weby pro nejsevernější čechy

Hrad Kostomlaty

Článek je součástí seriálu Hrady a tvrze

Jihovýchodně od Kostomlat pod Milešovkou, skoro co by kamenem dohodil, stojí zřícenina stejnojmenného hradu.

Hrad, k němuž vede zelená turistická značka mezi Kostomlaty pod Milešovkou a Černčicemi souběžná s místním červeným okruhem, je volně přístupný, poměrně rozsáhlý a opravovaný. Poslední skutečnost má bohužel jeden negativní dopad – pokud dorazíte ve všední den, máte smůlu – hradní palác a a vyhlídková věž jsou pod zámkem. Ač jsem nikde v areálu nenarazil na žádné info, předpokládám, že podobně jako třeba na Helfenburku u Úštěka budou tyto prostory přístupné pouze v přítomnosti „hradní posádky“ o víkendech…

Z různých pramenů:

Kolektiv: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku – Severní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1984
Tomáš Durdík: Encyklopedie českých hradů, Nakladatelství Libri, Praha 1998
Rudolf Anděl, Jan Kabíček: Hrady a zámky severočeského kraje, Severočeské nakladatelství 1963

Kostomlaty jsou zřícenina šlechtického hradu z první poloviny 14. století na kopci Kostomlaty nad obcí Kostomlaty pod Milešovkou, podle níž získaly název. Jedná se o gotický hrad bergfritového typu s dvoudílnou dispozicí. Stal se součástí predikátu Kostomlatských z Vřesovic. Byl opuštěn na konci 16. století. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka ČR.

V turistických průvodcích a mapách bývá někdy hrad – s odkazem na Václava Hájka z Libočan – nesprávně nazýván Sukoslav (označení je dokonce použito na tabulce rozcestníku). Ve své kronice vypráví Hájek vymyšlený příběh o předáku Sukoslavovi, který bojoval s knížetem Hostivítem. Tento Sukoslav měl v roce 880 poblíž Bíliny založit hrad, který pojmenoval podle svého jména. Hostivít ani Sukoslav nejsou historické postavy, hrady se koncem 9. století ještě nestavěly, ztotožnění Sukoslavi s Kostomlaty neuvádí ani Hájek. V soudobých písemných pramenech se tento název nevyskytuje, používat se začal až v 19. století.

Ve skutečnosti hrad založili někdy po roce 1300 páni z Rýzmburka, nazývaní také páni z Oseka, původně Hrabišici. První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1333, kdy ho Boreš z Oseka prodal Chotěborovi z Herštejna. Hrad byl v té době manstvím hradu Rýzmburka (Oseka). Dva roky nato prodal Chotěbor Kostomlaty markraběti moravskému, pozdějšímu českému králi a císaři Karlovi IV. Hrad se tak stal manstvím českého krále. Neznámo kdy udělil Karel IV. hrad v léno pánům ze Žerotína. Dokládá to fakt, že v roce 1370 instaloval nového faráře do Kostomlat Habart starší ze Žerotína. V roce 1388 prodal Plichta ze Žerotína hrad Jindřichu Škopkovi z Dubé.

Majitel hradu za husitských válek Albrecht Škopek z Dubé byl komtur řádu německých rytířů v české provincii. Husité během válek Kostomlaty několikrát oblehli, poničili je, ale nedobyli. Na jaře roku 1434 hrad spolu s hotovostmi z Loun, Slaného a Žatce oblehl husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic. Přestože byl po bitvě u Lipan od Kostomlat vylákán a poražen v bitvě u Řevničova, k hradu se posléze vrátil a dobyl jej. V roce 1435 již byl oficiálním vlastníkem hradu. Po bitvě u Lipan přestoupil na stranu císaře Zikmunda a podle pověsti bloudí o půlnoci rozvalinami duch proradného Jakoubka s černou skvrnou v podobě kalicha na čele.

Královským lénem přestaly Kostomlaty být v roce 1562. Po ztrátě Chomutova na Kostomlatech po určitou dobu sídlil Jan z Vřesovic, který se po hradě psal v době okolo roku 1458. Jan se až do roku 1465 o hrad soudil s Benešem z Kolovrat. Krátce po vyhraném sporu Kostomlaty roku 1466 předal do správy svému nejstaršímu synu Jarošovi. Potomci Jana z Vřesovic se podle hradu psali Kostomlatští z Vřesovic, hrad i s panstvím jim patřil až do začátku třicetileté války.

Jako všechny středověké hrady se v průběhu 16. století staly i Kostomlaty pro své majitele neobyvatelné. Postupně si vystavěli nová sídla v městečku Kostomlatech pod hradem. V roce 1606 už na hradě, který postupně chátral, nikdo nebydlel.

Počátkem 17. století se dělili o kostomlatské panství bratři Petr a Oldřich Kostomlatští z Vřesovic a každý měl ve své polovině městečka tvrz. Hrad mezitím zpustl, r. 1606 byl neobydlený a pouze dvě bašty měly střechu. R. 1623 byli bratři Petr a Oldřich z Kostomlaty postiženi konfiskací jedné třetiny majetku pro účast na stavovském povstání z l. 1618 – 1620. Podle tehdejší praxe bylo však prodáno celé panství, které koupil v r. 1624 Humprecht starší Černín z Chudenic. Černín přikoupil ještě konfiskované Černčice a později Lhenice a Bukovice.

