weby pro nejsevernější čechy

Hrad Drábské světničky

This entry is part 2 of 59 in the series Hrady a tvrze

Příhrazské skály, jedno z pískovcových skalních měst Českého ráje, ční vysoko nad okolním terénem (86 –141 metrů nad údolím). Na okraji planiny Hrada, rozprostírající se na vrcholech skal, se nachází turisticky atraktivní zbytky hradu neznámého jména, který je dnes populární pod názvem Drábské světničky.

Spíš než zbytky hradu to tu připomíná adrenalinovou stezku. Žebříky, schody, lávky. Skaliska tu a támhle, občas vytesaná světnička, okno, vchod. Člověk by tu až skoro zabloudil. Pokud si chcete udělat představu, kudy vlastně lezete, výbornou službu poskytne model v expozici muzea v Mnichově Hradišti (na zámku):


Komu je to pořád málo, projít se po zmenšenině skal, může si tamtéž prohlédnout i předpokládanou podobu hradu:

Veškerá teoretická příprava je ale stejně prd platná v okamžiku, když visíte na nějakých schůdkách nebo přemáháte závrať na lávce mezi skalami. Jak to tu mohlo být, jak to tu mohlo žít? Těžko hledat odpovědi – „téměř neřešitelnou otázkou zůstává, v které době a komu hrad sloužil – nepodařilo se o něm zjistit jedinou písemnou zmínku, a jsme proto odkázání na více či méně pravděpodobné dohady

Velmi stručně:

Ve 2. třetině 13. století bylo založeno opevněné sídlo, které bylo později lidově nazýváno Drábské světničky. Dřevěný hrad s věží byl vybudován na 7 pískovcových blocích a měl strážní funkci. Ve skalách vysokých 15-40 metrů se dochovaly dvě desítky tesaných prostor, zbytky pěti chodeb, tesané základy po 7 dřevěných stavbách a 5 mostních konstrukcích a žlab dokládající ukotvení dřevěné palisády. Největší místností je kaple s tesaným oltářem.

Velké parkoviště je v obci Dneboh, odkud je možno pokračovat po modré. Podstatně menší parkovací plochy jsou v obci Olšina, odkud vede žlutá ke Studenému průchodu, přes něj na hrad vede souběh modré a červené. Pokud nepojedete autem, je možno využít železniční stanici Březina (z výběžku se dá jet přes Liberec a Turnov na jízdenku Euro-Nisa-Ticket. Od vlaku po souběhu žluté a modré, za podchodem pod dálnicí po žluté ke Studenému průchodu a pak viz výše.

A kdo si prohlédne Drábské světničky, neměl by vynechat nedalekou Klamornu.

Ono se toho o hradu ví vlastně méně než málo. Takže jen stručně, co lze najít na netu:

Tato místa byla osídlena odedávna. Nálezy keramiky svědčí o tom, že Drábské světničky byly osídleny od 12. do 15. století. Opevněné sídlo bylo podle archeologických pramenů založeno někdy ve druhé třetině 13. století, v průběhu výrazné kolonizační aktivity hradišťských cisterciáků.

Zdá se, že dřevěný a ve skále vytesaný hrad, po němž se nám zachovaly stopy, byl poslední etapou stálého osídlení. Není však vyloučeno užívání světniček jako příležitostného útočiště ještě mnohem později. Ještě za třicetileté války sloužily zřejmě Drábské světničky jako úkryt při průtazích císařského i švédského vojska.

Vznik hradu na Drábských světničkách se nejčastěji klade do první čtvrtiny 15. století, kdy husitská vojska zničila klášter Hradiště. Zhruba ve stejné době vznikl i hrad Vranov na Malé Skále.

Připomíná se také blízkost Valečova, jehož tehdejší majitelé bratři Bernard a Bartoš z Valečova patřili k přátelům Jana Žižky z Trocnova a byli rozhodnými stoupenci husitství. Naproti tomu kaple katolického typu na hradě by spíš ukazovala na to, že Drábské světničky byly opěrným bodem strany podjednou a předsunutou stráží nepřátel kalicha v Pojizeří.

V několika výškových úrovních 15-40 m vysokých skal jsou dochoványdvě desítky tesaných prostor různých funkcí, zbytky pěti chodeb, tesané základy po sedmi dřevěných stavbách a pěti mostních konstrukcích a tesaný žlab dokládající ukotvení dřevěné palisády. Na okrajích skal lze místy rekonstruovat dřevěné ochozy, mezi bloky jsou dochované dráže po uzavření puklin a kapsy po kotvících trámech. Dominantou celé dispozice byla mohutná roubená věž chránící vstup do hradu po visutém nebo padacím mostě. Středověký vstup byl veden od východu, z bloků navazujících na souvislý skalní výchoz.

Dnešní turistický přístup vedený odspodu přitesanou skalní spárou vznikl nejspíše roku 1830, schodiště bylo rozšířeno ve 20. letech minulého století.

Původní vstup do hradu byl po mostě, s největší pravděpodobností padacím, který spojoval nejvýchodnější skalní blok s areálem Hradů. Podle zachovaných stop bylo skalisko opevněno palisádou a vstup ještě zabezpečovala mohutná dřevěná věž. Odtud se šlo přes dřevěný můstek do dalších obytných prostor hradu. Světničky vytesané v pískovcových blocích sloužily především jako zásobárny, jako obydlí byly používány převážně dřevěné budovy, po nichž se dodnes zachovaly jen stopy jejich základů.

Z ostatních prostor Drábských světniček zasluhuje pozornost především největší místností hradu – kaple s tesaným oltářem, objevená teprve po první světové válce. Je to místnost téměř 7 m dlouhá a skoro 4 m široká a vysoká. Uvnitř se podnes zachovala kamenná lavice při stěnách a oltář, ke kterému vedou tři stupně. Po stranách oltáře jsou výstupky, z nichž jeden mohl sloužit jako kazatelna. Při objevení kaple bylo zjištěno, že v oltáři byla vytesána jamka pro ostatky, zakrytá hrubě opracovanou břidlicovou tabulkou, nyní uloženou ve sbírkách mnichovohradišťského muzea. Šlo tedy o kapli vysloveně katolického typu. Kalich, který je dnes vytesán v bloku oltáře, je romantickým podvrhem vzniklým teprve po odkryti kaple ve 20. století. Vedlejší světnička je pokládána za obydlí kněze.

Pozornost také zaslouží nejjižnější úzký a vysoký blok zvaný Sloup, do něhož je vytesána světnička s jehlancovitou prohlubní sloužící pravděpodobně jako vězení. Prostor mezi skalami sloužící jako nádvoří byl podle zachovaných stop opatřen dřevěnou podlahou. V jedné ze světniček je zachován na stěně vytesaný kříž. Letopočty a staré nápisy ve světničkách byly zničeny návštěvníky objektu.

Dvě světničky v nejzápadnějším nízkém skalním bloku jsou pravděpodobně mladší, pocházejí asi ze 17. století a se středověkým hradem nemají nic společného. Jsou jen dokladem toho, že ještě za třicetileté války sloužily Drábské světničky jako úkryt při průtazích císařského i švédského vojska.

Celý objekt hradu svědčí o tom, že jeho stavitelé velice dovedně využili možnosti, které jim poskytovala jeho poloha, a vytvořiti pevnost, která byla před zdokonalením střelných zbraní prakticky nedobytná.

Series Navigation<< Hrad ŠtěpaniceHrad Rotštejn >>
Tagy