weby pro nejsevernější čechy

Mattoniho vodopád na Ottově prameni v Kyselce

Článek je součástí seriálu Kašny, fontány, pítka, osvěžovače

V lázních Kyselka pod Ottovou kolonádou nedaleko Mattoniho vily je k vidění i pití obnovený vývod Ottova pramene v podobě Mattoniho vodopádu.

Jsem tak starý, že Kyselku pamatuji ještě jako relativně normálně fungující místo. Mattoniho sláva sice byla pryč, ale šlo to. Jenže pak „chaotické privatizace„, kdy šlo leccos do kytek. A nakonec jsem se byl podívat, jak alespoň něco ze zničeného je s velkou slávou a bitím se v prsa znovu zprovozňováno. V rámci částečné obnovy tak došlo i na toto místo:

29. 1. 2015 – Téměř zapomenutý Mattoniho vodopád se před nedávnem (v roce 2013) podařilo znovu obnovit. Hlavně díky obecně prospěšné společnosti Lázně Kyselka, která usiluje o záchranu zchátralých lázeňských budov kousek od vodopádu.

Okolí kolem své vily si Jindřich Mattoni (1830-1910) za svého života hodně považoval. Vzorně upravenému svahu se spoustou výletních cestiček a chodníčků tehdy vévodil právě vodopád. Sice umělý, to ale nic neubíralo na jeho kouzlu. Zatímco jeho okolí stále ještě čeká na úpravu, vodopád můžete obdivovat už teď. Voda stéká vedle bývalé restaurace na začátku lázeňského areálu a odtéká pod silnicí do Ohře.

Mattoniho vodopád odvádí přebytečnou vodu z Ottova pramene a vodu, která přirozeně stéká ze svahu nad Kyselkou. Architekti v době, kdy se Kyselka stavěla, dokázali vodu, která by jinak tekla do domů, využít k vytvoření přírodní scenérie.

Znovu zpřístupněná vodní památka nezapře svůj minerální nádech. Kromě kamenných kaskád stačila voda obarvit do oranžova kde co. Místy se tu vytváří i krápníky. Vodopád lemuje do svahu zasazená stezka, takže si ho můžete prohlédnout po celé jeho délce, respektive výšce. V zimě pak teplá minerální voda vytváří překrásné ledové krápníky. Místní tomuto dílu přírody říkají ledopád.

Nejvyšším bodem Mattoniho vodopádu je tajemná, uměle vytvořená jeskyně. V ní najdete ve „skále“ usazené pítko s malým kamenným lavorem. Pítko a z části i Mattoniho vodopád napájí nedaleký minerální Ottův pramen. Ten byl po dlouhá desetiletí hlavním zdrojem světoznámé karlovarské minerálky.

Ochutnat místní minerální vodu můžete také pod Mattoniho vodopádem u volně přístupného jezírka a pítka. Obnova vodopádu je důkazem, že se do Kyselky, v minulosti oblíbeného lázeňského městečka, pomalu ale jistě vrací život.

Ředitel obecně prospěšné společnosti Lázně Kyselka Miroslav Perout pracoval na obnově vodopádu s dobrovolníky z Kyselky, obyvateli okolních vesnic a zaměstnanci z obecně prospěšné společnosti od jara 2013.

Karlovarský historik Stanislav Burachovič uvedl, že se přesné datum vybudování vodopádu nedochovalo. Součástí zámeckého parku se stal kolem roku 1880. „U vodopádu, který přetínal promenády, stáli podle dobových obrázků zahradní trpaslíci a skřítkové. Lázeňským pacientům se líbili,“ řekl historik.

Podrobněji v popisu Mattoniho stezky:

Svah pod Ottovým pramenem byl romanticky upraven s kaskádami vodopádů a jezírek, napájených vodou z Ottova pramene. Do skály pod Ottovým pramenem byla vytesána jeskyně (grota), otevřená mohutnou arkádou z kyklopského zdiva, vynášenou kamenným sloupem s vytesaným sousoším boha moří Neptuna s trojzubcem v ruce. Samotný vstup do jeskyně hlídal ještě ležící lev. Vnitřní prostor jeskyně je sklenut kamennou valenou klenbou. V zadní části spadal Ottův pramen do kamenné jímky a odtud samospádem přes několik přepadů vytvářejících vodopád, až do jezírka u Lázeňské restaurace. Spadající pramen střežila u jezírka plastika skřítka. Vodopád měl evokovat, stejně jako například v Baden-Badenu, slavný vodopád z Gasteinu. Při cestě k pavilonu Ottova pramene byla ve svahu zřízena odpočinková místa s lavičkami a další drobná grota, kde měla být umístěna busta dr. Löschnera, zřejmě podle projektu architekta Alfréda Bayera z roku 1907. Nad grotou byla postavena sloupová pergola s vyhlídkou. Okolní lesy byly protkány sítí promenádních cest s vyhlídkami na lázně a řeku Ohři.

Web o vodopádech:

Mattoniho vodopád v Kyselce byl vybudován spolu s lázněmi koncem 19. století. V dnešní době ve vodopádu vznikají četné usazeniny ze železitého pěnovce. Jednak se umělá stěna vodopádu uzavírá do jakési pseudojeskyně, a také se částečně uzavírá tok vody pod vodopádem.

Web o vodních zdrojích:

Ottův pramen byl navrtán v době, kdy poblíž vznikly lázně a stáčírna. Stáčírna je v provozu i dnes, zdevastované lázně se pomalu opravují. Původní Ottův pramen byl vyveden na kolonádu, ale dnes slabě proplyněná voda vytéká v umělé jeskyni a napájí Mattoniho vodopád. Údajně se jedná o směs minerálky a jiného zdroje prosté podzemní vody. Mattoniho vodopád je umělý výtvor a je zajímavý tím, jak se z vody po vyprchání plynů postupně usazují minerály, takže dole v jezírku s ozdobnými kapříky už je v podstatě prostá voda. Minerálku je možno nabrat jak v jeskyni z výtoku, tak dole z kašničky u dalšího rybníčku.

Series Navigation<< Vodopád na Suché Bělé na východním okraji HřenskaFontána poblíž kruhového objezdu v České Kamenici >>
Tagy