weby pro nejsevernější čechy

Pamětní deska Ladislava Lise v Pekelském údolí

This entry is part 27 of 518 in the series Sochy, skulptury, statue, mozaiky, reliéfy, památníky

V Pekelském údolí u Robečského potoka nedaleko mostku u Lisovy samoty a odbočky z červené turistické značky na žlutou u Nového Dvora v Pekle je na skále umístěna pamětní deska Ladislava Lise.

Nejjednodušší sdělení – Ladislav Lis byl český a československý politik, signatář Charty 77.

Na desce je nápis:

Od 60. let 20. století žil v Pekelském údolí
LADISLAV LIS
Neúnavný bojovník za svobodu
a lidská práva, přítel zvířat

Mlaka u Písku
* 24. dubna 1926

Pekelské údolí
† ze 17. na 18. března 2000

Na památku věnovali přátelé L.P. MMI
www.kozy.cz

Ladislav Lis má bohatý životopis (podrobně viz wiki odkaz):

Český a československý politik, v 50. letech předseda ČSM, v roce 1968 funkcionář KSČ v Praze, za normalizace disident, signatář a v roce 1982 také mluvčí Charty 77, po sametové revoluci poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění za Občanské fórum, později za Občanské hnutí. 

O pamětní desce se podrobně píše na webu o pamětních místech:

Pamětní deska s nápisem a reliéfním portrétem věnovaná Ladislavu Lisovi byla odhalena 17. března 2002 Spolkem přátel koz. Autorem pamětní desky je Jan Slovenčík.

Ladislav Lis (1926–2000) patřil mezi disidenty s komunistickou minulostí. S KSČ spojil svůj osud již za války, v době jejího ilegálního působení. Studoval na vysoké stranické škole a pracoval v aparátu ÚV KSČ až do počátku 60. let, kdy byl v souvislosti s potlačováním tzv. revizionismu ze strany vyloučen (v kauze Klementa Lukeše). Do roku 1968, kdy byl rehabilitován, pracoval v manuálních profesích. Během pražského jara působil jako tajemník pražského městského výboru KSČ. V roce 1969 odešel z Prahy a živil se jako lesní dělník. Podepsal Chartu 77 v roce jejího vzniku a stal se členem Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS). Za aktivity v opozici byl několikrát držen ve vazbě (1978, 1979) a po roce 1982, kdy byl mluvčím Charty, dvakrát odsouzen (leden 1983, resp. květen 1984). Na konci 80. let se angažoval v mnoha nezávislých iniciativách (samizdatové Lidové noviny, Hnutí za občanskou svobodu, Československý helsinský výbor). V letech 1990–1992 byl poslancem parlamentu.

Series Navigation<< Socha svatého Marka v Horním ChlumuPomník – obelisk Christine v parku v Zahrádkách >>
Tagy