Zámek Kladno

Článek je součástí seriálu Zámky

Severozápadně od náměstí Starosty Pavla v Kladně stojí budova zámku.

V Kladně je řada pro město významných budov označena informačními deskami bez ohledu na skutečnost, zda jsou či ne kulturní památkou:

5. 5. 2010 – Ve městě bude postupně informačními deskami označeno 34 významných budov.

Dnes začalo v centru města označování historicky významných budov. Přímo na náměstí Starosty Pavla přibude informační deska před kostelem Nanebevzetí Panny Marie, dále bude označena budova kladenské radnice, arciděkanství, a také budova velkostatku, který byl součástí vjezdové brány do zámeckého areálu. V první fázi bude umístěno 15 desek.

Označení se ale nebude týkat jen kulturních památek, ale i dalších významných objektů, jako např. pavilonová škola Motyčín, Bankovní dům na nám. Starosty Pavla nebo Občanská záložna dnes Státní okresní archiv Kladno.

Zajímavé nejsou jen označované budovy, ale svým způsobem i samotné popisné desky. „Co se týká materiálu desek, volili jsme nekompromisní kvalitu, ale zároveň i praktičnost. Ačkoliv desky umisťované na fasádách jsou z plastu a desky v zemi z technického bronzu, působí jako bronzové a splňují všechny nároky na reprezentativní vzhled,“ doplňuje náměstek primátora Miroslav Vacek.

Popisné texty na deskách byly důkladně konzultovány s předními kladenskými odborníky a historiky.

Text na informační tabuli:

ZÁMEK
BAROKNÍ TROJKŘÍDLÝ ZÁMEK
NA MÍSTĚ RENESANČNÍHO SÍDLA
ŽĎÁRSKÝCH ZE ŽĎÁRU.
PŘESTAVBA Z LET 1738-1743
PODLE PLÁNŮ KILIÁNA IGNÁCE
DIENTZENHOFERA.
V PŮVODNÍ PODOBĚ SE
DOCHOVALA KAPLE SV. VAVŘINCE
ZDOBENÁ NÁSTĚNNÝMI
MALBAMI JANA KARLA KOVÁŘE.
VĚŽ S HODINAMI
A MONOGRAMEM BAB (BENNO
ABBAS (OPAT) BŘEVNOVSKÝ)
PŘIPOMÍNÁ ZADAVATELE
PŘESTAVBY.

V hloubi městského webu:

Původně tvrz, označována jako Hořejší, z které se do dnešních dnů zachovalo gotické sklepení. V 60. letech 16. století na tomto místě byla vystavěna trojkřídlá patrová stavba v renesančním slohu, přestavěná v letech 1738-40 K. I. Dientzenhoferem do dnešní jednopatrové barokní podoby. V západním křídle se nachází zámecká kaple sv. Vavřince s freskovou výzdobou od J. K. Koláře, která slouží k pořádání mší a svatebních obřadů. V zámku sídlí Zámecká galerie města i stálé expozice Kabinet fotografie, Zdeněk Miler nejen Krtek, Důlní štola a Pracovna břevnovského opata. K objektu přiléhá zámecká zahrada s medvědáriem. Zájemci o návštěvu mohou zjistit aktuální informace o akcích a výstavách na webových stránkách: www.kladenskyzamek.cz.

Na výše uvedeném webu o historii:

Kladenský zámek (čp. 1) vyrostl na místě středověké tvrze, která byla radikálně přestavěna podle návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera z let 1737–1740 pro potřeby benediktinského břevnovského kláštera.

Současná budova, která ve svých základech nese část zdiva tvrze, se stala rezidencí opata Bennona Löbla a centrem kladenského panství, jež benediktini drželi od roku 1705. Práce dokončili v roce 1740, věžička však byla vztyčena až v roce 1750 (datace je na ní uvedena včetně monogramu opata Löbla – B. A. B.).

Již v letech 1741 a 1742, za války o rakouské dědictví, se stal zámek dočasným útulkem pro skupinu řeholníků, která sem prchla z Břevnova před drancujícími vojsky. Podobná situace se opakovala i v roce 1757. Jinak ale v době, kdy patřil břevnovským benediktinům, sloužil zámek hlavně jako jako sídlo správy panství. Břevnovští opati ho nicméně využívali k občasným letním pobytům.

