weby pro nejsevernější čechy

Hrad Kvítkov

This entry is part 2 of 73 in the series Hrady a tvrze

Na trase modré turistické značky nedaleko obce Kvítkov se nachází pozůstatky hradu stejného jména.

Kdo jen tak pospíchá krajinou, letmo přejede očima skalní suk o výšce cca 8 metrů, čnící kousek dole pod cestou, a nejspíš kráčí dál. Je třeba trocha zvědavosti a času, aby člověk sešel z cesty a šel se podívat, co je pravdy na tom, že tu býval skalní hrad.

Nejprve zaujme zjevně nepřírodní okolí skaliska, ochranný příkop. A z boční strany ke skále přilepené zdivo, za ním škvíra. Teprve ten, kdo do ní vstoupí, uvidí, co z hradu zbylo. Schůdky, zádlaby, vytesaná komora. Do té si netroufnu, přes puklinu položené prkno ve mně důvěru nebudí a proto jeho služeb nevyužiji. Vyšší patra tak pro mne zůstávají uzavřeno, probrouzdám jen prostory mezi rozpraskanými skalami.

Velestručně – jedná se o pozůstatky gotického panského sídla založeného v první polovině 13. století. Kdy hrad zpustl, není jasné. Stalo se to buď ještě za husitských válek, nebo pravděpodobněji při vpádu Lužičanů r. 1444 do tohoto kraje. Jiní tvrdí, že hrad měl zaniknout po připojení Kvítkova k panství hradu Ronova na konci 15. stol.

Skála je volně přístupná, byť mnohé zdroje na netu tvrdí, že hrad se nachází na soukromém pozemku a je nutno se před prohlídkou domluvit s majitelem. To se ale týká jen jeho části (viz foto). A aby zmatků nebylo málo, stejné jméno vyfasovala ještě jedna nedaleká lokalita – ta se nachází nad údolím Peklo, na odbočce ze žluté značky.

Historie z dostupných zdrojů na internetu a knih:

Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – Severní Čechy, Svoboda, Praha 1984
Tomáš Durdík: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Libri, Praha 1999
František Gabriel, Jaroslav Panáček: Hrady okresu Česká Lípa, Argo 2000

Zbytky hradu postaveného na několika pískovcových skalních blocích v nadmořské výšce asi 315 metrů jsou od roku 1965 chráněny jako kulturní památka. Ve starší literatuře byla lokalita považovaná spíše za tvrz.

O hradu se nedochovaly žádné písemné prameny. Málo početné archeologické nálezy datují existenci sídla na konec čtrnáctého nebo počátek patnáctého století, kdy vesnice patřila rodu Vlků z Kvítkova. Některé zdroje tvrdí, že byl založen zřejmě králem už v první pol. 13. stol. a patřil tak k nejstarším českým hradům.

Podoba a rozsah hradu jsou nejasné, protože byly výrazně změněny těžbou pískovce a nejspíš také stavbou mladší usedlosti. Pravděpodobně měl tři části. Jedno předhradí se studnou bývalo v místech usedlosti a druhé se nacházelo na jižním úpatí skalních útvarů. Hradní jádro zaujalo trojici největších skalních bloků a tvořila ho jediná třípodlažní budova. Její spodní části jsou částečně vysekané ve skále a obsahují valeně zaklenuté prostory, které byly využívány k provozním účelům. Obytné místnosti se nacházely až ve druhém patře. Do jedné z menších skal na jih od hradního jádra byl vytesán džbánovitý objekt, který pravděpodobně sloužil k uskladnění obilí. Zbytky hradu jsou, s výjimkou částí na pozemku usedlosti čp. 13, volně přístupné.

Na severu skálu odděloval hluboký vytesaný příkop, přes nějž vedl padací most. Z hradu se zachovaly zbytky zdiva a hluboká studna (prý snad až 35 metrů, podle některých zdrojů – já nic takového neviděl). Ve skále je vytesána dosti velká místnost, která má ve dvou rozích sloupky, přiléhající jednou čtvrtinou ke skále, a při podlaze opatřené patkami (do této místnosti jsem nevyšplhal).

Památkový katalog:

Zřícenina hradu na šesti pískovcových blocích je pozůstatkem staršího feudálního sídla, jehož přesnou podobu dnes neznáme. Lokalitu tvoří trojdílný hrad se dvěma předhradími a studnou. Vnitřní zástavba hradu je dodnes dochována pouze torzálně.

Pravděpodobně se jedná o mladší fázi feudálního sídla, jehož předchůdce – starší sídlo – situované pravděpodobně ve vsi u kostela dnes neznáme. Lokalita se rozkládá na svažitém hřebeni úpatí vrchu Kozel na šesti (dnes) pískovcových blocích. Původně snad trojdílný hrad s komunikací od jihovýchodu, která zanikla stavbou usedlosti (dnes č. e. 13) se dvěma předhradími. První předhradí se studnou zaniklo stejně jako přístupová komunikace stavbou usedlosti, druhé předhradí se stájemi bylo opatřeno vertikální komunikací do hradního jádra. Vnitřní zástavba hradu se dnes dochovala pouze torzálně. Z povrchových průzkumů je zřejmé, že první patro situované ve skalních spárách nesloužilo obytné funkci. Obytnou funkci plnilo až patro druhé – zděné na maltu.

Series Navigation<< Hrad DrábovnaHrad Milčany (Kickelsburg, nesprávně Vítkovec) >>
Tagy