Zámek Římov

Článek je součástí seriálu Zámky

Východně od centra Římova (náměstí J. Gurreho) směrem k řece Malši stojí zámek.
Na wiki:

Zámek Římov se nachází ve středu stejnojmenné obce (resp. v Dolním Římově, který byl do roku 1979 samostatnou osadou obce Římov – dříve byl proto tento zámek uváděn jako Dolní Římov) cca 12 km jižně od Českých Budějovic. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka.

V roce 1626 koupil římovskou tvrz s dvorem a vsí Jan Oldřich z Eggenbergu, který Římov téhož roku věnoval českokrumlovské jezuitské koleji. Jezuité v letech 1671 až 1691 na místě, kde stála tehdejší tvrz, nechali postavit svojí rezidenci, resp. barokní zámeček. Památkový katalog uvádí, že: „Lze předpokládat, že ze staré tvrze se dochovaly pouze sklepní prostory a některé přízemní klenuté místnosti jižního křídla zámku“. Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 připadl Římov náboženskému a studijnímu fondu. V letech 1802 až 1815 byl zámeček ve vlastnictví Schwarzenbergů. V dalším období se ve vlastnictví zámečku střídali soukromníci.

Zámek je dvoukřídlá patrová budova, která má uprostřed severního průčelí věž. V přízemí jižního křídla býval refektář; na klenbě bývalého refektáře je poškozená freska se zpodobněním svatého Ignáce a svatého Františka Xaverského. V těchto místech, tj. v přízemí jižního křídla, jsou zaslepené arkády. Hospodářské budovy na jihozápadní straně dvora nejsou předmětem památkové ochrany.

V nabídce realitní kanceláře:

Bydlení na zámku v Jižních Čechách zhruba v polovině cesty mezi Českým Krumlovem a Českými Budějovicemi je sen mnoha z nás. Naslouchat vyprávění pamětníků o bohaté a napínavé historii je dechberoucí zážitek, který umocní nejen přitažlivost k místu, ale i této raně barokní stavby samotné.

Příběh této nemovitosti se začal psát již v 10. století, kde na svahu řeky Malše byla vybudována tvrz patřící rodu Ojířů, kteří brzy odprodali své panství více zámožnému rodu Hlavatců. Tento rod ale pro svůj odpor císařské strany na počátku třicetileté války o tvrz konfiskací přišel a jako konfiskát bylo panství prodáno Janu Oldřichovi knížeti z Eggenbergu.

Rakouský šlechtic pro svoji dobrotu své panství daroval českokrumlovským jezuitům, kteří na místě tvrze zbudovali v letech 1685 – 1691 svoji zámeckou rezidenci s klenutými místnostmi.

Po zrušení jezuitského řádu v roce 1802 získal zámek kníže Josef ze Schwarzenbergu. V roce 1930 římovský zámek koupil nakladatel a ředitelský rada Alois Dyk. Po druhé světové válce byl zámeček státem vyvlastněn, po navrácení je od roku 1992 stále v majetku rodiny.
Dvoukřídlý jednopatrový zámek se zastavěnou plochou 2286 m2 i přes své úpravy stále a zřetelně vypovídá o době svého vzniku a je z velké části podsklepen.

Vstupní kovanou brankou přes hospodářské nádvoří se otevírá soukromý celek budov jejichž dominantou je bezesporu bohatě zdobený vykrajovaný štít zámku se čtyřbokou věží s cimbuřím a hodinami.

Po rozsáhlé rekonstrukci střechy a fasády v roce 2001 je zámecká budova soukromě využívána jako jedinečné místo pro odpočinek a významných rodinných setkání. Velmi členitý půdorys po různých časových úpravách nabízí využití až osmnácti místností s výhledem převážně na jižní partii, kde se nachází rozlehlá a nápaditá zahrada přesahující 4374 m2.
O budoucím využití objektu, který vyžaduje určitý druh rekonstrukce lze stále uvažovat jako o soukromém panství, církevních, zdravotních i sociálních služeb, nebo o nemovitosti s obsáhlou ubytovací kapacitou. V souvislosti s velmi dobrým celkovým technickým stavem , lze přemýšlet i o využití celého podkrovního prostoru, který se rozpíná po obou křídlech budovy. Využitelná plocha objektu je odhadována k 6000 m2.

Areál je napojen na vodovodní a el. síť, kanalizace je svedena do ČOV (bezúdržbová). Vytápění je řešeno variabilním způsobem. Zámek odpovídá pojetí kulturní památky. Památková ochrana se vztahuje na část areálu dle rozpisu reidentifikace. Zájemci je připraveno jednání o možnosti čerpání programů a dotací dílčí částky od NPÚ. Jde o důležitou a významnou stavbu v intervilánu obce Římov.

