vidění sezónní vodopády.

Místo sice v mapách vyznačené, ale přímo v terénu přehlédnutelné a pro neznalé těžko objevitelné. Navíc bych ho neváhal označit za další z lokací, která je určena skalním fanouškům žánru, dobrodruhům a extremistům. Některá varování je prostě zapotřebí brát vážně, a pokud web o vodopádech píše „soutěskou nevede žádná cesta a proto jsou vodopády velmi špatně přístupné„, je to nejen pravda, ale realita je ještě horší.

Že je člověk na správném místě pozná podle zchátralého kovového můstku na trase zelené turistické značky mezi Dolními Zálezly a Dubicí/Dubičkami. Voda je slyšet metry dopředu, byť jí na to, jaké je počasí, jak poslední dny poprchává a jak jsou cesty rozbahněné, v korytě vlastně moc není. V terénu jsou vidět prošlapané jakés takés cestičky do rokle, i když se zjevně nejedná o místo, kam by proudily davy.

Šok čeká po vstupu do soutěsky. Ač místo vypadá víc než nepřípustně a liduprázdné, svahy jsou pokryty černou skládkou. Spadané listí, větve a povalené stromy skrývají odpad a spousty střepů, v korytě i kolem se povalují pneumatiky. Jak to sem kdo dostal?

Pokud se zadaří ve zdraví dostat po svahu do koryta, lze jím opatrně postupovat k prvnímu z vodopádů, popsaných na výše zmíněném webu. Tím je cca 2 metry vysoký schodovitý útvar. V jeho koruně kdosi umístil kovový profil, který funguje jako korýtko a část vody odvádí na opačnou stranu přepadu.

Má tu jít kolem o čedič, ale jeho struktura je jiná, než jsme zvyklí u nás. Navíc je část svahů překryta zeminou, která má v nižších částech koryta zvláště zrzavou barvu.

Pár kroků pod prvním stupněm další překvapení – na hraně rokle stojí „obydlí“. Z jakýchsi zbytků stlučená chajda s verandou a posezením. To musí být romantika, civět na nejrůznější pneumatiky v korytě…

Po pár metrech hladký skluz, končící cca 3 metry vysokým převisem. Pokud se u prvního vodopádu dalo slézt přímo po stupních, tady nic takového nepřipadá do úvahy. Obcházím svah rokle obloukem, traverzem se snáším dolů a proti proudu se ke skalní stěně vracím. Voda sice teče, ale tak atraktivní fotky, jako jsou na uvedeném webu, se tu dají pořídit nejspíš opravdu výjimečně.

Další postup roklí po kamenech v korytě. Překvapení neberou konce. Malá přehradní nádrž, vyspravená montážní pěnou, a z ní vedoucí „vodovodní instalace“ dále korytem. Kam, to už se nedozvím. Zůstávám totiž stát nad třetím stupněm, který má udanou výšku 8 metrů. Hledím do příkré úzké rokle, kam voda odtéká (i již zmíněnou hadicí) a marně pátrám, kde bych překonal stěny a dostal se na plošinu pod vodopádem. Žádnou rozumnou cestu ale nenacházím. Musel bych se vrátit, vyškrábat se nahoru a zkusit koukat, kde se dá zase sestoupit, a tolik času (a odvahy) nemám.

Tudíž nemám fotku toho nej, a ani neprozkoumám další stupně – dále by v korytě měla být série skluzavek a kaskád se středním dvoumetrovým  vodopádem a „divokou soutěsku uzavírají dvě skluzavky; první má sklon přibližně 40°, druhá zhruba 30°“. Možná jindy. Pokud chcete vidět parádní fotografie ze všech těchto míst, pak na webu zde ->

PS: Měl jsem v plánu ještě vodopády pod Dubičkami, ale vzhledem ke stavu vody a po obhlédnutí terénu cestou na Doerellovu vyhlídku jsem to vzdal. Jinak bych se nejspíš doteď škrábal desítky metrů hlubokým svahem rokliny, kudy bezejmenný potůček protéká…

Series NavigationVodopád pod Čertovým mlýnem u Nového Boru >>
Tagy