Hrad Hamrštejn (Hammerstein)

Předpokládám, že mnozí znají železniční trať z Varnsdorfu do Liberce a vědí, že se na ní nachází zastávka Machnín hrad. Hrad proto, že v jejím těsném sousedství se nachází zřícenina Hamrštejn. Ovšem kolik z těch, co to vědí, tady někdy zastavilo?  Nad zákrutem Lužická Nisy se nacházejí zříceniny hradu Hamrštejna (německy Hammerstein). Sice k němu nevede žádná turistická značka, jen se dole pod tratí míjejí žlutá s modrou, ale hrad nelze minout, vede k němu přes koleje prošlapaná cestička a v současné době ho nekryje žádné listí, takže je vidět ze všech stran.

Co se týče významu a historie, je toho na netu k nalezení poměrně hodně. O tom, že nešlo o žádnou druhořadou stavbu svědčí i fakt, že se hrad dostal do enycklopedického díla Dobroslavy Menclové České hrady, konkrétně ve druhém svazku je o něm řeč na stranách 95 a 96, kde je svou dispozicí přirovnáván ke hradu Trosky. Protože internetové texty se zabývají ve větší míře letopočty a jmény, využiji raději zmíněné knihy, která je věnována stavební historii.

Hrad obklopený strmými svahy byl postaven na skalnatém hřebenu Zámeckého kopce (375 m.n.m.), z něhož vystupují dva vrcholy – na obou jsou postaveny věže, obehnané dodnes částečně zachovalou zdí. Úzký ostroh, oddělený od zbytku hřebene příčným příkopem, je ze tří stran obtékán řekou, která kolem něho uzavírá těsnou kličku a tak ho z těchto stran chrání (převýšení je udáváno kolem 70 metrů).

Oválný opevněný prostor dosahuje délky až 67 a šířky až 26 metrů. Větší věž na severovýchodní straně sloužila jako obytná. Z ní se bohužel mnoho nedochovalo. Půdorys byl zřejmě čtvercový se zaoblenými rohy, stěny byly dlouhé kolem 10 metrů a jejich tloušťka se pohybovala kolem 1,5 metru. Menší nepravidelně okrouhlá věž nad šíjovým příkopem pravděpodobně plnila funkci hlásky a pozorovatelny. Je poměrně dobře zachovalá a přístupná po schůdcích vytesaných ve skále. Průměr je cca 9 metrů a zdi dosahují tloušťky až 2,5 metru.

Věže spojoval protáhlý ovál hradební zdi, ponechávající kolem nich prostor parkánu. Cesta vstupovala do nádvoří mezi věžemi vprostřed jihozápadní zdi, mezi proti sobě o cca 2 metry posunutými konci hradby. Na plošině uvnitř opevněné části nebyly nalezeny žádné zbytky kamenných budov, předpokládá se tedy, že případné stavby (např. hradní palác) zde byly dřevěné, čemuž nasvědčují otvory po stropnicích. Přístupová brána do hradu se spolu s částí zdi zřítila až roku 1882.

A na závěr ještě jednu citaci (z knihy Hrady a zámky Libereckého kraje od Rudolfa Anděla a Jana Kabíčka) – “ … léta nemohla zcela zničit dobře stavěný hrad … středověcí zedníci svému oboru dobře rozuměli. Provedení je pečlivé a i malta je dobrá …“ O kterépak „naší“ stavbě to po čtyřech stovkách let bude moci někdo napsat?