Tato atraktivní lokalita je vyhledávaným místem turistů. Nabízí nespočet volnočasových aktivit, od romantických procházek po okolí lemovaném kapličkami křížové cesty až po známou Loretánskou kapli Santa Casa.

Výlety do zdejších bohatých lesů, rozmanité cyklotrasy, návštěvy památek, vodní nádrže Římov s koupáním na jezu pod přehradou.

Možnosti a návrhy struktury financování zajištěny. Prodávající si vyhrazuje právo vybrat kupujícího.

Na webu realitky fota i z interiérů.

Web Poznej domy:

Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 připadl Římov náboženskému a studijnímu fondu. V letech 1802 až 1815 byl zámeček ve vlastnictví Schwarzenbergů. V dalším období se ve vlastnictví zámečku střídali soukromníci.

Roku 1938 koupil zámek bratři Jaroslav a Vojtěch Dykovi, kteří zde hostili své četné známé z uměleckých kruhů. V roce 1948 byla na zámek uvalena národní správa a následujícího roku byl znárodněn. do správy jej dostal zdejší národní výbor, který jej využíval k bytovým účelům.

V roce 1992 byl na základě restituce zámeček Římov vrácen rodině posledních majitelů (potomkům po nakladateli a ředitelském radovi Aloisi Dykovi). V roce 2000 byla provedena oprava střechy a o rok později proběhla i částečná oprava fasády. V roce 2002 provedl generální opravu věžních hodin mistr cechu hodinářů města pražského – pan Milan Bureš.

V roce 2025 je zámek nabízen k prodeji.

Web České stavby:

4. 1. 2025 – Dostupná je nyní nově možnost bydlení na zámku Římov v Jižních Čechách na řece Malši. Samozřejmě je možné uvažovat i o podnikání. Zámek se nachází přibližně v půlce cesty mezi Českým Krumlovem a Českými Budějovicemi. Budovy nabízí celkovou užitnou plochu cca 6000 metrů čtverečních, k zámku náleží i velký pozemek s krásnou zámeckou zahradou. Na prodávanou památku je vidět z náměstíčka Římova, je tedy přímou součástí intervilánu obce.

Obec Římov je významným poutním místem na řece Malši, turisticky vyhledávanou lokalitou, kde se také nachází přísně střežená přehrada zásobující pitnou vodou České Budějovice a jejich okolí. Zámek Římov je přitom barokní stavbou s bohatou historií, vlastně doslova dechberoucí.

Již v 10. století byla na místě vybudována tvrz, která je dnes zámečkem s číslem popisným 1. První písemná zmínka je z roku 1395, kdy je uváděna tvrz Hrzimow = Hřimov. Údajně ji měl vybudovat na příkrém svahu nad řekou jakýsi zeman Pelhřim, zkráceně Hřim. Časem se však počáteční písmeno H vytratilo a zůstalo jméno Římov. Od roku 1541 patřila vesnice s tvrzí rodu Ojířů z Protivice a posledním majitelem byl v předbělohorské době Ctibor Ojíř. Evangelík, který se zúčastnil odboje stavů proti katolickému císaři Ferdinandovi II. Po Bílé hoře, v listopadu 1622, byl za své činy a postoje posmrtně odsouzen ke ztrátě majetku.

V roce 1626 prodal císař Ferdinand II. konfiskát knížeti Janu Oldřichovi z Eggenbergu a ten daroval tvrz se statkem ještě v tom samém roce jezuitské koleji v Českém Krumlově. A právě jezuitská minulost zámku Římov je vlastně nejslavnější.

Jezuité předně vytvořili z Římova proslulé poutní místo a v roce 1648 zde postavili Loretu jako přesnou kopii italského originálu. Brzy na to vybudovali ambity a v roce 1658 ve volné přírodě 25 kaplí křížové cesty. Roku 1672 byl u Lorety zbudován kostel sv. Ducha. Dnes je tato krajinná křížová cesta svou délkou i významem jednou z nejslavnějších v Evropě.

Na místě původní tvrze navíc jezuité postavili okolo roku 1685 současný barokní zámek. Tehdy šlo o dvoukřídlovou patrovou budovu s věží uprostřed severního průčelí, které bylo obráceno do nádvoří. Dvůr uzavírají hospodářské budovy. Arkády přízemí jižního křídla jsou dnes zazděné. Zámek sloužil dlouho jako letní jezuitská rezidence a nějakou dobu zde dokonce pobýval i známý historik Bohuslav Balbín.

Ovšem po zrušení jezuitského řádu (od r. 1773 do r. 1802) převzali správu světší kněží a v letech 1802 – 1815 patřil Římov rodu Schwarzenbergů, od nichž jej koupil netolický měšťan a perníkář Josef Lang, který prodal zámeček v roce 1821 Josefu Spitzerovi, justiciéru na Rožmberku.

