weby pro nejsevernější čechy

Hrad Klamorna

This entry is part 4 of 59 in the series Hrady a tvrze

Nedaleko mnohem známějších Drábských světniček se na odbočce červené značky nachází sporé pozůstatky hradu Klamorna, vystavěného na místě prehistorického hradiště.

Volně přístupné místo, dle mapy.cz „V zimním období je zřícenina hradu uzavřena“.

Předpokládám, že pro řadu lidí, kteří jdouce od zmíněných světniček dál směrem na Skalku a řeknou si „když už jsem tady“, je tohle místo zklamáním. Stejně jako poprvé bez přípravy pro mne. Není to totiž nic. Zdánlivě. Krom vyhloubené cisterny a jakýchsi povrchových náznaků. Takže nejsa ani geolog – mineralog, dějepisec, historik či casteolog, oceňuji tak maximálně nádherný výhled ze skalních plošin. A nemám tušení, jak jsem v tu chvíli slepý…

Až když jsem dorazil domů a začal hledat informace, lezly mi oči z důlků – kde sakra jsou ty nafocené skalní světničky nemalých rozměrů, jak jsem je mohl přehlédnout? Prostě a jednoduše, návrat nutný. Realizoval jsem ho v nejbližším možném termínu a stejně jsem zcela neuspěl – dostupné zdroje hovoří o celkem 4 dochovaných světničkách, já objevil s vypětím všech sil jen část z nich. Ta nejzajímavější mi unikla i napodruhé…

Pokud se tedy někdy do těchto míst dostanete, snažte se orientovat podle plánku:

Půdorys dochovaných světniček hradu Klamorna

Čísla 1 a 2 jsou po příchodu na skalní plošinu zcela vlevo. Jedničky jsem si, stoje v ní, vůbec nevšiml. Dvojka je vytesána přímo do boku skály a vzbuzuje otázku, jak vlastně mohla fungovat bez venkovní stěny – nejspíš v ní byla nějaká dřevěná vestavba. Číslo 3 je přístupné úzkou a nenápadnou rozsedlinou z plošiny. Pokud se jí ale vydáte dolů, vpravo se otevře vytesaná světnice, umístěná poměrně vysoko nad okolním terénem. A uprostřed ní zbytek snad stolu, snad sloupu, dávno skoro zcela zničeného všemožnými rytci. K číslu 4 nemohu říct nic, protože to jsem minul, byť se honosí dalším stolem a dochovaným oknem…

Co se týče samotné plošiny a zdánlivých reliktů po jejím užívání – zástavbě – úpravách, prameny tvrdí, že na ní se z hradu nedochovalo nic, protože tu byl lom.

A nakonec to málo z historie, co se (ne)ví (net + knihy):

Kolektiv: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku – Severní Čechy, Svoboda, Praha 1984

Tomáš Durdík: Encyklopedie českých hradů, Libri, Praha 1998

Nejstarší osídlení Klamorny spadá podle archeologických nálezů již do středního eneolitu, tzn. je asi pět tisíc let staré. Prostor Klamorny a sousedních Hradů byl pak s přestávkami osídlen až do 3. století př. n. l., kdy bylo osídlení násilně vyvráceno. V 9. století byly Hrady nově opevněny a vznikl i šíjový val na Klamorně.

Od druhé poloviny 13. století byla Klamorna snad spolu s Drábskými světničkami, Starými Hrady a Hynštou součástí jednotné pevnostní soustavy. Hrad rychle zanikl, ale během husitských válek, kdy okolí ovládali hejtmané Bernart a Bartoš z Valečova, byl na krátkou dobu obnoven (30. léta 15. století). Byl však znovu brzy opuštěn. O hradu nejsou přímé písemné zprávy. Jeho zbytky i stopy původního hradiště byly citelně poškozeny kamenolomem.

Pro chybějící podklady nelze určit, zde byla Klamorna pouhým předsunutým opevněným bodem Drábských světniček či měl každý hrad jiného majitele a ty tak stály proti sobě. Se vší pravděpodobností tvořila Klamorna s hradištěm Hrada jeden opevněný celek, který poskytoval lidem z okolí bezpečný úkryt v dobách ohrožení. Klamorna a Hrada byla spojena pouze úzkou průrvou, která byla přepažena byla 2 metry vysokým a téměř 7 metrů širokým dřevo-hlinitým valem.

Autentická podoba hradu Klamorna není známa. Hrad stál na pískovcové ostrožně (160 kroků dlouhá a 40 až 50 kroků široká) s kolmými stranami oddělené od zbytku skalní plošiny úzkou šíjí. Tu přehrazuje val, který byl vybudován již jako součást pravěkého hradiště. Vlastní plocha ostrožny za valem je dosti nerovná a nevykazuje stopy zástavby. Jen na jižní straně se za ve skále vylámaným příkopem dochovala vysekaná cisterna (nelze však vyloučit, že se jednalo o skladovací prostoru pro uchování potravin).

V zadní části areálu, tam, kde strmé skály spadají do údolí, jsou zbytky několika skalních světniček středověkého původu. Ve dvou světničkách se dochovaly kamenné stoly a v jedné z nich i zbytky náročněji přitesaného okna. Architektonické prvky umožnily jejich dataci do 15. století. Na okrajových skalách jsou také stopy po dřevěných stavbách, zářezy do kamene pro trámy a opory.

Series Navigation<< Hrad RotštejnHrad Krupka >>
Tagy