weby pro nejsevernější čechy

Tvrz Měrunice

This entry is part 1 of 96 in the series Hrady a tvrze

Na jihozápadním okraji obce Měrunice stojí zemědělský areál, jehož součástí je bývalá tvrz.

Nic moc se o ní vlastně neví, netové info je skoupé:

Částečně dochovaná tvrz ve stejnojmenné vesnici v okrese Teplice. Zbytky se zachovaly ve zdech budovy na jihozápadní straně hospodářského dvora, který stojí nad rybníkem na okraji vesnice.

Měrunická tvrz se poprvé připomíná v roce 1548, kdy jednu ze tří částí vesnice koupil Kryštof z Lobkovic. Později se vesnice stala součástí libčeveského panství a roku 1664 se uvádí, že byla používaná jako sýpka. Na přelomu sedmnáctého a osmnáctého století byla budova tvrze upravena na sklad a chladírnu mléka a v jejím okolí vznikly budovy dochovaného hospodářského dvora.

Zdivo tvrze se dochovalo v budově na jihozápadní straně dvora. Tvrz byla postavena z lomového kamene a měla nároží zpevněná tesanými kvádry. Ve sklepení a v přízemí se dochovaly lunetové klenby, ale půdorys místností změnily vestavby barokních příček. V jedné ze tří sklepních místností je kamenná nádrž na chlazení mléka. Ostění oken jsou také barokní. Úpravy ve třicátých letech dvacátého století změnily půdorys prvního patra.

Z dalších zdrojů:

Areál největšího a nejstaršího statku v obci je v částečně využíván pro zemědělské účely. Součástí statku je i budova tvrze Měrunice a hlavní budova statku s ozdobnou zimní zahradou. Současný majitel vlastní celý areál, budovu naproti i rozsáhlé polnosti v okolí obce. Statek má opravené střechy, zimní zahrada je zchátralá.

A do třetice obecní web:

První písemné zmínky o Měrunicích pocházejí ze 12. století, kdy obec patřila k teplickému klášteru zasvěcenému Janu Křtiteli, jehož zakladatelkou byla královna Judita, manželka krále Vladislava I.

Nejstarší osídlení je známo již o mnoho dříve. Již v 8. století zde žil lid knovízké kultury. První doklad prokazující existenci obce pochází z roku 1295 a zmiňuje se o vladykovi Janu, který vlastnil zdejší tvrz, nejstarší budovu v obci, která je dodnes součástí statku, a vlastnil patrně i ves. Podle Přemysla Peera v knize „Dějiny Teplicka do roku 1848“ byly Měrunice zemanskou vesnicí. V letech 1310-1325 se uvádí na tvrzi měrunické zeman Mikula,který drží část vsi. Název obce se vyvíjel z názvu Miroňice, což by mohlo značit lid Miroňův.

Měrunice v té době byly pravděpodobně drženy několika zemany.Ve 14. století byla ves v držení tří zemanů a byla rozdělena dle toho.V tomto století patřila část vsi ke hradu Skalce. Druhou část vlastnili přibližně od roku 1300 společně Lipold a Frycek z Moravěvsi, po roce 1363 ji spravoval již jen Frycek.Třetí část vlastnil Bavor z Měrunic,jenž měl v erbu podkovu.

Počátkem 14. století koupili od pánů z Moravěvsi díl obce Vchyňští. Kolem letopočtu 1380 vlastnili ves bratři Rykéř, Petr a Eberhard ze Skalky a Martin Vchyňský, který byl v roce 1386 patronem kostela svatého Stanislava, jenž je dnes význačnou kulturní památkou.

Od roku 1415 do konce 15. století byli majiteli vsi, která patřila dříve ke hradu Skalka, rytíři ze Sulevic. Nejprve snad Erhart, pak syn Vaněk a Erhart. K letopočtu 1444 se v písemnostech vyskytuje jméno Jana z Měrunic , kdy patrně prodával ves Újezd i s tvrzí. Není nijak doloženo, zda Jan z Měrunic sídlil na tvrzi.

Series NavigationTvrz Libčeves >>
Tagy