weby pro nejsevernější čechy

Hrad Hřídelík

Směrem na jih od obce Blíževedly v okrese Česká Lípa na červené turistické značce se na pískovcovém skalním bloku nachází zbytky hrádku Hřídelík.

Ke svému překvapení jsem zjistil, že jsem v obci už kdysi byl a zříceninu minul. Takže jsem to napravil až po letech.

Z náměstí od sloupu Nejsvětější Trojice směr Úštěk, a na okraji obce odbočka na osamocené pískovcové skalisko. Pozorné oko odhalí mezi stromy nejen vykutané „jeskyňky“, ale i zbytky zdiva. Vpravo od odbočky je plato, kde snad byla předsunutá část hradu, to hlavní se ale skrývá vlevo mezi stromy. Na první pohled klasická pískovcová skála má za zadní strany vyhloubenou nízkou a poměrně dlouhou chodbu, zakončenou silně ošlapanými schody na vnitřní nádvoří, obehnané zaspodu neviditelnými zbytky zdiva. Dispozice je ale dnes těžko rozeznatelná, stojí jen pár stěn na kraji skály.

Podrobnosti opět s pomocí internetu a knih:

Jaroslav Kocourek: Severní Čechy (obrazový vlastivědný průvodce) / freytag & berndt Praha 2002

kolektiv: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – Severní Čechy / nakladatelství Svoboda Praha 1984

Tomáš Durdík: Encyklopedie českých hradů / Libri Praha 1998

František Gabriel, Jaroslav Panáček: Hrady okresu Česká Lípa / Argo 2000

Plán hradu zde ->

První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1334 z doby biskupa Jana IV. z Dražic. Existuje předpoklad, že byl založen z popudu pražského biskupství před rokem 1300 na významné stezce do Lužice. Počátky osídlení ve druhé polovině třináctého století jsou doloženy archeologickým výzkumem provedeným v roce 1979. Nepřímo lze odvodit jeho existenci z osoby purkrabího Martina z Hřídelíka, pověřeného roku 1292 správou Blíževedel.

O tom, že byl Hřídelík centrem tehdejšího biskupského statku, svědčí i soupisy papežských desátků z let 1352–1369, kdy se dokonce ztotožňuje s městečkem Blíževedly (Bleyzweld sive Hrziedelik). Brzy však svůj význam jako správní a hospodářské centrum ztratil.

Církev získala roku 1375 nedaleký Helfenburk u Úštěka, koupil jej arcibiskup Jan Očko od Hanuše z Dubé. Vytvořil tak souvislý pás arcibiskupského majetku od Roudnice nad Labem až k Hřídelíku a Blíževedlům. Novým správním centrem celého tohoto území se ale stal modernější, větší a v centru území ležící hrad Helfenburk. Od té doby Hřídelík pomalu upadal a poslední zmínka o něm je z roku 1395, kdy se měl stát sídlem dominikánského kláštera (Jan z Jenštejna pustý hrad daroval řádu, ale k jeho využití zřejmě nikdy nedošlo). Do té doby byl jako karcer (vězení) pro provinilé kněze odsouzené církevním soudem pražské arcidiecéze.

Během husitských válek byl poškozen a opuštěn. Josefínský katastr a místní jméno Starý hrad (Altes Haus) dosvědčují, že prý tu stával starý loupežnický hrad. Zříceniny patřily od r. 1647 k biskupskému panství Stvolínkám.

Počátkem 19. století zde litoměřický biskup Augustin Hille nechal postavit letohrádek z cihel, využívaný jako hostinec, i ten byl brzy ponechán svému osudu. Později hrad sloužil k nouzovému bydlení.

Hrad byl postaven na malé vyvýšenince mezi dvěma pískovcovým skalami, z nichž na menší stála jednoduchá bašta, po níž dnes nezbyly žádné větší zbytky. Celý hrad byl obklopen příkopem. Na hlavní skále, „hřídelíku“, bylo jádro hradu, kolem něhož byly postaveny masivní okružní hradby. Jsou dodnes zachovány do výše asi půl metru, s výjimkou míst, kde bylo nutno vyplnit rozsedliny skalního útvaru. Tam jsou části hradební zdi stále až do výše 6 m. Slabší cihlové zdi jsou nejspíš zbytky novověkého hostince. Ke stavbě byl užit čedič, křemenec a překvapivě nejméně pískovec (navíc zřejmě z jiných lokalit než ze zdejší skály).

Na hrad se vstupovalo z předhradí, kde stávaly zřejmě hospodářské budovy a větrný mlýn, připomínaný již v arcibiskupském urbáři z doby okolo r. 1390. Vnitřní příkop, přes který vedl padací most, odděloval ještě toto předhradí od vlastního opevnění hradu. Vstupovalo se tam zřejmě jen po dřevěné konstrukci. Nahoře stál čtyřhranný jednopatrový palác obklopený hradbami. Proti němu na druhé straně stával letohrádek, jehož zbytky se rovněž ještě zachovaly. Vstup do hradního paláce je možný pouze 18 metrů dlouhou lomenou podzemní chodbou gotického profilu. V jihovýchodní části hradního skaliska jsou částečně dotesané kryté prostory a převisy.

Tagy