weby pro nejsevernější čechy

Hrad Hungerberg

Severozápadně nad městem Bochovem na vrcholku Hladového vrchu nad Bochovským potokem se nachází terénní pozůstatky po hradu Hungerbergu.

Hrad Hartenštejn u Bochova údajně vznikl poté, kdy při dobývání města vojsky krále Jiřího z Poděbrad byl původní, starší hrad Hungerberg roku 1469 zničen. A to dost důkladně, zbylo toho opravdu pramálo – dochovaly se jen znatelné výrazné terénní úpravy. Přístup ke hradu byl možný od jihovýchodu z městečka (a dodnes tomu tak je), zatímco na ostatních stranách objekt chránily strmé stráně. Oválné hradiště bylo po obvodu obehnáno příkopem a valem, což je to jediné, co je tu dnes k vidění.

Hrad byl založen pány Slavkem a Borešem Hrabišici z Rýzmburka v první polovině 14. století k ochraně městečka Bochova a jako středisko jejich panství, první zpráva o hradu pochází z r. 1349. Rýzmburkové zde vládli do r. 1406, kdy po porážce v boji panské jednoty proti králi Václavu IV. ztratili Bochov i všechna okolní panství. R. 1412 se zmocnili Bochova, Bečova, Andělské Hory, Žlutic a jiných panství páni z Plavna, nepřátelé Václava IV. a později i husitů. Dlouho ho neužili, jak výše řečeno, záhy bylo po něm. Míšeňský purkrabí Jindřich II. z Plavna se angažoval v Zelenohorské jednotě, utvořené proti českému králi Jiřímu z Poděbrad. Panovník proto následně udělil statky pánů z Plavna a další majetky vévodům Arnoštovi a Albrechtovi Saským. Roku 1469 proto následně na základě vymáhání práv tohoto nového vlastníka zdejší hrad oblehla a dobyla vojska krále Jiřího z Poděbrad. Bochov byl vydrancován a vypálen, hrad zbořen a již nikdy nebyl obnoven.

Jak už to tak bývá, zdivo bylo v průběhu let postupně zcela rozebráno na stavební kámen pro výstavbu domů ve městě. V roce 1693 byla na místě zaniklého hradu postavena barokní kaple Nejsvětější Trojice, zbořená někdy po roce 1950. V průběhu 20. století byla lokalita postupně částečně zalesněna. V šedesátých letech 20. století byl prostor Hladového vrchu parkově upraven. Jak praví některé prameny, je z něho krásný rozhled do okolní krajiny a na nedaleký Hartenštejn. Což je ovšem pravda jen z několika mála procent. Většinou nemám problém s užitím dotačních peněz na opravu památek a historicky významných míst. Tady jsem byl ale na pochybách – jednak parková úprava nevykazuje zrovna velké užívání, všude tráva a neprošlapané pěšiny,ukazující na fakt, že sem asi nikdo moc nechodí. A hlavně skutečná bomba – vyhlídkové místo Kraje živých vod z peněz EU. Slogan pěkný, což o to – vše nové je dobře zapomenuté staré. Ale bohužel pravdivý. Neuvidíte odtud vůbec nic, kromě vysoce přerostlých větví (viz foto)… Pokud chcete vůbec něco vidět, musíte výš. Na vrcholu kopce je instalována trojice dřevěných soch od Václava Gataříka z roku 2010, symbolizující příběh svaté rodiny. Odtud je vidět alespoň na již zmíněný Hartenštejn.

A závěrečná zajímavost – jméno vrchu (Hladový) má souviset s pověstí o hladomorně, která prý na hradě bývala.

Tagy