weby pro nejsevernější čechy

Hrad Krásný Buk (Schönbuch) u Krásné Lípy

This entry is part 49 of 59 in the series Hrady a tvrze

Je to málem k neuvěření, že jen pár kroků od silnice z Krásné Lípy na Zahrady je v lese schován hrad, z něhož jsou odborníci nadšeni, i když z něho vlastně skoro nic nezbylo…

Kdyby člověk nešel cíleně, sice by asi v údivu hlavou zavrtěl nad tou terénní podivností, ale skromné zbytky hradu by přehlédl a pokračoval dál. Naštěstí je dnes místo na červené turistické značce součástí Köglerovy naučné stezky a je tu umístěna informační tabule. Zalesněný pahorek se nachází blízko říčky Křinice a dojdete k němu podle zmíněného značení buď z náměstí v Krásné Lípě, nebo se můžete přiblížit autem až na křižovatku s odbočkou na Kyjov. Dnes je zřícenina chráněna jako kulturní památka České republiky.

S dějinami a architektonickým vývojem je to složité, když se dnešní prameny neshodnou ani na jeho jméně. Některé prameny ho nazývají německy Schönbüchel, jiné Schönbuch. Gotický hrad, jehož původní vzhled není znám, vznikl pravděpodobně na sklonku 13. století při přemyslovské kolonizaci pohraničí z iniciativy příslušníků zdejšího mocného šlechtického rodu Markvarticů. Počátkem 14. století jej získal do vlastnictví jiný mocný šlechtic – pan Jindřich z Lipé, který jej vyměnil roku 1319 s králem Janem Lucemburským za statky na Moravě. Hrad pak přešel do majetku dalšího významného severočeského rodu Vartemberků. Ti podnikali loupeživé nájezdy na sever do Lužice. Na pokyn krále Jana Lucemburského shromáždilo lužické Šestiměstí početná vojska, vstoupilo do severních Čech, a mezi dobytými a vyplněnými hrady se dva roky po nedalekém Tolštejnu dne 15. října 1339 ocitl i místní hrad, který poté již nebyl svými majiteli nikdy obnoven. A právě pro svůj brzký zánik je pro odborníky zajímavý – dochoval se v čisté podobě, nepostižený mladšími úpravami.

Dispozice hradu byla dvojdílná, samotné hradní jádro, umístěné na skalním pahorku, je relativně malé. Svahy ostrožny nebyly při hloubení příkopů odtěženy, proto vznikl na vnějším obvodu příkopu přirozený terénní val. Podle starších popisů bylo opevnění hradu a předhradí poměrně rozsáhlé, v minulosti zde měly být patrné ještě další dvě obranné linie tvořené valy a příkopy. Za několika příkopy bylo předhradí, které zajišťovalo provozní a hospodářské funkce hradu. Sahalo až k poslednímu příkopu, který dodnes jako jediný kruhovitě obíhá celé hradní návrší. Na něm jsou k vidění jen zbytky tzv. bergfritu – neobytné obranné věže (vnitřní průměr necelé dva metry, základy nově přehrazeny mříží), do které se vstupovalo ve vyšších patrech. Za ní se nacházel dřevěný palác neurčitelné velikosti, kolem obíhala kamenná hradba a přístup vedl zřejmě přes padací most. Dostupná obrazová „rekonstrukce“ je ale čistou fikcí, která má se skutečností pramálo společného. Těžko si realitu představit, má fantazie selhávala – jak na tak malém fleku mohl vzniknout a fungovat objekt, který někomu stál za obléhání?

Asi nejvíc se o hradu dozvíte ve starším článku Rumburských novin.

Series Navigation<< Hrad Frýdštejn (Friedstein)Kamenický hrad na Zámeckém vrchu – Česká Kamenice >>
Tagy