Pamětní deska Alfonse Dopsche na Městské knihovně Lovosice

Článek je součástí seriálu Pamětní desky (nevojenské)

Od roku 2018 je na fasádě Městské knihovny (Pfannschmidtovy vily) Lovosice v ulici Osvoboditelů instalována pamětní deska Alfonse Dopsche.

Pod deskou je busta a o něco níže pak skleněná tabule s vysvětlujícím textem.

Lovosice na odhalení zvaly:

V pondělí 27. srpna 2018 v 16:00 hod. bude na budově Pfannschmidtovy vily slavnostně odhalena bronzová pamětní deska s bustou Alfonse Dopsche, jednoho z nejslavnějších rodáků našeho města. Lovosice si tak připomenou 150. výročí jeho narození.

Alfons Dopsch (* 14. června 1868 v Lovosicích; † 1. září 1953 ve Vídni)

Syn Franze Dopsche a Anny, rozené Pfannschmidtové. Roku 1890 promoval na Vídeňské univerzitě. Ve své dizertační práci se věnoval rodnému městu, bitvě u Lovosic z roku 1756. Pak se už zcela odklonil od politických a vojenských dějin s regionálním akcentem, a to směrem k tématům sociální, ekonomické a kulturní historie evropského záběru.

Od roku 1893 působil na Vídeňské univerzitě jako docent, počínaje rokem 1900 jako řádný profesor. Postupně se stal čestným doktorem univerzit v Praze, Oxfordu, Madridu a v Budapešti, členem bavorské, dánské, norské, maďarské a polské akademie věd. Jeho myšlenkový vliv byl obrovský, odvolává se na něj právě tak slavný španělský filosof José Ortega y Gasset, stejně jako proslulý francouzský historik Fernand Braudel či jeho italský spolupracovník Ruggiero Romano. Prostřednictvím jeho španělského žáka Claudia Sáncheze-Albornoze, který jako čelní představitel exilové vlády odešel za Frankovy diktatury do argentinského exilu, se Dopschův vliv rozšířil po celé Jižní Americe. Obdivný nekrolog Alfonse Dopsche sepsal jeden z gigantů francouzské a evropské historiografie Lucien Febvre.

Na mramorovou desku s bronzovým portrétním medailonem Alfonse Dopsche narazíte rovněž v arkádovém dvoře Vídeňské univerzity. Město Vídeň pojmenovalo po slavném lovosickém rodákovi ulici ve 21. vídeňském okrese.

Tuto pamětní desku na památku Alfonse Dopsche věnovalo v roce 150. výročí jeho narození město Lovosice, na podnět „Krušnohorských novin / Erzgebirgs-Zeitung“, obnoveného vlastivědného periodika pro Krušnohoří a České středohoří“.

Autorkou výtvarného návrhu pamětní desky a busty je duchcovská výtvarnice Petra Kofroňová Wolfová.

Další info:

Českojiřetínský spolek připomněl prostřednictvím Krušnohorských novin 150. výročí narození lovosického rodáka Alfonse Dopsche.

Starosta města Lovosice Ing. Milan Dian, Ph.D. rozhodl na podnět Krušnohorských novin věnovat světově známému historikovi bronzovou pamětní desku s bustou slavného rodáka z Českého středohoří.

Pro umístění pamětní desky navrhli iniciátoři budovu současné lovosické knihovny, tzv. Pfannschmidtovy vily. Při výběru měli „šťastnou ruku“. Toto umístění se totiž později ukázalo nejen jako důstojné, ale i jako symbolické, neboť budovu vily vystavěla rodina Dopschovy matky.

Alfons Dopsch, syn Franze Dopsche a Anny, rozené Pfannschmidtové, se narodil 14. června 1868 v Lovosicích a zemřel 1. září 1953 ve Vídni. Patří mezi nejuznávanější osobnosti světové historiografie. Na mramorovou desku s bronzovým portrétním medailonem Alfonse Dopsche narazíte například v arkádovém dvoře Vídeňské univerzity, město Vídeň pojmenovalo po významném historikovi z Lovosic ulici ve 21. vídeňském okrese.

Autorkou výtvarného návrhu pamětní desky a busty prof. Dopsche pro město Lovosice je duchcovská výtvarnice Petra Kofroňová Wolfová, která v roce 2015 vytvořila grafický návrh hlavičky obnovených Krušnohorských novin.

Bronzovou pamětní desku světoznámého historika odlila rovněž světově známá umělecká slévárna H.V.H. Horní Kalná.

Pamětní deska s bustou byla slavnostně odhalena 27. 8. 2018.

Z odhalení natočená reportáž:

V pondělí 27. srpna 2018 byla na budově Pfannschmidtovy vily v Lovosicích slavnostně odhalena bronzová pamětní deska s bustou Alfonse Dopsche, jednoho z nejslavnějších lovosických rodáků. Město si tak důstojně připomnělo 150. výročí jeho narození. Absolvent Vídeňské univerzity, který se narodil v roce 1868, na Lovosice nikdy nezapomněl, věnoval jim i svou dizertační práci.