weby pro nejsevernější čechy

Vaňovský vodopád

This entry is part 4 of 39 in the series Vodopády

Na trase zelené turistické značky, souběžné s Naučnou stezkou Větruše – Vrkoč, v lesích nad břehem Labe na toku Podlešínského potoka se nachází Vaňovský vodopád.

Když se jedním dechem řekne Ústí nad Labem a vodopád, asi nikomu nenaskočí nic jiného, než právě tenhle. Byť to vlastně není úplně správné – to, co všichni znají a obdivují, je totiž pouze jedna část. 12 metrů vysoká čedičová stěna je „jen“ spodní částí dvoustupňových vodopádů – jen k tomu vrchnímu, nižšímu, se v podstatě není jak dostat…

Jak psáno výše, k vodopádu vede zelená – přijít po ní lze buď od Ústí, od Větruše, nebo z opačné strany od Vaňova. Alternativu představuje žlutá od Masarykova zdymadla, která zelenou křižuje, směřujíc dál na Podlešín. Po ní jsem se přes Bílé pláně nahoru horko těžko drápal já…

Atraktivita vodopádu je samozřejmě jako u mnoha „kolegů“ v regionu závislá na stavu vody. Ale už jen pohled na skalní kotel je uchvacující, byť do suťového pole pod skalou padá jen „čůrek“.

Skalní masiv vytváří po obou stranách vodopádu mohutný skalní kotel sestávající se z masivních čedičových sloupů. V roce 1884 byla tato čistě přírodní scenérie narušena stavbou výletní restaurace, tu však 22. srpna 1925 zničil příval velké vody. Dnes z ní zůstaly jen nevýrazné základy zdí. (Přiznám se, že ničeho takového jsem si na místě nepřipraven dopředu nevšiml ani náhodou).

Něco technických údajů:

– nad dolním stupněm (12 m) se nachází 2 m vysoká kaskáda a 8 m vysoký horní vodopád, takže celková výška činí 26 m
– hrana dolního stupně je ve výšce 297 m n.m., celá soustava se nachází v nadmořské výšce 285 až 315 m n.m.
– v zimě, když vodopád namrzne, je častým cílem horolezců holdujícím ledovcovému lezení
– zelená turistická cesta má odbočku od vodopádu k vyhlídce Vrkoč – hned na začátku na pravém straně cesty je do skály vytesán datum 19. 3. 1916 s nápisem na paměť rakouských zákopníků, kteří tuto cestu postavili

Méně známý je však horní Vaňovský vodopád, který je vysoký zhruba 8 metrů a nachází se nad hlavním Vaňovským vodopádem. Oba vodopády odděluje zhruba 25 metrů dlouhá rovina s dalším dva metry vysokým kaskádovitým vodopádem. Profil celé vodopádové soustavy je zobrazen zde. Je vidět, že oba stupně nejsou příliš daleko od sebe (ve srovnání s celkovou výškou), a tak je lze považovat za 2 stupně jednoho vodopádu. Celkový výškový rozdíl mezi vrchního hranou horního a spodní hranou dolního stupně činí 26 m. Horní vodopád je ale těžko přístupný. Nejlépe se k němu dostanete, když obejdete (nebo spíš oblezete) stěnu hlavního vodopádu severní stranou. Je nutné dbát maximální opatrnosti a často si dopomoci rukama.

Alternativně cesta k hornímu stupni:

Pokud se vydáte od dolního stupně vlevo, čeká vás velmi příkrý, suťovitý a místy i značně zarostlý sráz s pozůstatky dávno zaniklé turistické cesty. Ta Vás po namáhavém výstupu dovede až nad skalní stěnu rokle, která spojuje oba stupně vodopádu. Odsud se nabízí zajímavý výhled na horní stupeň, dbejte zde však maximální opatrnosti, terén je zde nezpevněný a dosti nebezpečný. Vydáte-li se od dolního stupně vpravo po turistické značce směrem k Větruši a dále od rozcestí na Podlešín, musíte nejprve překonat horský hřeben vlevo od cesty. Pak Vás očekává ještě namáhavější sestup na dno rokle mezi oběma vodopády. Třetí, nejméně náročnou alternativu představuje pozůstatek cesty vedoucí k rozvalinám bývalého Čertova mlýna. Ta odbočuje ze zmíněné žlutě značené trasy v místě, kde cesta směřující k Podlešínu vychází z lesa na louku. Ani tato cesta, která pozvolna klesá zpět po proudu potoka asi 250 m, není bez rizika. V létě bývá dosti zarostlá a za mokra těžko schůdná. 

Series Navigation<< Kamenický (Plochý) vodopádBobří vodopád >>
Tagy