weby pro nejsevernější čechy

Hrad Košťálov

This entry is part 1 of 97 in the series Hrady a tvrze

Nedaleko Lovosic, nad Třebenicemi, ční k nebi nepřehlédnutelný kopec, na němž stojí zřícenina hradu Košťálov.

České středohoří je pohledově pro oči zvyklé na hory prazvláštní – je vidět většinou do hodně daleka, každá sebemenší vyvýšenina prudce nad terénem vyniká. A „pouhých“ 481 metrů nad mořem je pak jasnou dominantou, obzvláště pokud na vrcholu sedí jasně viditelné zbytky hradního paláce. O to větší překvápko nahoře – výhled je z čedičového kopce i od zbytků hradu perfektní, ale samotná zřícenina je „jen“ zbytek paláce…

Dojít pod hrad se dá různými způsoby – po červené (Zlatá stezka Zemí hradů) od Třebenic nebo z opačné strany od obce Sutom. Po žluté od obce Boreč (částečný souběh s červenou) – značka pod hradem končí. Nebo po zelené od Vchynic a Radostic (i tahle značka tu končí). K samotnému hradu pak vede po hřbetu kopce od severu červená odbočka, místy poněkud dobrodružná.

Velestručně:

Hrad ze 14. stol., v 15. stol. vlastněn Kaplíři ze Sulevic, v 16. stol. opuštěn. Dochována dvě poschodí věžovitého paláce horního hradu, horní patro otevřeno okny a relikty vnějšího opevnění. Prostranství pod vrcholem náleží zaniklému dolnímu hradu.

Z různých pramenů (zřícenina je kulturní památkou):

Kolektiv: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku – Severní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1984
Tomáš Durdík: Encyklopedie českých hradů, Nakladatelství Libri, Praha 1998
Rudolf Anděl, Jan Kabíček: Hrady a zámky severočeského kraje, Severočeské nakladatelství 1963

Košťálov je zřícenina hradu klasického donjonového typu ze 14. století asi 2 km severně od města Třebenice pro jehož aplikaci nabízel region výhodné stanoviště. Stojí na vrchu Košťálu nebo též Košťálovu (481 m n. m.), který patří do západní poloviny Českého středohoří. Hrad je spojován zejména s Kaplíři ze Sulevic. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.

Ačkoliv první písemná zmínka o hradu pochází až z roku 1372, jeho stavební podoba umožňuje uvažovat o vzniku stavby v 1. polovině 14. století. Stavebník Košťálova ani první majitelé nejsou známí. Soudobý kronikář Beneš Krabice z Veitmile vypráví historku o tom, jak do hradu udeřil blesk a purkrabímu Aleši mladšímu ze Slavětína a jeho manželce upálil tehdy módní dlouhé špičky střevíců. Aleš se v pramenech v souvislosti s Košťálovem uvádí ještě v letech 1378 a 1380. V prvním případě to je spojené s jeho uvalením do klatby kvůli nějakému sporu s duchovním. Jestliže byl Aleš ze Slavětína na Košťálově purkrabím, hrad mu nepatřil a spravoval ho pro někoho jiného. Nemohlo jít o žádného drobného šlechtice, hrad byl poměrně výstavný a tudíž nepochybně jeho stavba byla nákladná. Při absenci písemných pramenů se v literatuře o majitelích Košťálova objevují pouze spekulace, které jeho založení dávají do souvislosti s rody Zajíců z Hazmburka, Kaplířů ze Sulevic a ze Slavětína. Autor prvního soupisu českých hradů František Alexandr Heber byl přesvědčený, že Košťálov byl královského založení, což je vzhledem k majetkové struktuře okolních panství nepravděpodobné.

Další zpráva o hradu pochází až z doby husitských válek. Sedláček píše, že v roce 1422 tábořilo pod hradem husitské vojsko, které ho neúspěšně obléhalo. Údajně po 8. listopadu přitáhly ke Košťálovu oddíly pražanů a Zikmunda Korybutoviče. Krutá zima změnila plány obléhatelů. Protože se o rok později uvádí jako majitel blízkých Třebenic a okolních vesnic Jan Kaplíř, lze předpokládat, že byl i pánem Košťálova.

Ještě roku 1486 měl hrad charakter panského rezidenčního sídla. Tehdy si Košťálov rozdělili tři bratři Kaplířové: nejstarší Zdislav sídlil v paláci horního hradu, Dobeš a Jan každý v samostatném domě v dolním hradě – Dobeš, držitel Sulevic, měl sídlo ve velkém domě, Jan, majitel Čížkovic, v dolním domku. Později přešel hrad na Zdislavovy syny Jana a Mikuláše. V rodině Kaplířů zůstal hrad až do roku 1609, kdy ho získal Adam ze Vchynic. V té době ale už hrad dávno nebyl obývaný.

Komunikačně obtížně přístupný hrad ale postupně přestal odpovídat šlechtickým nárokům na bydlení. Někdy před polovinou 16. století si Kaplířové postavili zámeček ve vsi Košťálově pod hradem a žili tam. Neudržovaný hrad chátral a v roce 1622 se již uvádí jako pustý. Od počátku 17. století až do třicetileté války byl hrad v držení Kinských (Vchynských), po nich Trčků. Na konci 17. století se panství vrátilo do držení pražského kláštera svatého Jiří.

Romantická poloha hradu přilákala k návštěvě Karla Hynka Máchu. Košťálov si asi v roce 1833 do skicáku nakreslil tužkou hned dvakrát: jednou zároveň s Třebenicemi a hradem Skalkou, podruhé samostatně. Košťálov několikrát zobrazil na počátku 50. let také Emil Filla, a to v cyklu obrazů Českého středohoří, které maloval technikou lavírované tuše.

Pověst o založení Košťálova v polovině 8. století si vymyslel Václav Hájek z Libočan a publikoval ji ve své kronice, která vyšla roku 1541.Další pověsti zde ->

Košťálov je hrad donjonového typu, jehož hlavní obytnou a zároveň obrannou budovou byl palác obdélného půdorysu. Skládal se z horního hradu s palácem a dolního hradu s nejméně dvěma obytnými budovami a dalšími objekty hospodářského charakteru. Palác byl původně třípatrový, na starších vyobrazeních jsou zbytky nejvyššího patra ještě patrné. Ve druhém patře byl rytířský sál se čtyřmi okny na protilehlých stranách. Přízemí bylo bez oken, ta byla pouze ve vyšších patrech.

Dolní hrad byl opevněný. Zbytky této fortifikace byly patrné ještě v polovině 19. století. Ze zmíněné smlouvy s roku 1486 je známo, že zde byly nejméně dvě obytné budovy. Při archeologických průzkumech v 19. století byly v severovýchodní části dolního hradu nalezeny pozůstatky kuchyně (kachle, nádobí). Do severozápadní části lokalizovaly nálezy kovárnu, dle nálezů zbytků klíčů, podkov či uzd pro koně. Uprostřed prostranství jsou zasypané sklepy. Po zástavbě dolního hradu dnes zůstaly pouze těžko rozeznatelné terénní relikty. V případě horního hradu bylo před první světovou válkou provedeno zajištění cementovou maltou, ale toto již vzalo za své a chátrání pokračuje. Nejzachovalejší je nároží hradby v severovýchodní části horního hradu, mocné minimálně 4–5 metrů výšky.

Series NavigationTvrz Měrunice >>
Tagy