weby pro nejsevernější čechy

Hrad Sychrov v Rabštejně

Asi si řada místních teď klepe na čelo. Hrad Sychrov? A ještě k tomu v Rabštejně? Nezbláznil se? A představte si, že nezbláznil. V Rabštejně nad Střelou (okres Plzeň – sever) jsou hrady hned dva a jeden z nich nese jméno Sychrov.

I když, ono to vlastně vůbec není tak jisté, jestli jde o dva hrady, odborníci se stále přou, že tyhle zbytky byly možná jen předsunutým opevněním hradu druhého… Bez důkladného archeologického výzkumu je zatím nejasno, jaký byl vzájemný vztah těchto dvou středověkých staveb.

O městečku (dnes už bohužel bývalém) se rozepíšu jindy, teď stačí konstatovat, že v něm zabloudíte těžko a přehlédnout nějakou ze zdejších přemnoha památek asi ani nelze. Zřícenina hradu Sychrov se nachází na návrší na okraji města Rabštejn nad Střelou. Přímo naproti přístupové cestě je plocha k parkování, od níž vede cesta ke zdejšímu zámku, kostelu, klášteru a druhému hradu.

Jediné, co se zachovalo, je okrouhlá věž (bergrift) na hřebeni proti areálu rabštejnského hradu, za touto věží jsou patrné pouze stopy zástavby v terénu.

Dějiny hradu byly poměrně krátké. Založen měl být někdy za vlády Karla IV. rabštejnským purkrabím Jindřichem. Z té doby pochází také městské opevnění a kamenný most – jednalo se o výzmané míto na obchodní zemské cestě z Prahy přes Rakovník, Žlutice a Loket do Chebu a vybíralo se tu clo. Sám král a císař tu pobýval a mnoho staveb (včetně Karlštejna) nechal pokrýt zdejší vysoce kvalitní břidlicí. Sychrov byl údajně samostatným venkovským opevněním a s hradem v Rabštejně byl spojen podzemní chodbou.

V roce 1439 sloužil jako sídlo Janovi z Rabštejna a jeho potomci jej vlastnili do roku 1508. V tom roce jej získal Kryštof z Gutštejna, ale už v následujícím roce o něj přišel a došlo k jeho připojení k Rabštejnu. V roce 1518 Rabštejn od krále Ludvíka Jagellonského získali Šlikové, kteří hrad ponechali svému osudu. Jako hrad je naposledy zmiňován v roce 1523, roku 1560 se uvádí už jenom jako hradiště.

Od Rabštejna je Sychrov oddělen přirozenou rozsedlinou nad níž se vypíná čelo cca 60×40 metrů velkého areálu hradu. Přibližně ve středu severní strany stojí spodní část okrouhlého bergfritu o průměru cca 9 m dochovaného do výšky prvního patra těsně nad vstupní portál vedoucí od jihu. Jediným dalším zdivem je pozůstatek čelní hradby vybíhající z věže od východu. Skalnatá západní polovina hradu byla celá zastavěna, hlavní stavba stála zřejmě ve středu západní strany, kde se z ní zachoval obdélný do skály zasekaný sklípek se zbytkem valené klenby. Na jihu hrad od zbytku hřebene odděluje mohutný cca 20 metrů široký ve skále vysekaný příkop, za nímž je nevelká zhruba trojúhelná plošina beze stop zástavby.

Vzhledem k tomu, že žádná z encyklopedií, které se mi podařilo nashromáždit, se tímhle hradem nezabývá, je těch pár řádků ze specializovaných webů maximum, které se dá najít.

Tagy