V průběhu druhé poloviny 19. století a ve 20. století postupně zanikla původní výzdoba interiérů – s výjimkou vzácně dochované kaple sv. Vavřince.

Po společenské transformaci v polovině 19. století sloužil zámek jako zázemí pro správu kladenského velkostatku. Tak tomu bylo až do roku 1933, kdy budovu koupilo město Kladno a umístilo do ní knihovnu, archiv a muzeum. Roku 1984 byla ve sklepení zřízena maketa důlního pracoviště s ukázkami hornických technik.

V roce 2004 prostory zámku opustilo muzeum, v roce 2014 pak i pobočka městské knihovny. V letech 2019 a 2020 se jejich prostory po částečné rekonstrukci otevřely s novou dramaturgickou náplní.

Wiki:

Kladenský zámek je tvrz přestavěná na zámek ve stejnojmenném městě. Od čtrnáctého století stávala v těsném sousedství mladšího zámku gotická tvrz, která sloužila jako hlavní sídlo rodu Kladenských z Kladna. Po vymření kladenské větve rodu tvrz zdědili Žďárští ze Žďáru, kteří ji v polovině šestnáctého století přestavěli na renesanční zámek. Dochovaná podoba zámku je výsledkem barokní přestavby v první polovině osmnáctého století, na které se podílel Kilián Ignác Dientzenhofer. Zámek stojí v Zádušní ulici a od roku 1967 je chráněn jako kulturní památka.

Předchůdcem kladenského zámku byla gotická tvrz ze čtrnáctého století. Kladno v té době patřilo rozvětvenému rodu Kladenských z Kladna, kteří měli na území Kladna tři sídla: Dolejší tvrz, Hořejší tvrz a Vlaškovu tvrz. Původním rodovým sídlem byla Hořejší tvrz, připomínaná poprvé roku 1453 za Přecha z Kladna. Stávala v zámecké zahradě, kde se asi dvacet metrů západně od zámku dochovaly gotické sklepy.

Přech z Kladna dokázal před rokem 1453 získat většinu Kladna se dvěma tvrzemi do svého majetku. Menší část patřila nejprve k buštěhradskému panství a v letech 1530–1540 byla připojena ke Smečnu. Přech z Kladna zemřel nejpozději v roce 1474 a jeho rozsáhlé panství zdědil syn Zdeněk z Kladna. Kromě mnoha jiných vesnic mu patřily dvě kladenské tvrze se dvěma poplužními dvory, Tuchlovice, Velká Dobrá nebo Doksy. Zdeněk se stal posledním mužským členem kladenské větve rodu a jeho sestra Marie se provdala za Jana Jiřího Žďárského ze Žďáru. Zdeněk proto většinu majetku roku 1542 odkázal sestřinu synovi Oldřichovi Žďárskému ze Žďáru a jeho dětem. Zemřel o rok později a pohřben byl v kladenském kostele. Oldřich Žďárský však zemřel již v roce 1542, a jeho majetek tak přešel na syny Jana, Jiřího a Zdeňka. Z počátku drželi Kladno v nedílu, ale roku 1548 se rozdělili tak, že obě kladenské tvrze se dvory, pivovarem v Dolejší tvrzi, vsi Kladno, Motyčín, Cvrčovice, Kročehlavy, Újezdec pod Kladnem, Unhošť, Hřebeč a Žehrovice dostal Zdeněk. Brzy však zemřel a jeho panství zdědil Jiří.

Jiří Žďárský ze Žďáru se v letech 1542–1543 účastnil válek s Turky v Uhrách a roku 1564 zastával funkci hejtmana Slánského kraje. Stará tvrz mu již nevyhovovala, a proto ji ve čtyřicátých až šedesátých letech šestnáctého století nechal přestavět na renesanční zámek dokončený roku 1566. Jiří neměl děti, a své panství odkázal bratrovi Janu Žďárskému ze Žďáru s tím, že po Janově smrti je získá jeho syn Ctibor. Tak se skutečně po Janově smrti v roce 1578 stalo, ale proti se postavili Ctiborovi bratři Gothart Florián a Petr Vok. Dne 2. března 1578 proto uzavřeli se Ctiborem smlouvu, že jim, kromě jiného, každému vyplatí sedm tisíc kop míšeňských grošů.