Ve dvacátých letech devatenáctého století, kdy se připravovala stavba slavné koněspřežné dráhy z Českých Budějovic do Linze, byla v římovském zámečku zřízena projekční kancelář profesora Franze Gerstnera. A právě zde byla vypracována dokumentace stavby.

V roce 1844 pak římovský zámeček koupil Václav Lorenc a v roce 1869 jej od svého otce odkoupil Emil Lorenc. Později byl vlastnictvím jeho vdovy Josefiny Lorencové, která prodala v roce 1917 zámeček se statkem Rudolfu Jílkovi z Pelhřimova.

V lednu 1938 pak celý objekt koupili bratři Vojtěch a Jaroslav Dykovi z Prahy. Po roce 1948 však zámeček přešel do vlastnictví státu, konkrétně pod správu Místního národního výboru v Římově. Místnosti zámečku sloužily bytovým účelům, v přízemí byla nějakou dobu také mateřská škola. V prostorách zámečku se dříve konaly i vojenské odvody branců z Římova a okolí včetně sousedního Velešína.

Od roku 1973 měděným plechem. Na místě Hostince pod věží stával od r. 1553 do r. 1863 pivovar s hospodou, do níž se vcházelo zámeckým dvorem. Pivovarská hospoda zde fungovala ještě roku 1959.

Dvoukřídlý jednopatrový zámek se zastavěnou plochou 2286 m2 i přes své úpravy stále a zřetelně vypovídá o době svého vzniku. Z velké části je dokonce podsklepen. K hospodářskému celku budov a samotnému zámku se dostanete vstupní kovanou brankou přes hospodářské nádvoří. Velice bohatě zdobený je vykrajovaný štít zámku se čtyřbokou věží s cimbuřím a hodinami.

Po rozsáhlé rekonstrukci střechy a fasády v letech 2000 a 2001 byla zámecká budova soukromě využívána jako místo pro odpočinek a významná rodinná setkávání. Členitý půdorys dnes po různých historických úpravách nabízí využití až osmnácti místností s výhledem převážně na jižní partii, kde se nachází rozlehlá a nápaditá zahrada o rozloze větší jak 4374 m2.

A jak uvažovat o budoucím využití objektu, který stále vyžaduje nemalý rozsah rekonstrukcí? Může jít o soukromém panství, ale i prostor církevní, zdravotnický, místo poskytování sociálních služeb, případně o nemovitost s rozsáhlou ubytovací kapacitou. Hotel. V souvislosti s velmi dobrým celkovým technickým stavem lze uvažovat i o využití celého podkrovního prostoru, který se rozpíná po obou křídlech budovy. Využitelná plocha objektu je odhadována na cca 6000 m2.

Areál je napojen na vodovodní a elektrickou síť, kanalizace je svedena do bezúdržbové ČOV a vytápění je řešeno variabilním způsobem. Zámek je kulturní památkou, přičemž památková ochrana se vztahuje na část areálu dle rozpisu reidentifikace. Zájemci je připraveno jednání o možnosti čerpání programů a dotací dílčí částky od NPÚ. Jde o důležitou a významnou stavbu v intervilánu obce Římov. V bývalém refektáři zámečku se dochovala poškozená freska dvou hlavních jezuitských světců, sv. Ingáce a sv. Františka Xaverského.

Atraktivní lokalita Římova je vyhledávaným místem turistů a nabízí nespočet volnočasových aktivit. Od romantických procházek po okolí lemovaném kapličkami křížové cesty až po známou Loretánskou kapli Santa Casa, výlety do zdejších bohatých lesů, rozmanité cyklotrasy, návštěvy památek, vodní nádrže Římov a koupání na jezu pod přehradou. Možnosti a návrhy struktury financování koupě objektu a jeho rekonstrukce jsou zajištěny.

Památkový katalog:

Raně barokní zámek (rezidence) byl postaven na místě starší tvrze v letech 1685 – 1691 českokrumlovskými jezuity. Dvokřídlý patrový zámek obklopuje spolu s hospodářskými budovami obdélné nádvoří, jižně se nachází zahrada.

