weby pro nejsevernější čechy

Chřibský hrádek

This entry is part 28 of 55 in the series Hrady a tvrze

Chřibský hrádek je jedním ze šesti známých skalních hradů v oblasti Českosaského Švýcarska.

O jeho historii není příliš známo, valná většina informací je z oblasti legend a pověstí, spojených s pány z Dubé a Lipé, nejasný je i jeho zánik.

Objekt stál na příkré 30 metrů vysoké skále obtékané Doubickým potokem, poblíž hájovny U Sloupu (dnes informační středisko Saula Národního parku České Švýcarsko) na křižovatce cest Dolní Chřibská – Tokáň – Doubice. Ostroh s hrádkem stojí na levém břehu v nadmořské výšce asi 340 m n. m. v jižní části katastrálního území Doubice (přesto je označován za Chřibský). V roce 1850 se část pískovcové skály odtrhla a zřítila do údolí. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR.

Hrádek se skládal z předhradí a malého jádra na plošině skály. Předhradí chránil zejména na severu a na východě (nižší strany skály) příkop mezi dvěma valy. Samotné jádro bylo přístupné pravděpodobně po dřevěném schodišti. Za jedinou stavbou v jádře se považuje dřevěná věž, po které se zachovalo ve skále vylámané podvalí o rozměrech asi 5 x 6,5 m a hloubce cca 1,5 m s výklenkem, u kterého je vytesán letopočet 1690 (já na své fotce tedy vidím 1698). Novější výzkumy ale věžovou stavbu zpochybňují, protože jí neodpovídají dochované vysekané kapsy. Více o výzkumech v publikaci České Švýcarsko ve středověku Františka Gabriela a Vojtěcha Vaňka.

Původní název Chřibského hrádku není znám, říkalo se mu Pustý zámek, německy Wüstes Schoss auf der Irichthaide, nebo také Karlštejn, což je ovšem zcela vymyšlený název. Podle nedoložených pověstí ho založil bájný Cherub Berka jako lovecké sídlo. Některé zdroje uvádí, že ho založili Michalovicové v 2. polovině 13. století. Chřibská kronika používá jméno Karlštejn a mluví o hrádku jako průvodním hradu Lužické cesty spolu s dalším hrádkem na soutoku Chřibské Kamenice a Doubického potoka.

Historie hrádku doložená archeologickými nálezy sahá do druhé poloviny 13. století a počátku století následujícího, do období vlády posledních Přemyslovců, Jana Lucemburského. Na hradě byly nalezeny stopy po násilném zničení ohněm nejspíše v době husitské. Podle Augusta Sedláčka na hradě snad sídlil soudní úředník, který spravoval fojtství ve Chřibské.

Archeologický výzkum provedený roku 2003 ukázal, že dochované zbytky valů a příkopu nebyly opevněním, nebyly nalezeny žádné stopy po konstrukcích opevnění (byť alespoň lehkém). Na základě tohoto výzkumu bylo navrženo nepovažovat lokalitu za hrad, ale za útočiště prospektorů nebo horníků, kteří tu chránili proti loupežím výsledky své tvrdé práce.

DSC_6221.JPG

Series Navigation<< Hrad RalskoHrad Jestřebí (Habichstein) >>
Tagy