Ctibor Žďárský ze Žďáru se účastnil roku 1564 vojenského tažení do Uher. Poté pobýval na dvoře Ferdinanda Tyrolského a po korunovaci Rudolfa II. často cestoval jako diplomat především do Polska. Roku 1598 zastával funkci hejtmana malostranského a v letech 1612–1613 purkrabího na Karlštejně za rytířský stav. Spolu s manželkou Sibylou Hradištskou z Hořovic na počátku sedmnáctého století zřídili v Kladně lazaret a místo pro učitele. Zemřel dne 6. dubna 1615. Kladno po něm zdědil syn Jan Jiří Žďárský ze Žďáru. Přestože se zúčastnil stavovského povstání a po bitvě na Bílé hoře byl obviněn z účasti na vzpouře, byl díky přímluvě významných osobností zproštěn obžaloby. Zemřel bezdětný před rokem 1626.

Roku 1619 byl na zámku uložen archiv ostrovského kláštera, aby zůstal v neklidné době v bezpečí. Ovšem již 7. listopadu 1620 vydrancoval městečko se zámkem oddíl polských kozáků a žoldnéřů, kteří táhli do bitvy na Bílé hoře, a archiv byl zničen. Ačkoliv byl zámek během dalšího desetiletí opraven, majitelé na něm bydleli jen příležitostně, protože většinu času trávili u panovnického dvora. Neudržovaný zámek proto po celý zbytek sedmnáctého století chátral.

Novým pánem Kladna se roku 1626 stal Florián Jetřich, syn Gotharta Žďárského ze Žďáru. Oženil se s Eliškou Koronou z Martinic a získal povýšení do hraběcího stavu. Panství po jeho smrti v roce 1653 převzal syn František Adam Eusebius Žďárský ze Žďáru. Nikdy se neoženil a katolická větev rodu jím vymřela. Jako bezdětný odkázal majetek jednomu ze svých protestantských strýců, kteří žili v Sasku, za předpokladu, že přejde ke katolictví a bude uznán Martinici.

Dědické řízení trvalo šestnáct let, ale žádný ze saských příbuzných se nechtěl zříct své víry. Roku 1686 se proto správci kladenského majetku stali smečenští Martinicové. Majitelkami se posléze staly Polyxena Lidmila ze Šternberka, Marie Maxmiliána Hieseerlová z Chodova, Johanka Eusebia Karettová, Terezie Eleonora Ugartová a Anna Kateřina z Magni, které Žďárským vyplatily 53 tisíc zlatých. V prosinci roku 1588 si panství rozdělily na pět stejných dílů. Kladno připadlo Marii Maxmiliáně Hieseerlové. Její vztah ke Kladnu je nejasný. Podle Augusta Sedláčka v Kladně žila a podílela se na úpravách kostela, zatímco Rudolf Anděl uvádí, že se o kladenský majetek takřka nezajímala. Marie Maxmiliána zemřela roku 1693 a majetek zdědila Anna Ludovika z Lamberka, provdaná za Mariina syna, a její vnoučata Karel Benedikt a Františka Antonie z Lamberka. Zadlužení Lamberkové prodali roku 1701 kladenské panství Anně Marii Toskánské, rozené z Engru a Vestfálska. Ta si je ponechala čtyři roky a v roce 1705 je prodala břevnovskému klášteru. V majetku kláštera Kladno zůstalo až do zrušení poddanství.

Když roku 1705 břevnovsko-broumovský opat přebíral kladenské panství, hrozily některé části zámku zřícením. Opat Otmar Daniel Zinke proto přistoupil k jeho rekonstrukci, při které zaniklo opevnění a přilehlý poplužní dvůr. Novou podobu zámku, které muselo ustoupit jižní křídlo s válcovou věží, navrhl architekt Kilián Ignác Dientzenhofer. Vnější úpravy byly z větší části dokončeny roku 1740 za opata Benno Löbla a pokračovaly pracemi v interiéru, během kterých byly chodby a kaple svatého Vavřince vyzdobeny freskami od Karla Kováře. Celou rekonstrukci završila stavba hodinové vížky na střeše příčného křídla. Zámek sloužil především jako sídlo správy panství, ale opaté ho využívali také k občasným letním pobytům.

