weby pro nejsevernější čechy

Hrad Litoměřice

Článek je součástí seriálu Hrady a tvrze

U ulice Na Valech v Litoměřicích mezi Domem kultury a Kongresovým centrem stojí v podstatě nenápadná budova, která bývala královským hradem.

Stručně z wiki (doplněno z dalších zdrojů):

Litoměřický hrad (též Hrádek) je bývalý gotický královský hrad v severozápadní části městského jádra Litoměřic a byl součástí městských hradeb. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.

Hrad vznikl pravděpodobně v době vlády Přemysla Otakara II. ve druhé polovině 13. století. Typově patřil ke středoevropským kastelům. Velkou přestavbou a rozšířením prošel hrad za vlády Karla IV., který zde zřejmě jako poslední český král pobýval. Tehdy vznikl dodnes zachovaný palác na severní straně areálu, který byl postaven na vnější straně hlavní hradby.

Významně poničen byl během husitských válek. Poškozený hrad daroval král Vladislav II. Jagellonský městu, které ho využívalo k hospodářským účelům. V roce 1655 byl opět poničen požárem, a v 18. století v roce 1767 byl z větší části přebudován na měšťanský Litoměřický pivovar. Postupně zanikly tři věže, jedině ze severovýchodní se zachovala část, včleněná do hradby. Také část obvodových hradeb (zejména na jižní straně) byla zbořena, do areálu naopak vstoupily nové objekty různých funkcí.

Koncem 19. století se pivovar přesunul jižně od vlastního hradu do nově postavených průmyslových objektů. Zachovalý karlovský palác sloužil nadále jako skladiště. Jeho chátrání se vystupňovalo zejména po roce 1945, v 70. letech 20. století částečně vyhořel. Od 80. let 20. století jsou zbytky někdejšího hradu (část věže a jeden hradní palác) postupně rekonstruovány pro kulturní a společenské účely. Objekt dostal nízkou plechovou střechu, kterou počátkem 90. let nahradila vysoká valbová střecha gotisujícího tvaru.

Hrad stál na lichoběžníkovém půdorysu se dvěma čtverhranými a jednou válcovou věží ve třech nárožích. Další věž pravděpodobně stála i ve zbývajícím rohu. Věže byly spojeny hradbami, ke kterým přiléhala palácová křídla, ze kterých se částečně dochovalo pouze jediné. Proti městu byl hrad opevněn příkopem a snad také parkánem. Rozmístění obytných a dalších budov není dodnes jasné.

Roku 2007 začala s využitím evropských peněz přestavba paláce na centrum českého vinařství. Přitom byly rehabilitovány nečetné zachované prvky (zejména presbytář někdejší kaple). Centrum funguje od jara 2011.

V Památkovém katalogu je obšírný popis (doplněno z dalších zdrojů):

Původně královský hrad, později majetek města, pochází z období kolem poloviny 14. století. Stal se součástí opevnění města, vysazeného na návrší mezi Labem a Pokratickým potokem někdy počátkem 20. let 13. století na místě části osad, které vytvářely aglomeraci kolem staršího (původního hradiště na dnešním Dómském pahorku.

V druhé polovině 18. století byl přestavěn na pivovar a až nedávno byl celkově rekonstruován – včetně vysoké valbové střechy. U hradu stojí ještě torzo věže.

Dvoupatrová budova směřuje svými delšími průčelími do Tyršova náměstí a do ulice Na Valech. Průčelí směřující do ulice Na Valech je v první patře prolomeno čtyřmi a ve druhém sedmi obdélnými okenními otvory s kamennými ostěními a bez výplní. Fasáda je jinak zcela hladká bez architektonické výzdoby. V pravém bočním průčelí jsou pak další okenní otvory s ostěními – dva jsou obdélné, třetí (v pohledu na fasádu zcela vpravo) je zakončen lomeným obloukem. Ostění na těchto průčelích jsou novodobá, taktéž cementové omítky jsou až z 80. let 20. století.

V autentické podobě je zachováno průčelí směřující do Tyršova náměstí. Jeho pravá část je zakryta dalším objektem, vpravo zůstalo torzo původního segmentem ukončeného náročně ztvárněného gotického ústupkového portálu a vedle něj okenní otvor. Dva obdélné okenní otvory jsou pak v dalším patře. Fasáda je zcela bez omítek, je z ní patrné rozmístění původních gotických okenních otvorů i pozdější barokní zásahy.

Střecha je valbová, krytá glazovanými prejzy.

Vznik původního opevněného sídla se dle historických pramenů datuje do poloviny 14. století, první písemné zmínky o něm jsou v listinách Karla IV. Hrad byl vystavěn v severovýchodním cípu města, jeho hlavním cílem bylo chránit ho v místě, kde neexistovaly prvky přirozené ochrany. Svému původnímu účelu sloužil krátce. Již během husitských válek byl pustý a jako takový jej v roce 1499 Vladislav II. Jagellonský daroval městu. To jej přestavělo na byty a skladovací prostory. Další adaptace následovaly po požáru, k němuž došlo v roce 1655. Ve třetí čtvrtině 18. století se do hradu stěhuje pokratický pivovar. Při této příležitosti byl opět radikálně přestavěn.

Právě z této doby se dochovalo uspořádání interiéru. Ten je v přízemí rozdělen na čtyři části. Prostory v západní části jsou zaklenuty valenými klenbami s pětibokými výsečemi, severovýchodní část je zaklenuta valenou klenbou s pasy a jihovýchodní část valenou klenbou s trojbokou výsečí. Podobně bylo uspořádáno i první patro, kde však byly klenby v druhé polovině minulého století strženy. Zaznamenány jsou ještě na plánech stavebněhistorického průzkumu. Pod objektem se dále nachází sklepní prostory (opět valeně klenuté), přístupné po dlouhém schodišti uzavřeném pravděpodobně dodatečně osazeným gotickým portálem. Nejpozději v rámci barokních „pivovarských“ adaptací byl celý prostor přepatrován a otevřen novými okenními a dveřními otvory. Z původního středověkého sídla se dodnes dochovala část obvodových zdí, prostor poničené kaple, patrně některá ostění, gotický portál ve sklepě a torzo gotického ústupkového portálu v jižní stěně. Poslední rekonstrukce objektu proběhla v 80. letech 20. století. Spočívala ve stavbě nové, převýšené sedlové střechy, navýšení hmoty o zhruba metr vysoký železobetonový věnec, stržení barokních kleneb v patře, osazení nových ostění, zazdění stávajících vstupů a v realizaci nových, cementových omítek na severním a východním průčelí.

Chráněný objekt má dvě části – samotný hrad:

Z původního gotického královského hradu, doloženého v roce 1359, zůstalo zachováno zejména jeho obvodové zdivo. V letech 1767-86 byl přestavěn na pivovar, v 19. století byly upravovány interiéry. V nedávné době prošel objekt celkovou rekonstrukcí.

A torzo věže:

Torzo válcové věže, která byla součástí opevnění původního královského hradu, pochází pravděpodobně z doby jeho vzniku – tedy z poloviny 14. století. Dnes vystupuje ze zdi přilehlého objektu, do něhož byla zapojena.

kolektiv: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku III. – Severní Čechy (Svoboda Praha 1984)
T. Durdík: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů (Libri 2000)

Series NavigationHrad Skalka u Vlastislavi >>
Tagy