Roku 1841 začal Josef Fenzel z Kostomlat v dolním hradu stavět výletní restauraci. Vystavil v ní nálezy uskutečněné při planýrce a kopání základů. Tím byla do budoucna zmařena možnost archeologického průzkumu v tomto prostoru. Hostinec spolu s rozhlednou ve velké věži zanikl v padesátých letech dvacátého století. Z hostince zbyla jen část zdí a sklep.

Hrad je majetkem státu – Lesů ČR. V roce 1998 bylo založeno Občanské sdružení pro záchranu hradu Kostomlaty v čele s Františkem Zimmermannem z Křemýže (info z roku 2003), které o památku pečuje. Vstupné se nevybírá. Náplní práce sdružení je především čistit areál hradu od náletových dřevin a celková ochrana památky. Podařilo se získat finanční prostředky od Ministerstva kultury České republiky na opravu a konzervování části horního hradu. V roce 2014 sdružení dokončilo opravu velké věže, ve které byla opět zřízena rozhledna.Web sdružení poněkud spí, poslední info je na něm z října roku 2019.

Kostomlaty jsou typickým příkladem hradu bergfritového typu. Dispozice hradu je od založení dvojdílná. Horní hrad se skládal z věže (bergfritu) a dvou protilehlých paláců, mezi nimiž bylo umístěno nádvoří na půdorysu nepravidelného lichoběžníku.

Dolní hrad tvořilo rozlehlé předhradí, do něhož se vstupovalo hranolovou branou, kterou chránila vlevo stojící okrouhlá věž, přístupná v prvním patře z ochozu hradby a ve čtvrtém patře opatřená hrázděným podsebitím. V předhradí byly umístěny hospodářské budovy.

Dnešní cesta ke hradu respektuje původní přístup. Ještě před vstupem do předhradí přetínala cestu kulisová brána, která byla součástí parkánové hradby a ze které se dochovala část zdiva. Druhá brána, sloužící vstupu do předhradí, měla čtvercový půdorys a vnitřní neuzavřená strana byla otevřená dovnitř. Okrouhlá věž nad ní má čtvercový interiér, zakončena byla podsebitím na kamenných konzolách. Dolní hrad uzavíraly zdi na severní, západní a jižní straně, na východě se vstupovalo přes příkop do vnitřního horního hradu.

Horní hrad na vyvýšeném místě hradního areálu byl od dolního oddělený příčným příkopem a hradbou. V té byla třetí brána umístěná pod bergfritem. Z jižní a východní strany chránil hrad kromě hradeb i parkán. V jihovýchodní části opevnění horního hradu pak byl vstup do nádvoří, vymezeného dvěma protilehlými paláci. V jihozápadním rohu stojí okrouhlá věž, nejvyšší část hradu, tvořící podnes jeho typickou siluetu.

V polovině 15. století byl západní palác přestavěn a o jedno patro zvýšen. Tuto přestavbu dokumentují tři velká okna. Vchod do bergfritu byl pak možný z prvního patra západního paláce. Bergfrit byl zakončený užší nástavbou, kolem které obíhal ochoz. Tomáš Durdík tuto stavbu definuje jako věž typu máselnice. V polovině 19. století bylo ve věži vybudováno točité dřevěné schodiště. Hrad byl chráněn dvěma hradebními okruhy: parkánovým a vnitřním. V polovině 15. století byla ochrana hradu zesílena dvěma čtvercovými, dovnitř obrácenými baštami, které se staly součástí jižní parkánové hradby horního hradu. V téže době byla rovněž postavena dvouprostorová budova před východní parkánovou hradbu horního hradu.

Památkový katalog je stručný:

Hrad byl založený kolem r. 1300 pány z Oseka a skládal se z horního a dolního hradu. Branou se vstupovalo nejprve do dolního položeného severněji. Do horního hradu, předěleného příkopem, se vstupovalo další branou, nad níž stojí vysoká okrouhlá věž.

Původní evidenční list památky je sdílnější:

Na vrchu jihovýchodně od obce jsou zachovány značně rozsáhlé zříceniny hradu (měl od založení české jméno podle starší vsi, německé jméno nedostal). Hrad se skládal z dolního a horního hradu, zhruba stejné rozlohy. Branou se vstupovalo nejprve do dolního hradu, položeného severněji. Z dolního hradu se mnoho nedochovalo, neboť celá jeho prostora byla v 19. století upravena, při čemž vystavěn i hostince, jenž je nyní v troskách. Do horního hradu, od dolního odděleného příkopem, se vstupovalo další branou, nad níž stojí vysoká okrouhlá věž s ochozem neobvyklého tvaru, dodnes dobře zachovaná. V horním hradu jsou vedle hradebních zdí zachovány poměrně rozsáhlé zbytky dvou hradních domů-paláců, v severní a východní části nádvoří.

Hrad byl pravděpodobně založen kolem roku 1300, opuštěn kolem roku 1600, ale pak ještě znovu obýván kolem roku 1680 služebnictvem – poté brzy pustne. V roce 1941 zřícenina upravena a věž zpřístupněna jako rozhledna.

Series NavigationTvrz Brozany nad Ohří >>
Tagy