weby pro nejsevernější čechy

Hrad u Hvězdy

This entry is part 1 of 78 in the series Hrady a tvrze

Nedaleko osady Hvězda (část obce Blíževedly v okrese Česká Lípa v Libereckém kraji) se v pískovcích mimo značené cesty skrývají pozůstatky opevněného hrádku, který dostal své jméno právě dle blízké osady.

Zelená turistická osadou jen prochází. V místě, kde míjí kapličku sv. Jakuba apoštola, odbočuje mezi domy pěšina a na plotu visí nenápadná cedulka se symbolem hradu. Pokud jste dobrodružné povahy a pro každou špatnost, můžete vyrazit. Ono totiž po pravdě jde o místo jen a jen pro skalní příznivce odškrtávání navštívených míst, k vidění tu není takřka nic (dokonce snad ještě méně, než na skalních hrádcích Labských pískovců a Českého Švýcarska, a to už je co říct).

Nejzajímavější je asi samotná cesta na místo – překvapivě od silnice prudce klesá dolů do rokle mezi pískovcovými skalami, v nichž na začátku narazíte na řadu skalních bytů, které hravě konkurují (nebo spíš mohly by) těm vyhlášeným u hradu Valečova. O kus dál jsou nad cestou velká boží muka. Poté je třeba spoléhat spíš na intuici – na mapy.cz je cestička zanesena od vodárny, ale v reálu odbočuje mnohem lepší pěšina dlouho před ní po vrstevnici. Ta se ale brzy mění v kozí stezku do strmého svahu mezi balvany. A když se člověk vydrápe až nahoru, laikovo oko rozezná jen a pouze na dvou stěnách zádlaby. Měly by tu být k vidění i zbytky zdiva hradby, ale bohužel nemohu sloužit, neobjevil jsem je. O hradu se toho ví méně než málo, dlouhé roky zůstával zcela mimo pozornost badatelů. I s následným popisem si těžko představit, jak to tu asi mohlo v době plné slávy vypadat…

Tipy na výlet v Dolním Poohří

Pár útržků o hradu a jeho historii:

Jménem neznámý hrad byl pravděpodobně založen v první polovině 13. století a obydlen byl do dvacátých let 14. století. Neexistuje o něm žádná věrohodná písemná zmínka. Místní jména objektu Hrada a Loupežný zámek (Raubschlössel) se objevují až dlouho po zániku hradu.

Nedávné výzkumy F. Gabriela a J. Panáčka zařadily na základě hmotných nálezů založení hradu právě do první poloviny 13. století a dovolily jej se značnou dávkou pravděpodobnosti ztotožnit s dosud nelokalizovaným ronovským hradem Frýdlant. Ten je poprvé zmíněn v přídomku pánů z Frýdlantu roku 1257. Lokalitu nepostihly žádná úpravy, zřejmě ale byl hrad po svém opuštění rozebírán na stavební materiál.

Pro stavbu hradu byl vybrán pískovcový blok tvořící severní konec 250 metrů dlouhého členitého skalního hřebene, přerušovaný řadou příčných spár. Skála se rozpadá do dvou úrovní s výškovým rozdílem cca 4 metry. Vyšší místo převyšuje povrch ostrožny takřka o 14 metrů, nivu s Litickým potokem pak o 50.

Přístupová cesta k hradu zůstává neznámá – po skalnatém hřebenu nelze nalézt žádné stopy jakýchkoli konstrukcí. Snad tedy vedla cesta ode dna údolí horizontálně, zaříznutá do svahu pod skalním hřebenem – ale i pro tuto hypotézu chybí v terénu jakýkoli doklad její existence. Kolmo ke svahu je přístup takřka vyloučen, sklon úbočí je téměř 45 stupňů. Spára mezi skalními bloky na východní straně byla překlenuta dřevěnou podlahou. Tato úprava snad mohla souviset se vstupem.

Celou plochu centrálního suku zaujala jediná stavba pravděpodobně věžovitého charakteru. Po předpokládané věži u nás značně neobvyklého šestiúhelníkového půdorysu se dochovaly pouze dražé, čili spáry vysekané do skály, které měly v pískovcovém masivu ukotvit celou stavbu. Šířka dražé kolísá od cca 40 do cca 80 cm, hloubka pak dosahuje až 60 cm. Nedochovaly se v nich však žádné zbytky, které by dovolovaly rozhodnout, zda byla stavba dřevěná, hrázděná či kamenná – podle rozměrů byla ale budova nejspíš z kamene. Chybí však jakékoli stopy po maltě, a způsob založení neodpovídá znalostem z míst s dochovaným zdivem. Bez ohledu na použitý materiál byla stavba vzhledem k vnitřnímu průměru cca 6 metrů použitelná k obývání.

Kolem této centrální budovy na převýšeném suku byly ze tří stran nalezeny stopy stavební činnosti. Od jihozápadu byla k suku přilepena rozlehlá zřejmě zalomená stavba s minimálně přízemím na vnější straně provedeným z kamene, což dokládá ve skále vytesaná základová spára o šíři kolem 1,5 metru. Téměř po celém obvodu nižšího patra jádro chránila zděná hradba široká 1,5 metru, z níž se kromě stop ve skále dochovaly pouze nepatrné zbytky zdiva na severovýchodě (spára byla zřejmě překlenuta trámovou konstrukcí).

V poznání hradu u Hvězdy stále zůstávají povážlivé mezery. Přesto však není pochyb o tom, že šlo o stavbu dosti neobvyklou, pro níž těžko hledáme analogii. Platí to především pro její polygonální věž, na území českého království ve 13. století srovnatelnou pouze s věžemi královských hradů ve Znojmě a Kladsku a rožmberskými Příběnicemi. Jde nepochybně o nejstarší šlechtický hrad v širším okolí, který mohl být ojedinělým a výjimečným řešením.

František Gabriel, Jaroslav Panáček: Hrady okresu Česká Lípa, Argo Praha 2000

Series NavigationHrad Čap >>
Tagy