weby pro nejsevernější čechy

Hrad Ostrý (Scharfenstein) u Františkova nad Ploučnicí

This entry is part 20 of 55 in the series Hrady a tvrze

Jihovýchodně od Benešova nad Ploučnicí na čedičovém ostrohu nad obcí Františkov nad Ploučnicí (261 m n. m.), ze tří stran obtékaném řekou Ploučnicí, se nachází zřícenina hradu Ostrý, zvaného též Scharfenstein či Šarfenštejn.

Kolikrát jsem se na ty hnědé tabule, upozorňující na blízké památky, díval. Kolikrát jsem se v Benešově nad Ploučnicí přesvědčoval, že Františkov je vlastně jen kousíček za rohem. Nikdy to nevyšlo, až letos na jaře. Autem je nejsnazší zaparkovat buď před obecním úřadem, kde se dá koupit turistická známka (k níž jsem dostal brožurku o historii obce a hradu), nebo po přejetí lávky s odbočkou ke hradu na poměrně velkém prostranství na břehu řeky. Na silnici hned u mostku je autobusová zastávka. Nejdál to má ten, kdo přijede vlakem. Sice je na správné straně řeky, ale buď absolvuje velký okruh po zelené značce, nebo musí přes most do obce a projít ji k již zmíněnému mostku.

Za mostkem je informační tabule a směrovka ke hradu. Nenechte se odradit, je opravdu třeba vyrazit směrem ke vratům do jakéhosi průmyslového areálu. Vpravo podle plotu vede nenápadná pěšinka, která turistu dovede k rozcestníku zelené turistické značky. Vpravo do kopce k odbočce na hrad, rovně směr Benešov nad Ploučnicí. Škoda, že tu není jasněji vyznačeno, že právě tam se jde k místnímu vodopádu.

Půdorys hradu

Po chvíli stoupání se po pravé ruce objeví impozantní zbytky zdiva, střežící přístupovou cestu. Hradní areál je rozlehlý, ale ze staveb toho moc nezbylo. Mohutné zbytky opevnění brány jediné přístupové cesty od severu se zbytky příkopů vylámaných ve skále. Po levé straně vnitřního hradu by dnes už málokdo hledal stopy po hospodářských staveních, sklepích a cisterně na vodu, vše je nepřehledně zarostlé. Na samém konci hřbetu se tyčí nejprve zbytek věže, která střežila poslední bránu k samému hradnímu jádru. Z paláce, který tu stával, nezbylo dnes takřka nic, jen pár zdí. V jedné z nich je proražená branka, která pravděpodobně umožňovala přístup k řece přes hospodářské budovy pod hradem (Dobroslova Menclová: České hrady, díl první, strana 158).

Sáhněme tedy opět po literatuře (Encyklopedie českých hradů – Tomáš Durdík, Hrady a zámky severočeského kraje – Rudolf Anděl a Jan Kabíček, a mnoho dalších) a internetových zdrojích, a podívejme se do historie.

Hrad byl vybudován jako správní centrum nově vznikajícího panství ve 13. století příslušníky tehdy mocného rodu Markvarticů na území, jež původně patřilo k rozsáhlému okruhu děčínského královského hradu. Jako královský kastelán na Děčíně se k r. 1220 připomíná Markvart. Snad on sám či jeho stejnojmenný syn pak vybudoval kolem r. 1230 hrad Ostrý. V listinách se však poprvé připomíná až r. 1268 a to ve jménu svědka na listině Přemysla Otakara II., jež znělo Marquardus de Sarfnstain (původně Markvart z Března, bratr Havla z Lemberka).

S velkou pravděpodobností spadá počátek výstavby hradu ještě do doby vlády krále Václava I., který zemřel v roce 1253. Dokončen byl pak za vlády Přemysla Otakara II., kdy také na severu Čech dochází k budování mocenských center, která rněla sloužit k zajištění nechráněné severní hranice země. Není zcela jasné, zda Markvartici byli původně vlastníky Ostrého, či jeho královskými správci. Za vlády Přemysla Otakara II. byl však Ostrý statkem královským.

Po smrti Přemysla Otakara II. na Moravském poli v roce 1278 se Ota Braniborský stává správcem Čech a zároveň poručníkem jeho nedospělého syna Václava II. Hrad Ostrý byl zastaven spolu s Děčínem a jinými severočeskými hrady a městy markrabímu Otovi za náhradu 20 000 hřiven stříbra. Tato zástava, jež dokazuje tehdejší značný význam Ostrého, byla r. 1283 zrušena a téhož roku mladý král Václav II. daroval Ostrý jako léno dalšímu příslušníku rodu Markvarticů, Janu z Michalovic, vrchnímu šenkovi, který je pokládán za syna Markvarta ze Scharfensteina.

Nový pán Scharfensteina patřil k předním českým velmožům, často se zdržoval při pražském panovnickém dvoře a ve své době se proslavil rytířskými jízdami. Někdy na přelomu 13. a 14. století Jan z Michalovic předstoupil před krále Francie a na turnaji svedl vítězný boj s francouzskými rytíři.

Dalšími vlastníky hradu byli jeho potomci v přímé linii a v roce 1407 přechází hrad z důvodu finančních potíží do vlastnictví příbuzné rodiny Hynla Berky z Dubé a a Hohnštejně. V době husitských válek, při obléhání Benešova a jeho dobytí husity v roce 1425 a 1426, Hynek Berka hrad s největší pravděpodobností uhájil. Spíše však lze předpokládat, že husité dávali přednost snazší a bohatší kořisti, jakou byly Benešov nebo Kamenice, a proto hrad Ostrý ani nikdy neobsadili.

