weby pro nejsevernější čechy

Skleněné vodopády

This entry is part 12 of 39 in the series Vodopády

Nedaleko silnice, vedoucí z České Lípy – Dubice kolem Kvítkova k odbočce na Kozly (a dál na hlavní č. 15 mezi Zahrádkami a Stvolínky) se v lesích nacházejí Skleněné vodopády.

Prostým pohledem do mapy to vypadá jednoduše – jsou evidovány skutečně jen kousek od silnice. Jenže chyba lávky. Pruh k lesu jsou pastviny, rámované elektrickými ohradníky. Potok, protékající pod silnicí a pokračující k lesu, je sice z pastvin „vyjmut“ samostatným ohrazením, ale jít podél něho se nedá, protože i on je od silnice oddělen dráty. Riskovat se mi příliš nechtělo, proto jsem se rozhodl pro přístup ze spodní strany, lesem.

Na Vrších ze silnice do pole, kousek cesty po modré značce a pak se s pomocí navigace promotat spletí lesních cest ke Skleněnému potoku. Tedy, potoku… Jak už je poslední dobou obvyklé, čekalo mne prázdné koryto. Ano, jde o vodopády sezónní, po většinu roku tu bohužel není ani kapka. Zajímalo by mne, kdy je asi tak ta správná sezóna…

Cosi jako pěšina sleduje pravý, východní přítok. Jednodušší ale bylo cestu opustit a vstoupit do koryta. Jedna jediná tůňka, spodní dvoumetrový stupeň suchý a zanesený listím. Nejvrchnější stupeň (cituji z webu o vodopádech: zhruba třímetrový vodopád se sklonem 70°, nástupní hrana i pata vodopádu jsou pozvolné, uprostřed vodopádu je výduť) byl vlastně jediným místem, o kterém se dá tvrdit, že tu tekla voda (viz video). I když jen tenký čůrek, tak aspoň něco. Nad tímto stupněm je už jen louka, vydávám se tedy svahem k levému (západnímu) korytu, abych do něho vstoupil a mohl ho projít zpátky dolů do lesa. Bohulibý úmysl, leč nerealizovatelný – když překonám hřbet, oddělující obě koryta, dostávám se k puklinám ve skále a najednou stojím nad propastí… Terén tu postupně padá do hloubky cca 16 metrů! Nezbývá, než tuhle oblast zeširoka obejít, dostat se ke korytu o hodně dál a ke skalním prahům se vrátit. Je to tu úžasné i takhle, když se tu valí voda, musí to být úchvatná podívaná. Jsem ale raději opatrný – na nejspodnějším stupni je sice opřený kmen, ale netroufám si po něm lézt, abych si prohlédl zblízka vyšší, mým zrakům ukryté stupně. Jsem sám a nerad bych tu sám zůstal.

Vydávám se tedy poměrně širokým korytem zpátky dolů, k soutoku obou ramen, a pak zpět na lesní cestu.

Další tipy na výlet najdete na stránkách České středohoří

Series Navigation<< Olšinecký vodopádDolanský vodopád >>
Tagy