weby pro nejsevernější čechy

Hrad Frýdštejn (Friedstein)

This entry is part 46 of 57 in the series Hrady a tvrze

V našem nejbližším okolí až na výjimky nenajdeme to, co si obecně člověk vybaví při vyřčení pojmu hradní zřícenina, takže se občas musíme vypravit za romantickou prohlídkou trochu dál. Když jsem po létě 2013 zkoušel výhledy v Jizerských horách, hanebně jsem přehlédl, že mám před sebou krom jiného věž hradu Frýdštejn u stejnojmenné obce. Proto když se naskytla příležitost opakovaně vyrazit stejným směrem, neváhal jsem a stal se jedním z posledních návštěvníků sezóny 2013. A určitě nelituji.

Obec najdete mezi Turnovem, Jabloncem nad Nisou, Malou Skálou u Železného Brodu a Hodkovicemi nad Mohelkou u Českého Dubu (no prostě se podívejte na mapu). Já se ale ubíral cestou z Rychnova u Jablonce nad Nisou a mohu tuhle mototrasu doporučit jen těm opravdu odvážným. Místo je tu občas jen tak tak pro jedno auto a potkat někoho v protisměru je fakticky zábava.

Když jsem se dostal do obce, silně jsem pochyboval, že jedu dobře. Hledám přece hrad, tak jak je možné, že stále klesám? V okamžiku, kdy jsem už měl opravdu silné nutkání otočit a zkusmo začít stoupat, konečně jsem narazil na značení a za chvíli už uviděl trčící pískovcový zub, na němž je nalepená neskutečná stavba. Ještě kousek a v ostrých serpentinách je obří parkoviště, na konci sezony opuštěné, takže jestli se tu přes léto platí, jak vyhrožují cedule, nemám zdání. Po silnici stoupám zpět, abych se u kapličky napojil na turistické značení (červená a modrá), vedoucí k impozantní hradní zřícenině.

Jde o hrad významný, proto i ty nejstručnější materiály o něm mají desítky řádků, v encyklopedii České hrady Dobroslavy Menclové zabírá jeho historie, půdorysy a obrazová dokumentace strany 333 a 334 prvního dílu.

Pokud u některých zbytků hradu člověk přemýšlí, kam se to vše potřebné vlastně mohlo vejít a kolik lidí vůbec mohlo tvořit posádku, aby se vzájemně neušlapali, tady je to trochu naopak. Za každým rohem čeká překvapení v podobě dalšího prostoru, vysekaného sklepa či ochozu, nahoru dolů, k tomu jsou všude vidět stopy po zahloubených trámech dřevěných dostaveb.

Dominantou je zachovalá velká hradní věž, postavená na nejvyšší pískovcové skále, odkud je vidět na celé údolí. Měří na výšku 15 metrů, v průměru 9 metrů, a má 2 metry tlusté zdivo, vstup do ní zůstal zřejmě v původní výši. Ta patří ke starší části hradu, kterou tvořily ještě další, obytné budovy. Vstup do této části tvořila brána tesaná přímo do skály v úzké puklině. Mladší část se životně důležitou studniční věží a hospodářskými budovami byla zpočátku pouze dřevěná, až později byla opevněna kamennou zdí. Do ní vedla vozová cesta, chráněná příkopem s padacím mostem. Podrobný popis dispozice je ke studiu ve zmíněné enycklopedii.

Minulost není úplně jasná ani tady, ve jménech vlastníků je docela zmatek. Území, na němž hrad původně psaný Friedstein stojí, patřilo v první půli 14. století k markvartickému hradu Hrubý Rohozec. Ve druhé polovině je vystřídali páni z Dražic a Bibrštejnové, ale první zmínka o Frýdštejně pochází z roku 1385, záznamy z toho roku zmiňují Bohuňka Puklíce z Frýdštejna (jmenoval do úřadu faráře v Hodkovicích). Okolo roku 1400 byl hrad v držení rodu Kamenců ze Střížovic a Čakovic (Ješek a jeho potomci Petr a Zvěst). Na začátku 15. století se majitelem panství stal Bohuš z Kováně. Roku 1432 byl hrad obléhán husity v čele s Otou z Lozy a Janem Čapkem ze Sán. Katolík Bohuš z Kováně dlouho zůstával horlivým zasáncem církve a spolupracoval s protihusitským hnutím v Lužici, při obléhání ale uzavřel s husity dohodu a později konvertoval a roku 1448 pomáhal Jiřímu z Poděbrad při dobývání Prahy. Po Bohušově smrti v roku 1460 se spravoval panství Jan Zajíc z Hazmburka. Poté se zde vystřídalo několik majitelů, až roku 1489 vlastnil hrad Jiří Berka z Dubé. Roku 1498 Vilém Zub z Landštejna, pak Jan Dubecký z Dubče a po roce 1508 Jan Chvalovský z Ledec.

V roce 1540 koupil hrad a frýdštejnské panství Jan z Vartemberka, který Frýdštejn připojil k rozsáhlému vartemberskému panství. Adam z Vartemberka se ale účastnil odboje českých stavů proti králi Ferdinandu I. a proto ztratil roku 1547 některé své statky. Obě panství od krále koupil Jan z Oprštorfu, který si za své sídlo zvolil Český Dub a frýdštejnské panství postupně rozprodal, čímž zanikl jeho význam stejně jako Frýdštejna v roli strážního hradu.

Oprštorfové v roce 1591 sešlý a neobyvatelný hrad s panstvím prodali Zikmundu Smiřickému ze Smiřic. Po pánech ze Smiřic získal panství roku 1623 Albrecht z Valdštejna. Po Valdštejnově smrti získal panství císařský plukovník, hrabě Jan Ludvík Isolani. Jedna z Isolaniho dcer odkázala panství církvi, v jejímž držení zůstalo panství až do roku 1838, kdy se dostalo do vlastnictví Kamila Rohana. Hrad postupně chátral a vesničanům sloužil jako zdroj stavebního materiálu. Roku 1892 ho od tehdejších majitelů, rodu Rohanů, koupil turnovský Okrašlovací spolek a uchránil ho před definitivní zkázou.

Dnes je hrad majetkem obce Frýdštejn. Z věže je nádherný výhled, nejen na rozhlednu Kopanina, ale také třeba na skalní hřeben, na němž se na jeho konci nachází další skalní hrad – Vranov. Tam třeba příště. Až začne sezóna, zkuste se přesvědčit sami.

Series Navigation<< Hrad Hamrštejn (Hammerstein)Hrad Krásný Buk (Schönbuch) u Krásné Lípy >>
Tagy