- Hrad Šebín
- Hrad Litoměřice
- Hrad Skalka u Vlastislavi
- Hrad Kostomlaty
- Tvrz Brozany nad Ohří
- Hrad Košťálov
- Tvrz Měrunice
- Tvrz Libčeves
- Tvrz Kuřívody
- Tvrz Tlustec (Velký Valtinov)
- Hrad Litýš
- Hrad Levín (u Úštěku)
- Hrad Bezděz
- Hrad Potštejn
- Hrad Jezdec
- Hrad u Hvězdy
- Hrad Čap
- Hrad Bradlec
- Hrad Kumburk
- Hrad Klinštejn
- Hrad Drábovna
- Hrad Kvítkov
- Hrad Milčany (Kickelsburg, nesprávně Vítkovec)
- Hrad Rybnov
- Letohrádek Jíljov (Veilchenburg)
- Hrad Větrov (Winterstein)
- Hrad Blansko
- Hrad Mojžíř
- Hrad Gutštejn
- Hrad Valečov
- Hrad Valdštejn
- Rousínovský hrádek
- Vlčí hrádek
- Hrad Štěpanice
- Hrad Drábské světničky
- Hrad Rotštejn
- Hrad Klamorna
- Hrad Krupka
- Hrad Ronov
- Hrad Zbirohy
- Hrad Švamberk (Krasíkov)
- Hrad Hřídelík
- Hrad Vrabinec
- Hrad Starý Falkenburk
- Hrad Andělská Hora
- Hrad Milštejn
- Hrad Kalich
- Hrad Panna
- Hrad Freudenstein (Jáchymov)
- Hrad Hněvín
- Hrad Hazmburk
- Hrad Hungerberg
- Hrad Hartenštejn
- Hrad Oparno
- Hrad Děvín (u Hamru na Jezeře)
- Skalní hrad Stohánek
- Hrad Fredevald (Pustý zámek) u České Kamenice
- Hrad Ostrý (Scharfenstein) u Františkova nad Ploučnicí
- Hrad Himlštejn
- Skalní hrad Svojkov
- Hrad Nejdek
- Hrad Rabštejn nad Střelou
- Hrad Sychrov v Rabštejně
- Hrad Hasištejn
- Hrad Ralsko
- Kyjovský hrádek
- Chřibský hrádek
- Hrad Jestřebí (Habichstein)
- Hrad Roimund
- Hrad Kamýk u Litoměřic
- Brtnický hrádek
- Hrad Trosky
- Hrad Kunětická Hora
- Hrad Loket
- Skalní hrad Šauenštejn
- Hrad Litice u Plzně
- Hrad Buben
- Hrad Vlčtejn (Wildenstein)
- Hrad Helfenburk (Hrádek) u Úštěka
- Skalní hrad a poustevna Sloup v Čechách
- Hrad Tolštejn (Tollenstein)
- Hrad Hamrštejn (Hammerstein)
- Hrad Frýdštejn (Friedstein)
- Hrad Krásný Buk (Schönbuch) u Krásné Lípy
- Kamenický hrad na Zámeckém vrchu – Česká Kamenice
- Horní Hrad, řečený Hauenštejn, okres Karlovy Vary
- Hrad Hartenberg (Hřebeny)
- Tvrz Šumburk
- Hrad Perštejn (Borschenstein)
- Pevnost Königstein
- Hrad Stolpen
- Hrad Hohnstein
- Hrad Starý Rybník (Altenteich)
- Hrad Egerberk (Lestkov)
- Hrad Šumburk (Schönburg)
- Hrad Přimda (Pfraumberg)
- Tvrz Stranné
- Hrad Vildštejn (Skalná)
- Hrad Boršengrýn
- Hrad a klášter Oybin
- Hrad Seeberg
Máme ve svém okolí celou řadu míst, zavedených jako skalní hrádky, u nichž ale poslední výzkumy (viz knížečka České Švýcarsko ve středověku autorů F. Gabriela a V. Vaňka) mnohdy jejich označení popírají. Jedním z těch, u nichž je ale slovo hrad, natož skalní, nezpochybnitelné, je Šauenštejn (či Šaunštejn, německy: Schauenstein).
Dnes se hrad nachází na území Národního parku České Švýcarsko. Nejlépe je vydat se k němu z obce Vysoká Lípa po žluté, která vede na Jetřichovické stěny, a na rozcestí odbočit vlevo po červené. Dohromady je to něco kolem kilometru, cesta by se snad dala označit za středně náročnou. Výstup na samotný hrad ale není nejjednodušší – úzké kovové schůdky a žebříky spárami ve skále dají docela zabrat.
Pár slov o něm z netových zdrojů a knihy Nejkrásnější památky Českosaského Švýcarska (str. 54 a 55).
Skalní hrad byl založen na konci 14. století na pískovcovém útesu nadmořské výšky 340 m. Do dnešní doby se z hradu, který je volně přístupný, nezachovalo téměř nic. První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1413. Byl založen jako vedlejší správní středisko Vatenberky kolonizovaného území a pro zajištění bezpečnosti obchodní cesty zvané Česká silnice, která byla významnou obchodní spojnicí mezi Čechami a Saskem. Hrad byl v majetku Vartenberků, později Berků z Dubé. Když se poměry ve státě uklidnily, hrad ztratil svůj vojenský význam a začal chátrat. Jako pustý je označován někdy od přelomu 15. a 16. století (poslední zpráva o hradu se datuje rokem 1490). Po třicetileté válce se zde usadili zběhové a lupiči, proto se mu také začalo říkat Loupežnický hrad.
Dole stála dřevěná čtvercová věž, z níž se našly základy. Předpokládá se i další dřevěná (hospodářská) zástavba na úpatí, nasvědčují tomu vytesané kapsy při jižní a západní straně. V bočních partiích skalní stěny pak je k vidění vytesaná skalní jeskyně, u níž ale není jisté časové zařazení. Pokud šlo o středověký prostor, novověk jej notně „upravil“. I v horní části hradu byly stavby ze dřeva – ať již mosty mezi jednotlivými skalisky, podsebití, či budovy. V severní části bývalého hradu je do skály vyhloubena spodní část hlavní věže. U ní je také malá prohloubenina s prostorem ve tvaru džbánu, která bývá často označována jako cisterna nebo vězení, sloužila však nejspíš jako skladiště na osivo, chráněné zde před drancováním okolních vsí. Přístup nahoru byl po dřevěných žebřících, které vedly stejnými místy, kudy se vystupuje vzhůru dnes, v pramenech jsou popisována i místa ochranných dveří mezi nimi.
Vrcholová partie hradu je dlouhá asi 70 metru a 20 metrů široká, tvoří ji několik propojených bloků a skýtá nádherné výhledy na malebné okolí Vysoké Lípy a na části Českého Švýcarska. A já si tak při tom rozhledu, který mým závratím z některých míst vskutku nedělá dobře, kladu otázku, jak to asi fungovalo – ať už pro stálou osádku ochranného hradu či pro pozdější loupežení – dostat se nahoru i dolů je dost dlouhá záležitost. Když tedy shora někde někoho zahlédli (pokud tu nebyly tak vzrostlé stromy jako dnes), jak dokázali reagovat? Než sestoupili, musel být ten sledovaný už dávno někde pryč…
A v roce 2017 zavítal Český rozhlas ->