V letech 1432 až 1437 držel Ostrý Heník z Valdštejna, pak znovu Berkové z Dubé a okolo roku 1440 se hrad stává majetkem rodu Vartenberků, kteří v té době prováděli početné loupežné výpravy do Lužice. Lužičané pak koncem roku 1444 provedli proti Vartenberkům výpravu do severních Čech, kde také obléhali hrad Ostrý, který v roce 1445 po čtyřdenním obléhání dobyli a vypálili jeho dřevěné části. Hrad byl poté sice ještě obnoven, ale svůj dřívější význam postupně ztrácel, neboť sloužil již jen jako sídlo panských purkrabí (Vartenberkové sídlili na výstavném děčínském zámku). Další vlastníci přemístili své sídlo do blízkého Benešova. Od roku 1515 je pak hrad připomínán již jen jako pustý. V průběhu staletí měnilo panství majitele (páni ze Solhauzu, Starschädlu), roku 1816 pak prodal hrabě Thun-Hohenstein zříceninu se sousedním dvorem a statkem městu Benešovu nad Ploučnicí za 180 000 zlatých.

Severozápadně od hradu na návrší směrem k Benešovu vznikl již koncem 15. století hospodářský dvůr, který se skládal z několika hospodářských budov pro ustájení ovcí a dobytka.V roce 1589 si zde nová majitelka Marie ze Salhausenu nechala vystavět panský dům, ve kterém sídlili i pozdější majitelé zdejšího panství. Dvůr byl také podle nové majitelky nazvaný – Meierhof Scharfenstein. Téměř všechny budovy a stáje byly však v roce 1900 zničeny požárem. V roce 1929 zde pak z jedné dochované stáje zřídil Josef Hýbel výletnickou hospodu, která existovala ještě nějakou dobu po roce 1945.

Koncem 19. století proběhly na zřícenině hradu Ostrý restaurátorské práce a byla zde objevena řada archeologických předmětů. Tehdy také došlo k proražení chodby do interiéru válcové věže. Na počátku 20. století byly odkryty zbytky zdí a provedeno zaměření půdorysu hradu. V letech 1928 – 1931 byly ze státní podpory na hradbách prováděny konzervátorské práce a bylo rovněž doplněno nové zdivo. Od té doby se zřícenina hradu Ostrý dostala opět do velmi špatného stavu. V roce 2008 byla zahájena první etapa projektu „Zajištění bezpečného zpřístupnění zříceniny hradu Ostrý“. Projekt byl realizován za výrazné finanční podpory Ústeckého kraje a Lesů České republiky. Konzervace hradeb a opravy mají za cíl zachovat tuto památku ze 13. století i pro další generace.

Jako kulturní památka byla zřícenina hradu Ostrý zapsána při Ministerstvu kultury v Praze dne 4. dubna 1966.

Hrad nad údolím řeky Ploučnice mezi Českou Lípou a Děčínem stojí v ohybu řeky na dlouhé skalnatém ostrohu jazykovitého tvaru, který vybíhá ze severních úbočí k jihu až nad řečiště. Hrad stával na konci ostrohu, obtékaného ze tří stran Ploučnicí, na skále vyčnívající asi 50 m nad její hladinu. Ovládal jak údolí Ploučnice, tak zejména starou obchodní stezku, jež tudy procházela.

Ostroh, na němž byl hrad vybudován, je z olivinického čediče, jenž sloužil i jako stavební materiál pro hradní zdivo. Tvar skály dal hradu i jméno. Přístup k němu byl pouze ze severní strany a ztěžovaly jej tři dosud zřetelně patrné příčné hluboké příkopy. Přístupová cesta do trojdílného hradu vedla po západní straně. Předhradí chránila mohutná čelní hradba s později dostavěným opěrákem, která navazovala na obvodovou hradbu.

Mezi příkopy jsou dvě vyvýšená skalnatá prostranství, na nichž zřejmě původně stávaly hospodářské budovy tvořící předhradí. Za třetím příkopem, na vyvýšeném a mohutném skalním bloku, leží jádro starého hradu. Na pravé straně cesty se tyčí veliký nárožní zděný pilíř, u něhož zřejmě bývala brána. Za ním se vstupuje do prvého nádvoří, na němž při levé straně stávaly patrně obytné budovy. Dále k jihu, na vrcholu skály, stojí dosud mohutně působící zbytky hradní věže válcovitého tvaru, z níž zůstala zachována jen její spodní část asi 8 m vysoká. Věžní zdivo je 3 m silné a uvnitř věže je volný kruhovitý prostor o průměru 180 cm. Tento okrouhlý bergfrit byl patrně dostavěn až dodatečně do prostoru vymezeného již stojící obvodovou hradbou. Zda mu předcházela nějaká jiná stavba, není jasné.

Za věží se prostírá nevelké druhé nádvoří tvaru pětiúhelníka, jež má na jižní straně dosud mohutné zbytky hradního zdiva asi 160 cm silného. Dále směrem k jihu, nad zákrutem řeky, byl hrad uzavřen další půlkruhovitou zdí, jež vytvářela jakési předpolí. Zmíněné jádro hradu bylo ohrazeno zdmi přiléhajícími těsně k okrajům náhorního prostoru ostrohu. Délka hradního jádra je asi 95 m a největší šířka 25 m. Celý tento prostor je dnes poměrně značně zarostlý stromy i keři. Základy zdí jsou však většinou jasně patrné.

Jádro minimálně na východní a jižní straně obíhal snad dodatečný parkán. Pro zajištění plynulé komunikace v něm musel být mohutný opěrák hlavní zdi na východní straně prolomen průchodem.

Hrad Ostrý na historických zobrazeních zde ->

Series Navigation<< Hrad Fredevald (Pustý zámek u České Kamenice)Hrad Himlštejn >>
Tagy