Při úpravách v devatenáctém a dvacátém století zanikly, s výjimkou kaple, fresky i ostatní prvky výzdoby interiérů. Dochovala se pouze dvojice barokních kamen ze čtyřicátých let osmnáctého století. Po zrušení poddanství v zámku dále sídlila správa velkostatku až do roku 1933, kdy budovu koupilo město Kladno a umístilo do ní knihovnu, archiv a muzeum. Roku 1974 byla ve sklepení zřízena maketa důlního pracoviště s ukázkami hornických technik používaných na Kladensku.

Ke kulturním účelům zámek slouží i na počátku 21. století. Zámecká kaple a zahrada slouží ke konání svatebních obřadů a v budově sídlí Galerie Kladenského zámku. Konají se v ní také koncerty vážné hudby, přednášky nebo výtvarné a tvůrčí dílny pro děti. Součástí zahrady je od roku 2001 medvědárium.

Původní gotickou tvrz tvořila čtverhranná budova chráněná příkopem a valy. Součástí opevnění byla také zvonice blízkého kostela Nanebevzetí Panny Marie. Po renesanční přestavbě měla zámecká budova čtyři dvoupatrová křídla kolem nádvoří. V jednom z nároží stávala mohutná válcová věž. Opevnění tvořil na třech stranách příkop, který bylo možné napustit vodou ze zahradních nádrží. Přes příkop se přecházelo po padacím mostě, který byl později nahrazen mostem zděným. Obytným potřebám majitelů sloužilo druhé patro, kde snad byly také kanceláře správy panství. V prvním patře se nacházely reprezentační prostory, mezi které patřil velký sál s kazetovým stropem a od konce šestnáctého století také zámecká kaple. V přízemí byly pouze provozní místnosti: kuchyně, spižírna, pekárna, lázeň, prádelna, čeledník a další.

Kladenský zámek si uchoval svou vrcholně barokní podobu z první poloviny osmnáctého století. Obě podlaží jednopatrové budovy s půdorysem ve tvaru písmena U odděluje kordonová římsa. Kromě římsy fasádu člení okna v pískovcových šambránách. Na nádvorní straně původně býval přízemní ochoz, jehož oblouky byly až na dvě výjimky zazděny v devatenáctém století. Z ochozu se vstupovalo do kanceláří správy panství. Prostory v přízemí jsou zaklenuté křížovými nebo valenými klenbami, které nejspíše pochází z renesanční stavební fáze, zatímco místnosti v patře mají stropy ploché.

K památkově chráněnému areálu patří také zahrada, bývalá stodola na západní straně a tzv. Josífka na severovýchodní straně, která bývala součástí hospodářského dvora zrušeného při barokní přestavbě.

Od roku 2019 zde sídlí Kabinet fotografie v Galerii Kladenského zámku, který navazuje na dlouholetou činnost Malé galerie České spořitelny v Kladně.

PoznejDomy:

Kladenský zámek (čp. 1) vyrostl na místě středověké tvrze, kterou ve čtrnáctém století postavil rod Kladenských z Kladna (další majitelé byli např. Žďárští ze Žďáru). Tvrz byla radikálně přestavěna podle návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera z let 1737–1740 pro potřeby benediktinského břevnovského kláštera. Stal se rezidencí opata Bennona Löbla a centrem kladenského panství, jež benediktini drželi od roku 1705.

Roku 1933 budovu koupilo město Kladno a umístilo do ní knihovnu, archiv a muzeum. Roku 1974 byla ve sklepení zřízena maketa důlního pracoviště s ukázkami hornických technik používaných na Kladensku.

Web o památkách:

Kladenský zámek je barokní rezidence v Zádušní ulici ve městě Kladno ve Středočeském kraji. Jedná se o jednopatrovou stavbu na půdorysu písmene U. Vznikla přestavbou původní gotické tvrze a renesančního zámku. Od roku 1967 je objekt chráněn jako kulturní památka.

