weby pro nejsevernější čechy

Pamětní deska Staré hřebenové cesty na vlakovém nádraží ve Varnsdorfu

Na nástupišti vlakového nádraží ve Varnsdorfu je na fasádě budovy od 13. dubna 2022 umístěna pamětní deska Staré hřebenové cesty (Modré Hřebenovky).

Asi zase někoho naseru, když budu psát, co si myslím. Její odhalení proběhlo slavnostně neveřejně – na akci existovala pozvánka:

Oblast KČT Ústeckého, KČT Varnsdorf a Krásná Lípa ve spolupráci s městským úřadem Varnsdorf, Vás u příležitosti 120 výročí modré Hřebenovky zvou k setkání.

Kdo je myšlen oním Vy nemám tuchy. Ta pozvánka se totiž, pokud vím, neobjevila nikde veřejně. Ostatně o celé akci a odhalení desky se mi nepodařilo následně najít nikde jakoukoli oficiální zprávu, byť dle pár dostupných fotek tam byli představitelé všech výše zmíněných „zvoucích“. Ostatně celé je to tak trochu vtipné – deska je umístěna na torzu „slavné“ nádražní budovy. V nedávné době byly dvě třetiny poměrně unikátní stavby v rámci „optimalizace“ zbořeny. Samotná Hřebenovka, jejíž části již existují a další jsou v přípravě / obnově, se Varnsdorfu vyhýbá obloukem. A nejsem znalec německého jazyka, nicméně po reakcích některých odborníků lze konstatovat, že se v rámci našich národních tradic podařil opět „majstrštyk“ – původní německý název totiž zní Blauer Kammweg, takže na ceduli je pravopisná chyba jako hrom.

Citace z výše linkovaného webu:

MODRÁ HŘEBENOVKA (Blauer Kammweg) – Nejslavnější a nejdelší vyznačenou hřebenovou cestou v Čechách je tzv. Blauer Kammweg, čili Modrá hřebenovka, od r. 1903 většinou značena zinkovými tabulemi s namodro vyraženým 4hrotým hřebínkem. Symbol vynalezl r. 1902 varnsdorfský továrník Otto August…

Der Kammweg se zrodila v neděli 13. 4. 1902, kdy se ve Varnsdorfu setkali představitelé severočeských horských spolků zejména z Lužických hor a dohodli vytyčení trasy z Ještědu na Růžovský vrch. Nechali se inspirovat proslulou soustavou alpských chodníků v okolí solnohradských lázní Zell am See, durynskou ‘Běžeckou stezkou’ a rovněž i poněkud menším systémem na Šumavě. V červnu 1903 terén prozkoumal českolipský gymnaziální profesor, kněz Řádu sv. Augustina a vytrvalý vlastivědný badatel Anton Amand Paudler v doprovodu tehdy mnichovského akademického malíře, tzv. ‘Brožíka Šluknovského výběžku’, Augusta Frinda.

Tato stezka se časem stala součástí nejdelší značené turistické trasy v Evropě, dlouhé přes 1 200 km.

Byl jsem upozorněn odborníky na další nesrovnalosti:

Bohužel, BLAUE to není jediná chyba na pamětní desce umístěné na nádraží ve Varnsdorfu. Název trasy je Hřebenová cesta – Kammweg. Název Modrá hřebenovka (Blauer Kammweg) je slangový výraz, který odkazuje na vyznačení této trasy modrým hřebenem na bílém poli. Ostatní hřebenové cesty bývaly totiž většinou vyznačeny barvou červenou. Název Blauer Kammweg není uveden na mapách ani v průvodcích, ale vždy pouze Kammweg (pokud jsou v němčině) a na českých Hřebenová cesta (někdy s malým h). Další chyba je ta, že jeden ze zakládajících spolků se jmenoval Německý Horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory (ne pohoří) Deutsche Gebirgsverein für das Jenschen- und Isergebirge. Zajímalo by mne, kde ti co desku umístili, našli informaci, že setkání proběhlo v nádražní restauraci.

Více zde ->

Series Navigation<< Pamětní deska Karla Hynka Máchy v Máchově ulici v LitoměřicíchObrázek na paměť Anny Marie Zimmerové v údolí Brtnického potoka >>
Tagy