weby pro nejsevernější čechy

Hrad Perštejn (Borschenstein)

This entry is part 54 of 59 in the series Hrady a tvrze

Další z hradů, které zdobí Poohří (kolem Klášterce nad Ohří) je Perštejn, nacházející se v lesích blízko stejnojmenné obce.

Tenhle hrad má trochu smůlu. Jednak na něj není vidět (sic na skále, je utopen v lesích), je trochu bokem hlavního silničního tahu a jednak když řeknete jeho jméno, všichni si přidají písmenko navíc a jsou o stovky kilometrů dál. Což se kupodivu částečně povedlo i v aktuální Bráně č. 8, kde se z něho v textu o Šumburku stal Pernštejn. Takže pozor na to – malou mnemotechnickou pomůckou by mohl být třeba fakt, že tady „dole pod hradem“ se v obci nachází řemeslný pivovar Chalupník, který opravdu na Českomoravské vrchovině nenajdete.

Takže zpět a od začátku – pokud jedete z Chomutova na Karlovy Vary, minete Hasištejn, Egerberk, Šumburk a pak máte po pravé ruce sjezd do Perštejna (Pürstein nebo též Peršta). Železniční zastávka je poměrně daleko, na opačném břehu Ohře. O kus dál je dokonce přístaviště. Od nádraží vede modrá značka do obce a pak přes hrad dál na Měděnec. Autobusů tudy jezdí docela dost (z Klášterce do Jáchymova, něco z Kadaně, něco z Ostrova). S parkováním je to tu ale slabší, obec je sevřená v údolí a kolem průtahu obcí moc místa není – a to ani u pivovaru, vejde se sem jen pár aut.

Cesta na hrad je v pohodě, žádný extra kopec (466 m n. m.) a značka vede spolehlivě. Jediné dilema, které návštěvníka čeká, je přímo pod hradem – vpravo, či vlevo? Pokud chcete vtrhnout rovnou do nejlepšího a ochudit se o postupné rozkrývání a objevování, směřujte vlevo a do kopce. Pokud chcete být postupně překvapováni, miřte vpravo a od přehradí postupujte zpět vlevo po hřbetu kopce přes celý hrad. Jen se nenechte zaskočit – chce to trochu trpělivosti.

Paměť je ošidná, i tady jsem v 80. letech 20. století byl a pořídil pár fotek. Ale dokázal jsem úplně zapomenout, co mne tu čeká. Když sem se ocitl na onom zmíněném předhradí, kde je uprostřed ruin plácek s ohništěm, rozhlédl jsem se a říkal si Hmmm – a to je jako všechno? Naštěstí jsem prošel průchodem dál na místa, kde stálo jádro hradu, a žasl, co všechno se mi vykouřilo z hlavy. Navíc jsou tu všude cedule s povídáním, kresbami a plánky, takže si člověk snadno udělá představu, jak obrovské to tu bylo. Byť z onoho jádra zas tak moc nezbylo – z hlavní věže jen kus oblouku, pozůstatky paláců lze jen tušit, branka do navazující spodní části se opravuje. A tady je asi to nej – velestěna s malou brankou na parkán. Opravdu impozantní stavba. No a pak už jen se porozhlédnout po okolí, kdy člověk zjistí, jak mocné tu byly terénní úpravy – valy a příkopy.

Jedno video zde ->

Historický exkurz pomocí netu a knih:

Tomáš Durdík: Encyklopedie českých hradů, Libri Praha, 1998

Jaroslav Kocourek: Český atlas – Západní Čechy, obrazový vlastivědný průvodce, freytag & berndt Praha, 2003

Kolektiv: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku III. Severní Čechy, Svoboda Praha, 1984

Nejstarší historie hradu není úplně jasná, neví se, kdo a kdy ho založil. Pravděpodobně k tomu došlo ve druhé polovině 13. století. Stavitelem mohl být Boreš z Rýzmburka (hojně zmiňován v období 1248–1276, s hradem je spojován pro podobu svého jména se starším názvem hradu – Borschenstein) nebo jeho příbuzní ze Saska Šumburkové (ti se u nás objevují po roce 1290). Někdo dokonce uvažuje o Albrechtu ze Žeberka, purkrabím na kadaňském hradu.

První písemná zpráva o existenci hradu je až z roku 1344 v souvislosti s Bedřichem ze Šumburka, pána na Perštejně (od roku 1345 hejtman durynského lantkrabího).

Šumburkové (Bedřich a jeho bratři Albert a Jetřich) roku 1352 přijali svá panství (Perštejn, Lestkov-Egerberk, Klášterec nad Ohří, Stráž nad Ohří, Prunéřov, Mikulovice aj.) jako léno od krále Karla IV. a stali se tak součástí zemí Koruny české, což ovšem nebránilo tomu, aby na hradě byla německá posádka.

