weby pro nejsevernější čechy

Hrad Větrov (Winterstein)

This entry is part 12 of 79 in the series Hrady a tvrze

Na trase červené turistické značky (Hřebenovky E3) blízko Petrovic v Lužických horách nad bývalou Žitavskou cestou (název patrně vychází z historicky nedoložené domněnky o tom, že tudy kdysi vedla zemská stezka z Čech přes Jablonné a údolí Bílého potoka do Žitavy) některé prameny kladou na čedičový Loupežnický vrch (539 m n. m.) strážní hrad Větrov (někdy označovaný Loupežnický hrádek).

Snad, možná, třeba… Vlastně se nic neví určitě. Není tu k vidění nic než plácek pod skalou a cesta na skalní hřbet s omezenou vyhlídkou. Pokud tu kdy vůbec něco bylo, zničil pozůstatky lom na čedič z přelomu 19. a 20. století, o kterém se zmiňuje většina dostupných pramenů (bez dalších podrobností).

Jisté je snad jen to, že hrad tohoto jména kdysi existoval, jen se neví, kde vlastně. Prameny se rozchází v důvěryhodnosti toho, že to bylo právě zde – prý tu kdysi prý byly k vidění stopy věže, zbytky příkopu a základové zdi, jiné prameny ovšem tvrdí, že povrchové archeologické průzkumy, provedené kolem roku 2000, nepřinesly žádné nálezy, které by domněnky o existenci hradu podpořily. Tak si vyberte.

Pár fotek a pak tvrzení a fakta z různých zdrojů.

Tištěné prameny se o lokalitě nezmiňují, s výjimkou podrobné encyklopedie Hrady okresu Česká Lípa autorů Františka Gabriela a Jaroslava Panáčka (Argo 2000).

Asi nejrozumnější a nejstřízlivější info je na webu Lužické hory, vyjděme tedy z něj (a doplňme dalšími prameny):

Loupežnický vrch se kdysi lidově nazýval „Roubenschloss“, což by asi nejlépe odpovídalo spisovnému jménu „Rabenschloss“ (= Havraní nebo Krkavčí zámek). Na mapách a v průvodcích se ale koncem 19. století ujal název „Raubschloss“ (= Loupežnický zámek), který se udržel až do konce 2. světové války a v českém překladu přetrvává dodnes. Tento název měl zřejmě podpořit domněnky o tom, že na kopci stával hrad Winterstein, který sem v 80. letech 19. století umístil Alfred Moschkau (ředitel muzea v Oybinu). V české turistické literatuře se tento hrad označoval nesprávným jménem Větrov. O hradu je známá jen jediná historická písemná zpráva, podle níž Žitavští roku 1441 vykoupili od Jana z Vartenberka území s hrady Winterstein a Karlsfried u Lückendorfu (nazývaným často i Neuhaus). Lužické Šestiměstí v roce 1442 oba hrady zbořilo, aby je nemohli využívat loupežníci, přepadávající cesty ze Žitavy do Čech. V dokumentu však není psáno, kde hrad stál.

Hrad stejného jména existoval i v Saském Švýcarsku a pozdější badatelé nevěděli, zda se koupě týkala tohoto saského hradu, či jiného, ležícího na českém území. Vyjasnění zčásti přinesl objev mapy z roku 1882, který zmíněnou variantu saského hradu vyloučil. Zbylo tedy hledat zaniklý hrad Winterstein jen na území českém.

Moschkau při lokalizaci Wintersteinu na Loupežnický vrch vycházel z chybné interpretace starých pramenů.

Vycházel především ze záznamu v Inventarium Oybinense, což je soupis majetku, který císař Karel IV. daroval v roce 1369 klášteru v Ojvínu. Zde jsou zmiňovány zbytky hradu, které stály v lese Vogeldrussel, což by znamenalo, že za husitských válek byl hrad obnoven a poté jej během válek s Šestiměstím využívali severočeští páni. Potíž je ovšem i v samotné lokalizaci lesu či vrchu Vogeldrussel (zmiňován také jako Wagendrossel či Wogindrossil), kterou Inventarium Oybinense nijak neupřesňuje. Jiní badatelé (např. Gerthner roku 1884) však uvedli a zdůvodnili i jinou možnost, že se jedná o neznámý hrad na Zámeckém vrchu u Heřmanic.

Moschaku pro podporu svých tvrzení cituje lückendorfský Schöppenbuch – v roce 1592 dohodl tehdejší majitel panství Jablonné s radou města Žitavy vyrovnání o kus lesa u Petrovic, zvaného Burgberg. To prý ukazuje na existenci hradu v těchto místech. Dalším argumentem by mohl být zápis o mezním sporu z roku 1545, při kterém svědkové ukazovali na „kámen řečený Šlosštejn, který dělí grunty Grabštejnské, Lemberské a Jablonské“. Dělící bod se měl nacházet v blízkosti Loupežnického vrchu a skála by tak mohla být oním Šlosštejnem, jehož jméno by upomínalo na zaniklý hrad.

Ve své první zprávě o hradu uvedl Moschkau slabé stopy hradní věže, zbytky příkopu a základových zdí, ale v pozdějších pracích to už nijak neupřesnil a nakonec připustil, že na kopci není nic k vidění. Neexistence zřícenin se v pozdějších dobách obvykle vysvětlovala tím, že byly rozebrány na kámen spolu s čedičovou sutí, vzniklou rozpadem vrcholové skály. Lom zde byl ale založen až někdy ve 30. letech 20. století, kdy už tu žádné zbytky hradu nebyly patrné.

Je možné, že tu stával přemyslovský strážní hrádek u cesty do Žitavy, možná tu menší strážní hrad stával za vlády Karla IV.

Ani dnes na vrcholu nebo v jeho okolí žádné stopy po valech nebo stavbách nenajdeme.

V roce 1933 a 1936 zde na blíže nespecifikovaném místě zkoumal E. Gebauer kulturní vrstvu, z níž pochází soubor cca 80 ks keramiky , kterou dle J. Waldhausera lze datovat do sklonu 13. a hlavně do 14. století, což by potvrzovalo existenci tzv. Starého hradu (viz Inventarium Oybinense). Místo nálezu se ale nepodařilo najít a opakované sběry zůstaly bez výsledku.

Samotný vršek je poměrně snadno přístupný a není pro stavbu opevněného sídla příliš vhodný. Je pravděpodobné, že na Loupežnickém vrchu žádný hrad nestál. Skutečná poloha hradu Wintersteinu není dodnes objasněna, ale někteří historici předpokládají, že stál na místě později vybudovaného hradu Karlsfriedu.

Series Navigation<< Letohrádek Jíljov (Veilchenburg)Hrad Blansko >>
Tagy