Tvrz Stranné

Článek je součástí seriálu Hrady a tvrze

Občas kráčíte od jednoho vyhlédnutého cíle k druhému, a tu najednou nečekaně vprostřed cesty stojí cosi, o čem nemáte nejmenší tušení. Nedaleko Blíževedel na křižovatce silnic i turistických tras leží Stranné, pár baráků, ale hlavně z popela povstalý statek, jehož základem je renesanční tvrz.

Místo natolik zapomenuté, že se mi o něm nepodařilo najít zmínku v žádném tištěném materiálu, které se mi tu všude kolem kupí (selhávají i Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku III. – Severní Čechy), a bylo se třeba tentokrát spolehnout jen na netové zdroje.

Přitom se jedná o objekt s nemalou historií – první písemná zmínka o statku zvaném Stranné pochází z roku 1057, kdy patřil k litoměřické kapitule.

Podle archeologických nálezů však byla lokalita osídlena přinejmenším již ve střední době hradištní. Ve 14. stol. zde už existoval dvůr – v roce 1371 se připomínají bratři Bohuněk a Ješek ze Stranného (de Stran) jako svědci na dochované listině.

V 1. pol. 15. stol. patřil statek členům rodu z Mnichova: roku 1404 známe Přibu, vdovu po Jiříkovi ze Stranného, roku 1426 seděl na Stranném zřejmě jejich syn Jiřík z Mnichova. Roku 1446 se připomíná již jen jeho vdova a stejnojmenný syn, kteří prodávají své dědiny.

Krátce poté získal Stranné Vilém z Ilburka a střediskem panství se stává hrad Ronov. Vilémův stejnojmenný syn (Vilém II. z Illburka) měl pouze dceru Annu, která zdědila všechen jeho majetek. Majetek následně získali její synové a jim sloužila jako středisko panství tvrz ve Stvolínkách. Pravděpodobně jeden ze synů – Vilém Kurcpach z Milice a Trachenburku – začal přestavovat obytnou část dvora ve Stranném a vybudoval zde blíže neuváděnou renesanční tvrz. Roku 1575 zemřel, Kurcpachové samostatné sídlo již nepotřebovali a tak Vilémův bratr Jindřich Kurcpach i další potomci a držitelé využívali dvůr ve Stranném pouze k hospodářským účelům.

Do 17. století patřil dvůr ke Stvolínkám, od roku 1654 připadl k nově zřízenému biskupství v Litoměřicích. V roce 1921 dvůr s pozemky koupil jako zbytkový statek Bedřich Vodňanský. Jeho rodině byl po roce 1948 dvůr zkonfiskován s za socialistického hospodaření se dvůr proměnil ve zříceniny.

Po restituci se stal majitelem dvora Miroslav Vodňanský, který se pustil do obnovy areálu.

Pozůstatky staršího šlechtického sídla ve Stranném nebyly objeveny – kde se nacházelo a jak vypadalo sídlo majitelů Stranného ve 14. a 15. století nevíme. Poplužní dvůr na nevýrazné ostrožně na jižním břehu Litického potoka při cestě z Blíževedel do Litic je zmiňován od roku 1505.

Dnešní dvůr tvoří podélný areál hospodářsky využívaných přízemních budov s jednopatrovou obytnou částí. Její severozápadní čelní křídlo tvoří stojící pozůstatek renesanční tvrze. Stavebně-historickým průzkumem v roce 1992 byly v mladší barokní zástavbě zjištěny pozůstatky staršího objektu, vykazujícího obranné prvky.

Metr silné kamenné zdivo a valeně klenutý vstupní průjezd brány jsou hlavními zbytky renesančního traktu, jehož existující část tvoří obdélník o rozměrech 18 x 11 m s nepravidelnou trojprostorovou dispozicí s valeně klenutým vstupním průjezdem na severu, obdélnou valeně klenutou místností uprostřed a téměř čtvercovou místností na jihu.

Navazující nárožní západní díl byl nahrazen novější barokní dostavbou s nárožním pilířem, stejně tak navazující jihozápadní křídlo je mladšího původu. Pro dezolátní stav byla část renesančního zdiva nejstaršího křídla, včetně jeho severovýchodního barokního ukončení, nahrazena novou zdí.