Poprvé je v pramenech je obec Římov s dvorem v roce 1395 uváděna jako majetek Miklíka z Hřímova, který potom své panství prodal rodu Hlavatců. Ti přišli o svůj statek jako odpůrci císařské strany na počátku třicetileté války, kdy bylo římovské panství jako konfiskát prodáno Janu Oldřichovi knížeti z Eggenbergu. Rakouský šlechtic své panství daroval českokrumlovským jezuitům, kteří na místě tvrze zbudovali v letech 1685 – 1691 svoji rezidenci Lze předpokládat, že ze staré tvrze se dochovaly pouze sklepní prostory a některé přízemní klenuté místnosti jižního křídla zámku. Po rozsáhlé výstavbě v raně barokním období již zřejmě došlo v 19. století pouze k dílčím úpravám zámeckého areálu, například byly zakryty pohledové trámové konstrukce v úrovni 1. patra, vztyčeny nové krovy, přepříčkovány některé prostory, zazděny arkády aj. K větším stavebním úpravám zřejmě došlo v hospodářském dvoře, kde byla například nově postavena maštal, navazující na východní zámecké křídlo.

Dvoukřídlý jednopatrový objekt zámku je součástí rozsáhlejšího komplexu budov, seskupených kolem dvou nádvoří, v jehož členitém půdorysu zaujímá východní a jižní partii zámeckého nádvoří. S hospodářským objektem, který k východnímu křídlu zámku kolmo přiléhá u jeho sz. nároží, vymezují jeho jižní, východní a severní stranu. Západní strana nádvoří je z části uzavřena hmotou dalšího hospodářského objektu a vstupní bránou, která přiléhá k sz. nároží jižního křídla zámku. Brána spojuje zámecké nádvoří s hospodářským dvorem, který je na jižní, západní a severní straně vymezen hospodářskými objekty zámku (západněji položenou část severní strany nádvoří – cca 12,5 m. – tvoří budova čp. 2, která není součástí zámeckého komplexu). Západní stranu hospodářského dvora tvoří v levé části (u jz. koutu) křídlo hospodářské budovy a v pravé části kovaná mříž dvoukřídlé brány a branky pro pěší. Hospodářské budovy na JZ straně dvora ani kovová branka nejsou předmětem památkové ochrany.

Zámek odpovídá pojetí kulturní památky podle § 2 a 42 zákona č. 20/ 1987 Sb. O státní památkové péči. Památková ochrana se vztahuje na část areálu dle rozpisu reidentifikace.

Objekt, bývalá jezuitská rezidence, je součástí rozsáhlejšího areálu; přes dodatečné úpravy exteriéru i interiéru se dvoukřídlá budova dochovala v podstatě ve stavu, který zřetelně vypovídá o době svého vzniku. Ačkoli z architektonického hlediska se nejedná o mimořádnou stavbu (působivost některých zaklenutých místností interiéru je ovšem pozoruhodná a západní průčelí jižního křídla s přilehlou bránou tvoří výrazný, malebný celek), představuje nenahraditelnou historickou hodnotu a v urbanistickém kontextu velice působivou součást nejenom celého komplexu obytných, sakrálních a hospodářských budov areálu, ale zároveň v řadě pohledů i jedno z důležitých ohnisek v intravilánu obce.

Původní evidenční list památky:

Jednopatrová budova z lom. kamene omítnutá půdorysu L s půlkruh. zaklenutou branou s 2 pilastry, archivoltami a malým štítem s kouelmi. Záp. křídlo s průčelím 3 osým (okna v šambránách s příčníky) a 2 slepými arkádami v přízemí zavrcholene vykrajovaným štítem s 2 okénky, flankvanými omítnut. pyramidami. Ze štítu vyrůstá 4boká věž s nárož. pilastry a půlkruh. okénky zvonicového patra krytabřidlicovou cibulí. Nad oknem v průčelí hodiny. Vchod vpravo za bránou do 1 patra se 4 plochostropými mísnostmi. V přízemí valené sklepy býv. stáje. Sever. trakt 5 osý (2 okna slepá) se zazděnou 4 obloukovou arkádou s rustikovanými archivoltami má vchod ze západu do kříž. bez žeber klenuté chodby s cihlovou podlahou, v níž je krumlovský mezník se znakem kruml. vévodství a datem 1679. Do chodby vedou přízemní místnosti s neckovými klenbami s lunetami, z nichž 1 místnost přepažena. Z chodby lomené dřevěné schody do 1 patra s plochostropými mísnostmi řazenými také do dvoutraktu. Bobrovková sedlá střecha, původ. komíny. Uvnitř menší přestavby. Z druhé strany brány přestavěny hosp. trakt s lolovalbovou novou přístavbou.

Součást římov. areálu, včetně zám. parku. Býv. zámek, nyní byty a mateř. školka, hosp. prostory JZD. Od r. 1824 byla v zámku kancelář stavby koněspřežní železnice České Budějovice-Linec.

V chodbě zadního traktu zámku mezník. Datovaný 1679, vysoký 80 cm, kamenný, hlazený, nahoře zakulacený, zdobený šesti růžicemi s letopočtem z přední strany.