Sousoší Kalvárie u křížové cesty v Ruprechticích

Na konci křížové cesty v Liberci-Ruprechticích u zázračné studánky stojí sousoší kalvárie.

Inu, proti realitě to takto napsáno vypadá až příliš optimisticky. To, co tu stojí, je pouhopouhým torzem, u něhož určit, co a jak, zdá se dnes takřka nemožné. Stejně jako je nemožné najít o sousoší něco podrobnějších informací.

Všechny zdroje zmiňují Kalvárii jen v souvislosti se zázračnou studánkou a pozdější křížovou cestou. Stručně asi jen tolik, že roku 1807 dal vlastník pozemku ruprechtický rychtář Georg Weber vztyčit u studánky Kalvárii se sochami Panny Marie a svatého Jana jako poděkování za své uzdravení. Záznam v Památkovém katalogu není o moc sdílnější: U zázračné studánky nechal v roce 1807 postavit ruprechtický rychtář Johann Georg Wöber pískovcové sousoší Kalvárie.

V bakalářské práci Jana Dostalíka, zabývající se historií nedaleké kaple, lze nalézt: 9. 9. 1807 byla kalvárie vysvěcena libereckým děkanem P. Philippem Paulem a celé počínání bylo zaznamenáno na její zadní stranu. Wöberův syn Anton nechal v šedesátých letech 19. století obnovit kalvárii i křížovou cestu.

Víc se zájemce dozví o samotné studánce, než o sousoší: Studánka spojovaná se zázračnými uzdraveními (například slepého chlapce z Raspenavy roku 1817) se nachází u posledního zastavení křížové cesty blízko kostela Panny Marie („U Obrázku“). Přímo u sousoší je dřevěná stříška kryjící pramen, avšak uvnitř vodu nenajdete (pramen je zakrytý a vodní hladina nízko) a z přepadu nic nevytéká. Voda vytéká z jiné roury několik metrů níže po svahu, jak ukazuje fotografie:

Ale zpět ke kalvárii. Jediný dostupný popis obsahuje původní evidenční list památky z června 1967: Na mohutné 3 dílném pískovcovém podstavci spojeném atikou, ve středu s rozeklanou volutou, jsou po stranách osazeny sochy dvou světic. Uprostřed kamenný kříž s Kristem, u jehož paty klečí P. Marie. Uprostřed podstavce reliéf P. Marie. Vzadu nápisy s datováním 1807 a reliéfy ručiček a srdce. Levý díl podstavce dat. 1862, pravý 1887 (sousoší dnes povaleno a mechanicky poškozeno).

Část záhad se objasňuje, část naopak prohlubuje. Kde je svatý Jan, všemi zdroji zmiňovaný? Že by to byla světice vpravo, z níž se část dochovala? Podle postavy, které chybí hlava, by to svatý Jan Evangelista být mohl. Po levé soše zůstal jen z podstavce vyčnívající kovový trn. Problém je, že u většiny obdobných kalvárií je pod křížem nikoli Panna Maria, ale sv. Máří Magdaléna – to by znamenalo, že chybějící sochou je právě Panna Maria. Klečící torzo by tedy mělo patřit sv. Máří Magdaléně. Po kamenném kříži s Kristem zbyl jen zlomek a zadní kovová vzpěra, na niž je umístěn provizorní holý dřevěný kříž. Zjevně všichni opisují jednu a tu samou informaci bez znalosti místa a ikonografie.

Aby byl zmatek ještě větší, lze se dočíst také: Kříž i obě sochy u studánky (sv. Jiří a Panna Marie) byly roku 1862 renovovány libereckým malířem Adolfem Burianem. 

Na zadní straně jsem žádné nápisy ani letopočty neobjevil. Naopak v dokumentu není zmiňován nápis na čelní straně pod reliéfem Panny Marie stojící na zeměkouli, ani beránek s křížem a zářícím přepásaným srdcem nad tímto reliéfem (pod nohama klečící postavy). Pod beránkem zřejmě byl trn na lampu. A poslední záhadou je opracovaný blok s kovovým trnem, povalující se od kalvárie vpravo. Víc soch by na kalvárii být nemělo, aby byl pro některou podstavcem. Navíc se na podstavec tvarově ani rozměrově nehodí. Bohužel, jasnovidec nejsem a žádné historické prameny o tomto místě se mi objevit nepodařilo.

Statue je v bídném stavu. Nejen zmíněná chybějící socha vlevo, chybějící kříž s Kristem a víc než poničená torza zbylých dvou soch. O mechu a lišejnících nemá cenu mluvit, daleko horší jsou praskliny – sokl s reliéfem beránka pod křížem je zleva roztržen, zadní strana pod kovovou vzpěrou kříže je prasklá po celé délce.