Průčelský vodopád

Z Brné (dnes část Ústí nad Labem) vede obnovená naučná stezka Pod Vysokým Ostrým Průčelskou roklí podél Průčelského potoka ke skalám, z nichž stéká do potoka bezejmenný přítok, tvořící Průčelský vodopád.

Web o vodopádech udává:

Přicházíte-li z Brné po naučné stezce Průčelskou roklí, zhruba po jednom kilometru překročíte drobný potůček. Vydáte-li se vzhůru podél tohoto potoka brzy narazíte na skálu, kterou potok překonává. V době vyššího stavu vody je zde zhruba 6 metrový vodopád, v době sucha pouze mokrá skála. Tento vodopád bývá v některých publikacích zaměňován s nedalekým, mnohem vyšším Výřím vodopádem.

Výška: 6 metrů
Průtok: 3 l/s
Sklon: 45°
Mohutnost: 18 m*l/s
Nadmořská výška: 350 m n. m.
Geologický podklad: čedič

Turistický web popisuje:

Po několika stech metrech stálého stoupání se nachází přímo ve svahu nad cestou Průčelský vodopád, avšak výhled na něj zakrývají částečně stromy. Známkou jeho přítomnosti je nepatrným potůčkem rozbahněný úsek cesty. Pokud se k němu chceme podívat, musíme podstoupit asi 30 metrů dlouhé prudké stoupání podél potůčku k patě skalní věže, kde se vodopád nachází. V posledních suchých letech není téměř vidět, a proto stojí za návštěvu zejména v zimě, kdy namrzající voda vytvoří na skále velkolepou ledovou podívanou.

Jiný turistický web:

Vydejme se Průčelskou roklí. Přestože tahle hluboká strž není příliš turisticky navštěvovaná, patří k nejzajímavějším částem Středohoří. Její ústí do Labe naleznete v obci Brná, což je dnes už předměstí Ústí nad Labem na pravém břehu. Roklí protéká Průčelský potok, který na posledních třech kilometrech toku seskáče po přírodním čedičovém schodišti o neuvěřitelných 480 metrů. Dolní část potoka v osadě je upravena řadou umělých stupňů. Střední část rokle už je přírodní a vytváří rozšířené místo, kde se k Průčelskému potoku přidává zprava (pravostranný přítok je ten, který přitéká z pravé strany při pohledu po proudu toku – tedy při chůzi proti proudu potoky přitékají z levé strany) menší potok.

Amfiteátr skalních stěn a balvanitých polí rozpadlých čedičových bloků vytváří dokonalou scenérii se zajímavou akustikou. Zdejší suťová pole patří k největším v Českém Středohoří. Máte-li to štěstí, že „jde voda“, naplní se celý kotel nezaměnitelným hukotem tříštící se a hučící vody.

Známější Průčelský vodopád leží kousek vlevo nad naučnou stezkou. Jeho výška je asi 6 metrů a po většinu roku je zde jen vlhká skála. Ovšem v době hojnosti voda padá silným proudem a tvoří krásnou vodní tříšť. Zajímavá a napovídající je i poloha vodopádu. Při pohledu zespodu a z boku to vypadá, jakoby voda opravdu padala z vrcholku skály. Z druhé strany za skalou se zdá být hluboké údolí a divák nechápe, kde se může voda brát na vrcholu skály, a proč voda raději neteče údolím.

Další podrobnosti zde ->

Pokud se vydáte od kapličky v Brné po zeleně značené naučné stezce „Pod Vysokým Ostrým“(pozor, neplést si se zelenou turistickou značkou, která prvních sto metrů vede souběžně) zhruba po jednom kilometru stoupání, kdy postupně projdete koncem Brné (poslední tři domy pod kamenitým srázem vrchu Pytlík – 538 m, stojí na pozůstatcích zaniklé osady Průčel / Prütschel) a kolem rozcestníku „Nad Kuželnou“ narazíte na malý potůček, po většinu roku ale spíše rozbahněný kousek cesty. Zde, cca 150 m za již zmiňovaným rozcestníkem se vpravo pod cestou nachází rozvaliny starého Průčelského mlýna zaniklého někdy v polovině 19. století. Rozvaliny jsou možná dost nepřesné slovo, protože se spíše jedná o hromadu mechem obrostlé hromady čedičových kamenů. Důležité však je, že mlýn, který se nacházel mimo tok „Průčelského potoka“ byl napájen jeho bezejmenným přítokem, kterým je právě ten náš malý potůček či kus rozbahněné cesty. Potůček přitéká z leva ze strmé stráně (pramení na západním úbočí Širokého vrchu – 659 m). Když se vydrápeme do této stráně, cca po dvaceti metrech dosáhneme skalní stěny, ze které „padá“ z výšky cca 6 metrů „Průčelský vodopád“. Vodopád není nijak značen a navíc je od cesty částečně zakryt vzrostlými stromy, nehledě na fakt, že po většině roku zde stéká jen malý čůrek, a tak při jeho hledání doporučujeme využít server mapy.cz v chytrém telefonu. Nenechte se ale zmást, v době prudkých slejváků či dlouhotrvajícího deště se vodopád promění z líného na velmi divoký a především krásný.

Ledovou podívanou nabízí foto na mapách.cz:

Další foto za sucha:

Já si naštěstí vybral chvíli, kdy sice kolem Labe málem propukala panika, ale to znamenalo, že vody bylo dost a tak se bylo nač dívat.

Výše citované odpovídá – od skály k cestě to v podstatě není potůček, jen vlhké koryto, které pěšinu, po níž vede NS, totálně rozbahňuje. Výstup ke skále terénem není o zlomkrk, ale není to ani procházka růžovou zahradou. Ale stojí za to. Na vodopád je sice z cesty vidět, ale zblízka se jedná o zcela jiný zážitek.