Během husitských válek docházelo ke sporům mezi bratranci Alešem ze Šumburka a Vilémem ze Šumburka, které skončily až rozdělením panství v roce 1431. Aleš získal hrad Perštejn s polovinou Přísečnice a Vilém kromě dalšího také Klášterec nad Ohří, Kadaň a založil hrad Šumburk.

V roce 1446 Aleš ze Šumburka, člen strakonické jednoty, uzavřel z finančních důvodů lenní svazek se saským markrabětem Fridrichem a německá posádka hradu začala pustošit okolní statky pánů věrných králi Jiřímu z Poděbrad, mezi které patřil i jeho bratranec Vilém.

Po Alešově smrti (zemřel 1451) poručník Alešových synů saský Bedřich ze Šumburka a Glouchova nadále porušoval chebské příměří mezi Jiřím z Poděbrad a Saskem. Odvetou mu bylo vojenské tažení vedené Jakoubkem z Vřesovic, kterého se zúčastnili mimo jiné i Jan Calta z Kamenné Hory, Aleš a Petr ze Šternberka a města Žatec a Louny. Hrad byl obležen a jeho posádka uznala porážku, takže jí byl umožněn volný odchod se zbraněmi. Panství zůstalo nadále v držení Alešových synů, ale hrad byl pro výstrahu vypálen a pobořen, aby nemohl sloužit škůdcům. Bedřich ze Šumburka na svou porážku nikdy nezapomněl a byl o několik let později (1468-1469) jedním z vůdců křížové výpravy do Čech proti Jiřímu z Poděbrad.

V roce 1508 Šumburkové hrad prodali Albrechtovi z Kolovrat a ten záhy poté prodal panství i s obnoveným hradem Oplovi z Fictumu, kterému tehdy patřil i Šumburk a Klášterec nad Ohří. Roku 1512 dosáhl propuštění Perštejna z korunního lenního svazku. V roce 1530 hrad patřil Oplovu bratru Jiřímu, ale byl mu zkonfiskován spolu s ostatním majetkem za penězokazectví. Ferdinand I. Habsburský tehdy začal hrad zastavovat různým členům královské rady (královskému sekretáři Ondřeji Adlerovi, Kryštofu z Gensdorfu). Během správy hradu královskými úředníky (např. Holzblock z Jáchymova) hrad nezadržitelně pustl a v roce 1537 se o něm mluví již jako o zřícenině. Panství včetně hradu se v roce 1539 podařilo soudně získat třetímu Oplovu bratrovi Hanušovi, který však perštejnské panství natrvalo připojil k Šumburku a novým centrem panství se (místo opravování ruiny) stal zámek v Klášterci nad Ohří.

Hrad měl rozsáhlou, minimálně trojdílnou dispozici s množstvím staveb, které vznikaly postupným vývojem. Okrouhlé jádro – nejstarší část hradu – se zbytky paláců při obvodové zdi odpovídá hradům s plášťovou zdí. U něho stál poněkud nezvykle mimo obvod jádra umístěný okrouhlý bergrift o průměru 9,7 m a tloušťce zdi 3 m, vázaný do hradby – těsné sousedství s jádrem ale umožnilo přímé spojení, pravděpodobně padacím mostkem. Hrad ze tří stran obklopovalo rozsáhlé vnější opevnění, na vstupní straně opatřené úzkým parkánem.

Přístupová cesta se k hradu přibližovala od severu. Po překonání zdvojeného příkopu vedla na první nádvoří v dolní části hradu. Nejprve malou brankou do úzkého parkánu, který zesiloval opevnění této části hradu a byl v nároží opatřen čtverhrannou, dovnitř otevřenou baštou. Následuje druhá branka, procházející vysokou hradbou bez oken na západní straně. Tudy se přicházelo do předhradí, chráněnému vysokými hradbami, k nimž zevnitř přiléhaly hospodářské objekty.

Na východní straně prvního nádvoří stála budova dochovaná v podobě malých fragmentů zdiva. Za ní vedla hradba vnějšího opevnění k jižní části hradu, kterou pod hradním jádrem zesilovala další čtverhranná bašta. Předhradí se zužovalo směrem k hornímu hradu a vyúsťovalo v neširokou cestu, krytou z obou stran ochrannou zídkou – na jejím konci byla pravděpodobně třetí brána, z níž se nedochovalo nic. Z jádra se dochovaly jen stopy sklepů, hromady kamení a části základového zdiva. Nepřehledná změť terénních reliktů neumožňuje bez archeologického výzkumu určit přesnou podobu horního hradu – zřejmě byl bez věže.

Hradba na jihu vytvářela baštovitý výstupek a pokračovala podle západní strany jádra k již zmiňovanému bergfritu. Jeho zbytky stojí severně od jádra. V krátkém úseku zdi mezi jádrem a věží se dochovala z větší části zasypaná branka. Pod skalnatým vrcholem hradu je malý čtverhranný obezděný prostor, snad základna praku – vrhače kamenných koulí.

Series Navigation<< Tvrz ŠumburkHrad Starý Rybník (Altenteich) >>
Tagy