Historie areálu sahá do 14. století. Stála zde tehdy gotická tvrz, která sloužila jako hlavní sídlo rodu Kladenských z Kladna. Rod v té době disponoval ve městě třemi sídly: Dolejší, Hořejší a Vlaškovou tvrzí. První zmínka o Hořejší tvrzi pochází z roku 1453 za Přecha z Kladna. V zámecké zahradě se dodnes asi dvacet metrů západně od současné stavby dochovaly gotické sklepy z tohoto období.

Po vymření kladenské větve rodu přešel majetek v roce 1542 na Oldricha Žďárského ze Žďáru, syna Marie z Kladna a Jana Jiřího Žďárského. Kvůli rychlým úmrtím v rodině se panství následně rozdělilo mezi syny Jana, Jiřího a Zdeňka. V roce 1548 získal Zdeněk obě kladenské tvrze s dvory a pivovarem. Po jeho smrti majetek zdědil Jiří Žďárský ze Žďáru. Ten sloužil jako hejtman Slánského kraje a bojoval v Uhrách proti Turkům. Původní tvrz nechal v letech 1540 až 1566 přestavět na renesanční zámek.

Následně panství vlastnil Ctibor Žďárský ze Žďáru, diplomat v Polsku a purkrabí na Karlštejně. Spolu s manželkou Sibylou Hradištskou z Hořovic zřídil v Kladně lazaret a místo pro učitele. Zámek poté zdědil Jan Jiří Žďárský. Byl obviněn z účasti ve stavovském povstání po bitvě na Bílé hoře, avšak díky přímluvám byl zproštěn obžaloby. Od roku 1626 byl novým pánem Florián Jetřich. Později objekt sloužil jako rezidence břevnovsko-broumovských opatů.

Klíčovou událostí byl rok 1619, kdy byl zde pro bezpečnost uložen archiv ostrovského kláštera. Ten byl však již v listopadu 1620 zničen při drancování města polskými kozáky a žoldnéři. Během 17. století zámek chátral, protože majitelé v něm bydleli jen příležitostně a trávili čas u panovnického dvora.

Současná architektonická podoba je výsledkem barokní přestavby z první poloviny 18. století, na které se podílel Kilián Ignác Dientzenhofer. Jednopatrová rezidence je zakončena sedlovou střechou. Celý areál, tvořící zámek, park a hospodářskou budovu, vymezují ohradní zdi s branou.

Kladenský zámek představuje vrstvený historický vývoj od středověké tvrze přes renesanci až po barok. Je to významný architektonický svědek dějin města a okolního regionu, který stojí za návštěvu.

Památkový katalog:

Jádrem areálu (zámek s parkem a hosp. budovou vymezují ohr. zdi s branou) je jednopatrová rezidence břevnovsko broumovských opatů na půdorysu písmene U, završená sedlovou střechou. Pův. renesanční tvrz byla barokně přestavěna K. I. Dienzenhoferem.

Ohrazený areál zámku je situován SZ od náměstí. Zámek stojí na V straně areálu, Josífka SV od zámku, bývalá stodola na Z straně areálu, navazující zámecká zahrada na J straně areálu. Severně je pozemek býv. zahrady upraven v medvědárium (zřízené v roce 2001).

Památkově chráněn je zámek, bývalá stodola, tzv. Josífka, zahrada, ohradní zeď a k tomu náležející pozemky.

Původní evidenční list památky:

Areál: 1. zámek čp. 1, 2. Josífka, 3. park, 4. ohradní zeď s brankou, 5. stodola

3-křídlá jednopatrová budova se zazděnými arkádami, v nichž 3 vchody, vlevo s hlavním schodištěm s pěknou barokovou kovanou mříží. Skoro čtverec o str. 19 m. Nynější nová krytina prejzové. Na ose věžička s hodinami /novými – elektr./ s letopočtem 1750. Okna s původ. šambránami a někde i s původní mříží. V přízemí původní klenutí ze 17. stol., v patře rovné stropy. V levém křídle kaple sv. Vavřince s freskou, od Kováře.

Původní stavba ze 17. století. Celková adaptace v r. 1750 /letopočet je uveden na věžních hodinách/.

Z původního zařízení se zachovala pouze 2 kachlová barokní kamna.

Původní zámek slouží jako muzeum. Při velkém nedostatku památných budov je tento objekt pro město význmanou stavbou.

Zámek byl opraven, ale vlhkost, která stoupá místy až do 1. patra, nebyla odstraněna.